Fed měří cenovou hladinu pomocí indikátoru PCE (Personal Consumtion Expenditure Index), jehož průměrná hodnota je od února 2014, kdy nastoupila Yellenová do úřadu, 1,1 procenta. To je významná odchylka od inflačního cíle ve výši 2 procent. Index PCE dosáhl průměrnou hodnotu 2,5 procenta za jejího předchůdce Alana Greenspana v letech 1987 a 2006 a 1,9 procenta v průběhu dalších 8 let za Bena Bernankeho.
Funkční období Janet Yellenové končí za 7 měsíců, 1. února 2018. Ačkoliv se o ní Donald Trump v předvolební kampani vyjadřoval negativně, nyní připouští možnost, že by zůstala v roli centrální bankéřky i další funkční období. V případě Donalda Trumpa si zvykáme, že to co bylo řečeno před volbami, po nich nemusí platit. Pokud by ji nezvolil do čela banky na další 4 roky, pak by vstoupila do ekonomické historie jako první americká centrální bankéřka za posledních 30 let, která nedosáhla udržitelnou úroveň inflace. Je to trochu ironie pro ženu, která je charakterizována jako velká zastánkyně uvolněné měnové politiky. Před 3 a půl lety, kdy nastupovala do úřadu, se ekonomové domnívali, že bude tolerovat vyšší inflaci za cenu nižší nezaměstnanosti. Nicméně inflace za jejího působení v čele banky nijak zásadně nevyskočila.
I když jádrová inflace nedosahuje na požadovaná 2 procenta, členové bankoví rady (FOMC) si stojí za svým, když praví, že budou pokračovat v postupném utahování měnových podmínek, zvyšování úrokových sazeb. Na nejbližším zasedání (13. - 14. června) trhy kalkulují s 95procentní pravděpodobnosti, že banka zvedne základní úrokovou sazbu z 1 na 1,25 procenta. Nicméně pokud by inflační tlaky nezačaly sílit, ale dále slábnout, jsou připravení ustoupit od dosavadních plánů postupného zvyšování sazeb a návratu k normálním měnovým podmínkám.
Výhodou pomaleji rostoucí inflace je, že ji stíhá následovat růst mezd. Ve výsledku mzdy reálně neklesají a domácnosti nemusejí ukrajovat ze spotřeby, jež je základem americké ekonomiky.
V loňském roce dosáhl index PCE průměrné hodnoty 1,1 procenta a v roce 2015 0,3 procenta. Zvýšený ukazovák můžeme vidět u letošních dat jádrové inflace, očištěné o ceny jídla a energií, která se od ledna každý měsíc snižuje o 0,1 procenta s tím, že v dubnu byla na úrovni 1,5 procenta.
Na obranu Janet Yellenové je nutno dodat, že má za sebou necelé 4 roky v úřadu, přičemž její předchůdci měli možnost řídit měnovou politiku minimálně 2 funkční období, někteří i více. Avšak čím déle zůstane inflace pod cílovou úrovní, tím menší důvěru budou mít Američané a firmy v centrální banku a její schopnost vrátit cenovou hladinu do „normálu“. To se může promítnout do inflačních očekávání. 3letá inflační očekávání v dubnu klesla z 3,2 na 2,9 procenta pro nadcházející 3 roky.
Pracovní výkon Janet Yellenové nelze soudit jenom na základě vývoje inflace. Jak již bylo zmíněno v úvodu, Fed sleduje 2 cíle, a to inflaci a nezaměstnanost. Trhu práce se daří výborně. Míra nezaměstnanosti klesla v květnu na 4,3 procenta, což jsou 16letá minima. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti spadla z 12,6 procenta, kdy Yellenová nastupovala do úřadu, na 8,4 procenta. Jediným trnem v oku zůstává míra participace na pracovním trhu. Ta se v průběhu krize snížila o 5 procent na 63 procent a nedaří se jí vrátit na předkrizové hodnoty. Tento ukazatel vyjadřuje, kolik procent práceschopného obyvatelstva má práci nebo si ji aktivně hledá.
Vývoj indexu PCE (oranžově) a jádrového indexu PCE (fialově) v USA vzhledem k 2procentnímu cíli:
Trh práce USA, míra nezaměstnanosti (oranžová) a míra participace na pracovním trhu (fialová):
Zdroj: Reuters, BOSSA
