Pokles polské ekonomiky

14.03.2024 Mezinárodní ratingová agentura Fitch snížila odhad letošního růstu polské ekonomiky na 2,2 procenta, dosud čekala 2,5 procenta. Poukázala přitom na důsledky nepříznivého vývoje ekonomiky v sousedním Německu. Na příští rok ale Fitch nadále počítá se zrychlením růstu polské ekonomiky na 3,2 procenta, informovala agentura PAP.

24.08.2020 V Německu a v USA tento týden zveřejní zpřesněné odhady vývoje ekonomiky v druhém čtvrtletí, žádné překvapení však nelze očekávat. S největší pravděpodobností dojde k potvrzení předběžných odhadů a zcela jistě bude i nadále platit, že obě ekonomiky zaznamenaly vlivem koronaviru bezprecedentní pokles. Dostupné měsíční indikátory však ukazují, že začíná svítat na lepší časy, a to nejen v případě těchto dvou ekonomik. V průběhu aktuálního týdne budou zveřejněny především indikátory ekonomického sentimentu. Ty zřejmě potvrdí to, že s narůstajícími počty nových případů koronoviru se začínají množit obavy spotřebitelů a podnikatelů ohledně opětovného uzavření ekonomik. Po nárůstu počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu, tento týden uvidíme, zdali šlo jen o jednorázový výkyv, či zdali jde o první výstrahu.

18.06.2024 Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes zlepšila výhled polské ekonomiky na letošní i příští rok. Agentura nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Polska se v letošním roce zvýší o 2,8 procenta, zatímco dosud letošní růst odhadovala na 2,2 procenta. Odhad růstu na příští rok zvýšila na 4,3 procenta z dosavadních 3,2 procenta, informovala agentura PAP.

12.11.2021 Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,1 procenta. Uvedl to dnes ve svém prvním odhadu polský statistický úřad. V předchozím čtvrtletí růst činil 11,2 procenta, což bylo meziročně nejvyšší tempo v historii Polska. Hospodářské oživení ale ztrácí na síle i v ostatních zemích střední Evropy, včetně České republiky.

06.10.2021 Světová banka (SB) zlepšila odhad růstu polské ekonomiky na letošní i příští rok. Letos by se tak měl hrubý domácí produkt (HDP) Polska zvýšit o 4,5 procenta místo dříve předpokládaných 3,8 procenta. Informovala o tom dnes agentury PAP.

20.01.2022 Hrubý domácí produkt (HDP) Polska by se měl v letošním roce zvýšit o čtyři až 4,5 procenta. Předpověděl to dnes podle agentury PAP polský ministr hospodářského rozvoje a technologií Piotr Nowak. Dodal, že v loňském roce polská ekonomika podle odhadů jeho ministerstva vzrostla o 5,5 procenta.

28.06.2021 Mezinárodní ratingová agentura S&P dnes zlepšila odhad růstu polské ekonomiky pro letošní i příští rok. Upozornila, že hospodářský vývoj v prvním čtvrtletí překonal očekávání, a poukázala rovněž na peníze, které by Polsko mělo získat z fondu obnovy Evropské unie.

27.11.2024 Polská ekonomika potvrzuje, že je v solidní kondici a v růstové fázi ekonomického cyklu. Poslední data potvrzují solidní výkon, když HDP drží stále solidní výkon. Za Q3 2024 zvolnil tempo růstu z 3,2 % na 2,7 %, což je na poměry Evropy stále velmi solidní výkon.

18.01.2016 I když to v první polovině minulého týdne vypadalo pro polský zlotý na stabilizaci po předchozích výprodejích, ve druhé polovině týdne byl oslabující trend obnoven. Zlotý je tak již nejslabší od dubna 2012. Oslabující trend zlotý nastoupil po jednoznačném vítězství polských konzervativců. Impuls pro další ztráty dalo tento týden zasedání polské centrální banky. Komentáře guvernéra Belky byly poměrně holubičí. Ve světle současných cen ropy očekává nízkou inflaci po celý letošní rok. Za oslabováním zlotého spatřuje spíše zahraniční události, nikoliv vývoj v domácí ekonomice. Koneckonců dobrou vnější pozici polské ekonomiky potvrdil nečekaný přebytek běžného účtu platební bilance za listopad. Oslabování měny vnímá spíše pozitivně, neboť zvyšuje dovozní ceny a tím i inflaci.

29.05.2020 V Evropě dnes bylo zveřejněno velké množství makroekonomických dat. Ty se týkaly finálních číslech vývoje HDP v 1. čtvrtletí letošního roku a také prvních odhadů květnové inflace. Zpřesněný odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy. Překvapením je zhruba nulový příspěvek vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času. V opačném směru pak byla revidována čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu beze změny. V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %. Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.