1) Americký trh práce je velmi blízko k plné zaměstnanosti. Některé modely dokonce naznačují, že se trh práce bude vylepšovat i nadále slušným tempem, a to dokonce nadměrným způsobem. K tomu by mohlo dojít i v případě, že Fed zvedne sazby.
2) Přestože jsou některé ekonomiky z emerging markets zranitelné a jejich výhled není příliš optimistický, stále není dostatečně signifikantní argument pro to, že by se nákaza mohla rozšířit a ovlivnit tak budoucnost amerického hospodářství.
3) Americká inflace je držena při zemi zejména z důvodu silného dolaru a nízkých cen komodit. Inflace se pod tímto tlakem vyskytuje jen přechodně. Cenové náklady na jednotku práce jsou naopak v souladu s dlouhodobým cílem Fedu.
4) Ekonomický konsensus již dlouhodobě pracuje s předpokladem, že pro Fed již není vhodné, aby nadále směřovala od neutrální politiky, co se týče jak úrokových sazeb, tak bilanční sumy své rozvahy.
5) Čím déle Fed se zvýšením sazeb váhá, tím více zaostává za vlastní Phillipsovou křivkou a zvyšuje riziko, že budoucí potenciální změny v monetární politice budou méně a méně účinné.
6) Pokud bude Fed v budoucnu nucen zatáhnout za brzdu agresivněji a sazby zvedat rychleji (v úmyslu zabránit například zvyšující se inflaci), může mít tato skutečnost mnohem horší důsledky na americkou ekonomiku, než pokud by Fed začal zvyšovat sazby naopak dříve.
7) Zpoždění se zvyšováním sazeb má další potenciální důsledek – Fed by riskoval, že by se cena aktiv nadále prudce zvyšovala. Volatilita trhů bude růst a s ní i rizika finanční nestability.
Pokud se Fed rozhodně nezvýšit sazby na čtvrtečním zasedání, náklady tohoto rozhodnutí nebudou samozřejmě patrné okamžitě. Problémy by mohl mít Fed zejména ve fázi, kdy by v budoucnu potřeboval sazby zvýšit skokově, zrychleně a tzv. gradualisticky. Toto však trh prozatím nepředpokládá. Pokud se tento čtvrtek „hiku“ nedočkáme, říjnový termín přichází více než do úvahy.
Jan Kovalovský a Martin Novotný
Patria Forex
