Ekonomika eurozóny stagnuje

Čtěte více

• Ekonomika eurozóny roste nerovnoměrně
  Dnešní finální výsledek indexů nákupních manažerů (PMI) ze sektoru výroby v eurozóně ukázal na ekonomickou nesourodost mezi členskými zeměmi eurozóny. Zatímco expanze výroby a zaměstnanosti do značné míry táhne silný růst v Německu, v Itálii i Španělsku se růst téměř zastavil a Francie a Řecko zaznamenaly dokonce smrštění výrobní produkce. Nevyvážený ekonomický růst může začít dělat starosti Evropské centrální bance. Navíc páteční data HDP za druhé čtvrtletí ukázala, že ekonomika eurozóny rostla polovičním tempem než v prvním kvartálu.
• Ekonomika eurozóny rostla
  HDP eurozóny vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,3 % mezikvartálně a o 5,1 % meziročně. Trhy očekávaly růst 0,2 % q/q a 5 % y/y.
• Ekonomika eurozóny rostla na konci roku o nudných 0,3 %, Řecko se dostalo zpět do recese
  Ekonomický vývoj v eurozóně vykázal opět lehký růst. HDP přidalo v posledním kvartálu 2015 o 0,3 % dle očekávání analy...
• Ekonomika eurozóny rostla podle očekávání trhů
  Hrubý domácí produkt eurozóny rostl podle předběžných odhadů ve 4. čtvrtletí 2021 o 4,6 % meziročně v souladu s očekáváním trhů oproti 3,9 % ve 3Q. Mezikvartálně poklesl na 0,3 % oproti revidovaným 2,3 %.
• Ekonomika eurozóny rostla více, než očekával trh
  HDP eurozóny vzrostl ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,4 % mezikvartálně oproti 0,2% růstu ve 2. čtvrtletí. Trhy očekávaly růst 0,2 % mezikvartálně.
• Ekonomika eurozóny se zřejmě opět řítí do recese
  Evropská ekonomika se kvůli negativním dopadům šíření pandemie koronavirus ocitla v recesi již v první polovině minulého roku. I když se mezitím situace změnila a nabrala pozitivní scénář, opětovné restrikce a uzamčení ve většině zemí Evropy znovu ženou hospodářství do červených čísel. Tento vývoj předpokládají hned dvě světoznámé bankovní instituce.
• Ekonomika eurozóny si drží stabilní tempo růstu, analýza EUR/NZD
  Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla stejným tempem jako ve druhém, zatímco inflace v říjnu mírně zrychlila díky stabilizaci cen energií. Hrubý domácí produkt eurozóny v období od července do září mezikvartálně stoupl o 0,3 procenta, v souladu s očekáváními trhu. V meziročním srovnání ekonomika expandovala o 1,6 procenta.
• Ekonomika eurozóny sklouzla do další recese
  Dnes byla zveřejněna čísla HDP v klíčových zemích eurozóny a také za celou eurozónu. Čísla následovala den poté, co americká ekonomika reportovala velmi silný první kvartál podpořený masivními vládními programy. Nakonec čísla z Evropy ukázala, že se ekonomika jednotné měny dostala do další recese a ekonomické oživení není zdaleka tak svižné, jako na druhé straně Atlantiku.
• Ekonomika eurozóny skončila na nule
  Ekonomika ve 4. kvartále loňského roku skončila podle předběžných odhadů mezičtvrtletně na nule a meziročně podle očekávání trhů vzrostla o 0,1 %.
• Ekonomika eurozóny směřuje do recese
  Ekonomika eurozóny velice pravděpodobně nyní směřuje do recese, naznačuje to kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen, jehož hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů. Úroveň tohoto veledůležitého indexu se tak dostala ještě hlouběji pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce, a zároveň se dostala na 35-měsíční minimum. Ekonomický propad eurozóny tak pokračoval pátým měsícem v řadě. Přitom výstup soukromého sektoru klesal nejrychlejším tempem za více než poslední dekádu, pokud bychom abstrahovali od kritického pandemického období.
• Ekonomika eurozóny ve 3Q zpomalila
  HDP ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů zpomalil na 0,2 % mezikvartálně a na 2,1 % meziročně.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu včerejších čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl.
• Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré
  Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.
• Ekonomika eurozóny zpomaluje
  Poslední čtvrtletí letošního roku nezačalo pro eurozónu z hlediska důležitých makroekonomických dat příliš slavně. Ve čtvrtek byl totiž zveřejněn Kompozitní index nákupních manažerů PMI, tj. nejdůležitější předstihový indikátor sentimentu mapující aktuální kondici i očekávání do příštích měsíců u soukromých společností v průmyslu a ve službách. Pokles indexu byl větší než analytici očekávali, když se ze zářijových 54,1 bodů propadl na 52,7 bodů. Na základě historické korelace mezi hodnotou indexu a dynamikou HDP je aktuální hodnota indexu konzistentní s mezikvartálním růstem HDP eurozóny ve výši 0,3 procenta, což je nejslabší tempo za posledního dva a půl roku.
• Ekonomika eurozóny zůstává dynamická i po dosažení růstového vrcholu
  Německo, Nizozemsko a státy Pyrenejského poloostrova udržely ve druhém čtvrtletí eurozónu ve stavu stabilního růstu (+ 0,4 %). Roční míra se přitom průměrně pohybovala na hodnotě + 2,2 %. Zdá se, že obchodní válka nemá tak znatelný dopad, jak se očekávalo.
• Ekonomika eurozóny zůstává na nule
  HDP eurozóny zůstává i ve 4. kvartále 2023 podle předběžných odhadů a odhadu trhu na nula procentech jako v předchozím čtvrtletí.
• Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
  Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
• Ekonomika Francie přežila, ale stávky mohou způsobit značné škody.
  Podle zveřejněných údajů se Francie na konci roku 2022 vyhnula propadu ekonomiky, čímž rozptýlila obavy, že eurozóna nadále sklouzává do recese, způsobené prudkým zvýšením úrokových sazeb v důsledku rychlého růstu cen. Účastníci trhu mezitím doufají, že se euro dokáže ubránit a udržet se nad 1,0840.
• Ekonomika chřadne. Roste nezaměstnanost a stát se zadlužuje
  „Opatření proti šíření koronaviru poničila naši ekonomiku. Na trhu práce narůstá nezaměstnanost a některým lidem se propadá životní úroveň. Stát se masivně zadlužuje a řada podniků balancuje na hraně bankrotu. Pandemie koronaviru pravděpodobně vyvolá největší ekonomickou krizi v novodobých dějinách České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.