Pořád si všímám, že mnoho traderů vidí spásu v AOSech, jsou i lidi co si myslí, že AOS může mít stejné zhodnocení jako diskréční trader. Trošku mi to připomíná současnou snahu převést všechny činnosti na počítače. Tradeři vidí v AOSech především to, že počítač nemá emoce, netýká se ho žádná psychologie, žádné náladové stavy nemá, prostě nic takového. Myšlenka, toho že AOS může mít stejné zhodnocení jako trader je dost úsměvná přesto mnoho obchodníků vidí v AOSech řešení svého tradingu. Přitom počítače jsou ve skutečnosti hloupé stroje a trhy jsou záležitostí kde pro něco hloupého není místo. Stejně jako v životě počítače usnadňují lidem činnost v běžných situacích jako například vypínání mikrovlnné trouby, vytahování venkovních rolet u budov atd. Problém jsou nestandardní situace.
Letecký provoz
V leteckém provozu je spoustu počítačů, opravdu spousta, přesto je v letectví stále mnoho a mnoho lidí, jak na řídicích věžích tak v letadlech, je pravda že díky počítačům klesla velikost posádky na dva členy, ale k této změně došlo již před desítkami let a přes postup počítačové techniky a všech možných systémů né a né klesnout na jednoho člena nebo na úplnou nulu.
Kdy se něco porouchalo
Stalo se v létě 2016
Na mezinárodním letišti v Dubaji se chystal k přistání let 521 společnosti Emirates, letadlo Boeing 777-300, na palubě 300 lidí. Letadlo se blížilo na přistávací dráhu, ale pravděpodobně foukal vítr a odnesl letadlo až k polovině přistávací dráhy, to už bylo daleko. Ozval se alarm "LONG LANDING", což znamená, že letadlo bude na přistání takzvaně dlouhé, teda že přejede přistávací dráhu. Bylo třeba udělat takzvaný „GO AROUND“ – nebo li přerušit přistání a opakovat okruh. Co se ale nestalo letadlo sebou fláklo na přistávací dráhu jako kamen začalo se točit, a co je nejhorší začalo hořet. Naštěstí se ale podařilo všech 300 lidí z letadla evakuovat, nikdo z letadla nepřišel o život, zahynul jenom jeden hasič, který přišel hasit hořící letadlo.
Z letadlo v hodnotě 210 000 000 USD zbyla hromada šrotu.
Co se stalo?
Letadlo přistávalo, ale z povětrnostních důvodů muselo přistání přerušit a opakovat. Jak to funguje v takovémdle letadle? Jednoduše, dnešní letadla jsou velice složité stroje, je tam hodně počítačů a vše je přes ně řízené, takže pilot jednoduše zmáčknul tlačítko, dal letadlu příkaz přerušit přistání. Na zmáčknutí tlačítka se zatáhnou všechny brzdící klapky, štíty, aerodynamická brzdy, zatáhne se podvozek, a přidá se plyn.
Ano toto se normálně v běžné situaci děje. Ale těch programů, počítačů automatiky je tam trošku více.
A další počítač má naprogramováno toto: „pokud letadlo přistane tak se stáhnou motory“ – lidově ubere se plyn. To je logickej program, ano. A jak to funguje dále, letadlo přece nepřistálo. Na podvozkových nohách jsou senzory, které signalizují dotyk s přistávací drahou.
A tady někteří už tušíte, takže dvě věci: 1) pro počítač letadlo přistálo, pokud senzory v podvozku hlásají dotyk se zemí, 2) letadlo se během toho celého manévru stačilo dotknout země.
Opakovat mělo svůj význam, protože letadlo se díky větru dotklo země, třeba v polovině dráhy, a tím je pro brždění nedostatečná délka dráhy.
Takže letadlo se dotklo země a zase se vzneslo, prostě mělo energii na další pohyb nahoru do vzduchu díky stlačenému tlačítku opakovat, ale počítač vypnul motory, díky tomu bylo letadlo ve vzduchu nad zemí, ale bylo bez motorů, nemělo pohon. Díky tomu sebou praštilo o zem, shořelo a bylo po letadle.
A v čem je problém, počítač usoudil že letadlo přistálo, což v 99,9% funguje správně a za ideálních podmínek. Ale život nejsou jenom ideální podmínky, počítač měl příkaz letět a zároveň se řídil jako že by šlo o přistání a bylo mu to úplně jedno, bez emocí vypnul motory.
Počítač namířil letadlo k vlastní záhubě a udělal to absolutně bez emocí, lidem je jasné že v této situaci nemůže vypnout motory. Ono to bylo jasné i pilotům, ale neuvědomili si jednu věc, že tam je automatika, která jim vypne motory, oni si to uvědomili pozdě, ale tryskové motory mají zpoždění než zaberou, a bohužel se nepovedlo.
Tady počítač perfektně fungoval, vše dělal tak jak má, přesto vznikal mnohamilionová škoda.
Autonomní auta
Začíná budoucnost, auta budou sama řídit, prostě věc před 10-ti lety nemyslitelná a už opravdu taková auta jezdí.
Vzniká ale jeden problém.
Představte si situaci: Jede autonomní auto, najednou se před ním objeví člověk/dítě/překážka ale na není možné to ubrzdit, na víc v protisměru jede auto. Co teď – autonomní auto má problém 1) přejet/zabít člověka/dítě před autem nebo 2) strhnout řízení do protismětu a čelně se srazit s protijedoucím autem? Co udělá autonomní auto? – to se neví, o tom je debata.
Ale co udělá normální řidič? – normální řidič má na výběr více variant, může zkusit vykličkovat to, může s autem vyjet ze silnice, ano vyjet ze silnice do brambor/pole/ louky a tím ochránit jak člověka na silnici tak i sebe a bude ho to stát odrbané auto. Autonomní auto není tak chytré aby usoudilo, zda vyjetím mimo silnici nezpůsobí smrt lidí v autě, protože neví že kukuřice je neškodná, a myslí si že kukuřice je betonový sloup.
Závěr
Počítače opravdu pomáhají tam, kde se dělá něco běžného, normálního, například řízení mikrovlnné trouby. Spousta budov má na sobě venkovní rolety, když zafouká vítr, tak počítač sám automaticky dá povel elektromotorům rolety vytáhnout, k tomu stačí elektroniky z rychlovarné konvice. Problém nastane, když se stane něco nestandardního, jako například onen případ letadla v Dubaji. Trhy jsou ale plné nestandartních situací a svěřit to počítačům opavdu není jen tak.
