Rizika vyšší inflace v příštím roce zesílila a ČNB tak počká až na únor

Data o vývoji tuzemské ekonomiky a inflace nadále indikují potřebu uvolnění měnové politiky. Výrazný růst regulovaných cen energií od ledna vyvolal vlnu zpráv o chystaném zvyšování cen dalšího zboží a služeb. Inflace bude v roce 2024 vyšší, než jsme původně odhadovali (2,8 % vs 1,9 %). Rizika jsou navíc vychýlena v proinflačním směru. Stále si tak myslíme, že v prosinci zůstanou sazby beze změny a k jejich snížení ČNB přistoupí až v únoru.

Nově zveřejněná ekonomická data ukazují na přetrvávající útlum české ekonomiky a pokračující odeznívání inflace. HDP v Q3 23 klesl podle zpřesněného odhadu ČSÚ o 0,5 % q/q, zatímco centrální banka čekala snížení o 0,2 %. Pokles spotřeby domácností ve výši 2,3 % y/y byl plně v souladu s prognózou ČNB, k čemuž ale pomohla vzestupná revize dat za Q2 23. Zatímco v Q2 spotřeba domácností vzrostla o 0,6 % q/q, v Q3 už opět klesala, a to o 0,3 %. Ve srovnání s předpandemickým Q4 19 pak byla nižší o 8,8 %. Přetrvávající slabost spotřebitelské poptávky potvrdila měsíční data za říjen. Maloobchodní tržby bez prodejů aut se sice v reálném vyjádření zvýšily o 0,6 % m/m, za předpandemickou úrovní ale zaostávaly o 7,1 %. Tržby za prodej služeb v říjnu naopak klesly o 0,4 % m/m a oproti předpandemickému období byly nižší o 1,6 %. Důvodem nízkých útrat domácností zůstává především pokles kupní síly mezd. Ty v nominálním vyjádření vzrostly v Q3 23 v průměru o 7,1 % y/y, což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem a prognózou ČNB. V reálném vyjádření ale mzdy nadále klesaly (o 0,8 % y/y v Q3 23).

Meziroční inflace se zvýšila kvůli nižší srovnávací základně. Růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 % y/y po zářijových 6,9 %. Za tím stál technický vliv nízké základny z Q4 22 související se zavedením úsporného energetického tarifu. V listopadu se inflace snížila na 7,3 % y/y. Bez vlivu nízké základny by inflace podle ČSÚ v říjnu činila 5,8 % y/y a v listopadu 4,7 %. V říjnu i listopadu se vývoj celkové inflace nacházel 0,2 pb nad odhadem ČNB, jádrová složka ale naopak skončila v obou měsících o 0,1 pb níže. Produkce ve zpracovatelském průmyslu zaznamenala v říjnu nárůst o 2,9 % m/m, avšak poté co se v průběhu předchozích třech měsíců snížila v souhrnu o zhruba 5 %. Za říjnovým růstem navíc stálo hlavně odeznění problémů s dodávkami výrobních vstupů v automobilovém průmyslu, a tedy i doběh předchozí produkce, který nemusí nutně předznamenávat příznivý vývoj v dalších měsících. Dostupná data jako celek tak nadále indikují potřebu uvolnění měnové politiky.

Výrazný růst regulovaných cen energií od ledna podle nás povede k tomu, že inflace v příštím roce setrvá nad 2 %. V důsledku zrušení vládních dotací v energetické oblasti vydal Energetický regulační úřad (ERÚ) na konci listopadu rozhodnutí o zvýšení regulovaných cen energií pro domácnosti i firmy. Regulovaná cena elektřiny se podle ERÚ domácnostem a podnikatelům připojeným na hladině nízkého napětí od ledna zvýší v průměru o 65,7 %. U firem odebírajících elektřinu na hladině vysokého napětí listopadové rozhodnutí ERÚ předpokládalo nárůst regulované ceny elektřiny o 105,5 % a pro ty na hladině velmi vysokého napětí dokonce o 190,9 %. Regulované ceny plynu pak od začátku příštího roku vzrostou maloodběratelům o 38,8 % a středním a velkým odběratelům o 41,8 %. Rozhodnutí o výrazném růstu regulovaných cen přišlo v době, kdy řada firem upravuje ceníky pro příští rok. V důsledku toho se zvedla mediální vlna, když někteří prodejci zboží a služeb pro příští rok avizovali výraznější růst cen. Z energeticky náročných odvětví se potom ozývala varování před zhoršením konkurenceschopnosti českého průmyslu vůči zahraničí. Podle posledních informací nakonec česká vláda ustoupí a část dotací ponechá v platnosti. Týkat by se to však mělo pouze regulovaných cen elektřiny pro hladiny vysokého a velmi vysokého napětí, kde by tedy nakonec nárůst nemusel být tak výrazný. Celkově ale podle nás dění kolem regulovaných cen energií přispělo k nárůstu inflačních očekávání, potažmo k jejich setrvání na vyšších úrovních. My jsme ve výsledku zvýšili náš odhad inflace pro příští rok z původních 1,9 % na 2,8 %. Přetrvávající utlumená poptávka by podle nás měla držet růst cen na uzdě, i tak ale rizika našeho odhadu inflace hodnotíme jako vychýlená směrem vzhůru. Připomeňme ještě, že od začátku roku 2024 dochází také k úpravám sazeb DPH a spotřebních daní, které pravděpodobně také postrčí některé ceny směrem vzhůru.

Stále si myslíme, že na prosincovém zasedání (21.12.) zůstanou úrokové sazby beze změny a k jejich prvnímu snížení dojde až v únoru. Důvodem je právě nejistota ohledně míry lednového přecenění, kterou bankovní rada ve svých prohlášeních dlouhodobě zmiňuje. Lednová inflace sice bude zveřejněna přesně týden po únorovém zasedání (to se koná 8.2.), jisté indikace o vývoji cen na začátku roku 2024 ale bankovní rada do té doby již bude mít. Lakmusovým papírkem míry lednového přecenění přitom může být inflace za prosinec (k jejímu zveřejnění dojde 11.1.), neboť někteří prodejci ohlásili růst cen právě od tohoto měsíce. Pokud vše půjde dobře a meziměsíční dynamika cen zůstane utlumená, tak by se inflace za prosinec měla pohybovat poblíž 7 % y/y. Vyšší číslo by naopak mohlo indikovat riziko silnějšího lednového přecenění. Na začátku příštího roku by měly být k dispozici také výsledky kolektivního vyjednávání o výši mezd. Podle naší prognózy by únorové snížení sazeb mělo činit -50 bb a do konce roku 2024 by repo sazba měla klesnout na 4 %. O vývoji sazeb v příštím roce však do jisté míry pravděpodobně rozhodne lednová inflace, která nastaví úroveň pro celý rok 2024. Výše meziroční inflace dosud hrála v komunikaci bankovní rady významnou roli. S ohledem na slabý výkon ekonomiky, které rozhodování centrálních bankéřů bude dosti ztěžovat, může prosincové rozhodnutí dopadnout těsným výsledkem.

Autor: Martin Gürtler, Komerční banka