Dnešní obchodníci si pamatují především nedávnou bublinu na kryptoměnovém trhu, hypoteční krizi v USA a následnou finanční a hospodářskou krizi, ale tyto jevy na trzích nejsou ojedinělé a typické pro dnešní dobu. Jedna z prvních takových bublin se odehrála v 17. století v Nizozemsku, kdy se na jejím vrcholu prodávali určité druhy tulipánových cibulí za cenu domu.
Tulipánová horečka (někdy označována jako Tulipánová mánie) byla jednou z prvních zaznamenaných spekulativních bublin v historii a je klasickým příkladem toho, jak obyčejní investoři mohou ztratit veškerý smysl pro realitu, když jsou pohlceni hromadným klamem. Všechno to začalo na konci 16. století, když místní botanik jménem Carolus Clusius v Nizozemsku začal pěstovat tulipány na univerzitě v Leidenu. Během své práce na botanické zahradě si všiml, že některé okvětní lístky začaly měnit barvy, a tím vznikaly jejich jedinečné podoby.
Výsledkem toho bylo, že další místní botanici a nadšenci začali projevovat zájem o koupi těchto vícebarevných tulipánů a začali tyto tulipány obchodovat mezi sebou. Jak postupoval čas, stále více lidí se stávalo tulipánovými nadšenci a nakonec začali vznikat i tulipánoví brokeři, kteří usnadňovali směnu mezi investory.
Ceny těchto tulipánů začaly stoupat na mimořádné cenové hladiny do poloviny 20. let 17. století. Někteří investoři dokonce směňovali své nemovitosti za některé velmi vyhledávané tulipánové cibule, jako je Semper Augustus. V roce 1637 byla tulipánová horečka na svém maximu. Během této mánie ceny dosahovali astronomických úrovní. Za pouhý měsíc vzrostly ceny těchto květin o více než 1000 %.
Později toho roku, kdy někteří jednotlivci a investoři začali vybírat své zisky a prodávat svá tulipánová aktiva, ceny začaly klesat. Jak ceny klesaly, přibývalo více a více lidí, kteří tulipány prodávali. Kromě těch, kteří původně prodávali za účel realizování svých zisků, tu najednou byli investoři, kteří prodávali ze strachu z dalšího poklesu ceny. Kombinace těchto dvou faktorů zapříčinila kolaps na tulipánovém trhu.
Ve velmi krátkém časovém úseku tak vznikla panika a lidé se snažili prodat svá tulipánová aktiva za jakoukoli možnou cenu, kterou mohli získat. V této době se nizozemská vláda pokusila zasáhnout, aby zmírnila škody a ztráty, ale nebylo to nic platné, protože mnoho rodin při tomto zhroucení přišlo o celé své životní úspory.
Ačkoliv se tato událost odehrála před téměř 400 lety, poselství, které nám tento příběh přináší je vcelku jasné a platné i pro dnešní dny. Jako lidé jsme náchylní k následování davů, což na finančních trzích může být velmi nebezpečné. Jako obchodníci bychom se vždy měli zamyslet, zda dosavadní cenový růst je dlouhodobě udržitelný a především stále přemýšlet nad tím, na základě čeho cena daného aktiva dosud vzrostla. Pokud za cenovým pohybem není patřičné fundamentální pozadí, je nejlepší v takovém případě dané aktivum neobchodovat.
Gabriel Štefaňák
Dukascopy Europe