Reálné úrokové sazby
Reálné úrokové sazby (úrokové sazby snížené o inflaci) jsou jedním z nejlepších indikátorů trendu cen zlata. Jejich vzájemná korelace je silně záporná, tj. při úrokových sazbách rostoucích relativně k inflaci zlato klesá a naopak.
Logika za tímto vztahem je zřejmá – zlato je považováno za pojistku proti inflaci a dlouhodobý růst jeho ceny by se měl rovnat výši inflace. Pokud držba amerických dolarů nabízí méně (záporné reálné úrokové sazby), je zlato atraktivní a naopak. To dokazuje i historie - v 70. letech a v novém století ceny zlata rostly a není náhodou, že v těchto obdobích převažovaly záporné reálné úrokové sazby. V 80. a 90. letech šlo o pravý opak (viz graf).
Vývoj ceny zlata v obdobích kladných a záporných reálných úrokových sazeb:
Dnes se nacházíme v období záporných reálných sazeb a výhled do budoucna ukazuje, že tato situace bude lákat kupující zlata i nadále. V následujících třech letech by totiž dolarové úrokové sazby neměly překročit inflaci v USA.
Poptávka
Pro lepší analýzu poptávkových trendů se podíváme lehce do historie. Poptávku si navíc rozdělíme na její reálnou část reprezentovanou klenotnictvím (v grafu světle zelená) a technologiemi (tmavě zelená). Dále je zde investiční část, která se skládá ze soukromých investic (světle modrá) a čistých nákupů centrálních bank (tmavě modrá).
Pro předkrizové roky 2003-07 byla charakteristická silná reálná poptávka po zlatě. Investiční poptávka po nové produkci takřka neexistovala, protože přebytky centrálních bank zhruba odpovídaly nákupům soukromých investorů. Zlomovým rokem pro vývoj poptávky byl krizový rok 2008, během kterého investoři (včetně centrálních bank) získali silný apetit po bezpečných investicích, na kterých navíc v období nulových úrokových sazeb relativně nic neztrácejí. Tento trend se dále stupňoval až do let 2011-12, kdy investoři tvořili téměř polovinu poptávky po zlatě. Reálná poptávka naopak s vyššími cenami ustupovala.
Vývoj poptávky po zlatě v letech 2003-2012:
Příliš vysoký podíl investiční poptávky však hovoří o přehřátí trhu a dlouhodobé neudržitelnosti tohoto stavu. Zlatá bublina proto neměla jinou možnost než splasknout. V tabulce níže můžeme vidět aktuální trendy v poptávce po zlatě. V loňském roce poptávka meziročně klesla o 12 %, na čemž měl lví podíl odliv prostředků z finančních investičních instrumentů (ETF a podobné). Investiční poptávka však má stále více než 30procentní podíl na poptávce celkové, což je situace, která se i nadále nejeví příliš udržitelná.
Dobrou zprávou pro ceny zlata je oživení reálné poptávky, především pak z klenotnictví, které vyrostlo meziročně o 18 %. Je zajímavé, že investoři se všemi dostupnými informacemi byli největšími kupci na vrcholu trhu v letech 2011-12 a teď na svých nákupech sčítají ztráty, zatímco reálná poptávka „z ulice“ v tomto období nákupy omezila a dokázala si počkat na nižší ceny.
Vývoj poptávky po zlatě v období 2012 – Q1 2014:
Struktura poptávky po zlatě je nicméně stále příliš vychýlená investičním směrem, což bude působit negativně na cenu zlata v budoucnu. Investiční zlato totiž není „spotřebováno“ a může se kdykoliv při změně nálady investorů vrátit zpět na trh. Velkými hráči budou i nadále centrální banky, které mají vůbec nejhorší časování trhu. Pokud po dvou letech poklesů centrální banky „zjistí“, že zlato není optimálním aktivem zhodnocujícím jejich rezervy (podobně jako v 90. letech), mohou svými prodeji stlačit jeho cenu ještě níže.
Vývoj ceny zlata (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroj: MT4, Bloomberg, gold.org
