Ekonomika eurozóny se zřejmě opět řítí do recese

Čtěte více

• Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně rostla
  Anualizované HDP v 1. čtvrtletí vzrostlo o 0,1 % mezikvartálně a o 1,3 % meziročně. Trhy očekávaly růst o 0,2 % q/q a o 1,4 % y/y.
• Ekonomika eurozóny na začátku roku solidně rostla
  Ekonomika v eurozóně by už měla být z nejhoršího venku. Dnes zveřejněný předběžný údaj jejího růstu by měl ukázat, že na začátku letošního roku solidně přidala. Přesto je sentiment v eurozóně nejpesimističtější od roku 2016. V regionu zasedá maďarská centrální banka, změnu sazeb ale nečekáme.
• Ekonomika eurozóny ožívá
  Eurozóna má našlápnuto na rychlé ekonomické oživení, jak nasvědčují úžasná makroekonomická data zveřejněná během minulého týdne. Index průzkumu manažerů výrobního sektoru eurozóny (výrobní PMI index) vykázal historické hodnoty, CPI inflace dosáhla cílové hodnoty nastavené ECB a PMI index služeb také vykazuje postupné oživení.
• Ekonomika eurozóny poklesla
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů klesl na 0,1 % mezikvartálně a 1,9 % meziročně oproti 0,3 % q/q a 2,3 % y/y. Trhy očekávaly pokles -0,1 % q/q a 1,7 % y/y.
• Ekonomika eurozóny roste, inflace klesá
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlila svůj růst nad očekávání analytiků, avšak spotřebitelské ceny klesly více, než se čekalo.
• Ekonomika eurozóny roste nerovnoměrně
  Dnešní finální výsledek indexů nákupních manažerů (PMI) ze sektoru výroby v eurozóně ukázal na ekonomickou nesourodost mezi členskými zeměmi eurozóny. Zatímco expanze výroby a zaměstnanosti do značné míry táhne silný růst v Německu, v Itálii i Španělsku se růst téměř zastavil a Francie a Řecko zaznamenaly dokonce smrštění výrobní produkce. Nevyvážený ekonomický růst může začít dělat starosti Evropské centrální bance. Navíc páteční data HDP za druhé čtvrtletí ukázala, že ekonomika eurozóny rostla polovičním tempem než v prvním kvartálu.
• Ekonomika eurozóny rostla
  HDP eurozóny vzrostl v 1. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,3 % mezikvartálně a o 5,1 % meziročně. Trhy očekávaly růst 0,2 % q/q a 5 % y/y.
• Ekonomika eurozóny rostla na konci roku o nudných 0,3 %, Řecko se dostalo zpět do recese
  Ekonomický vývoj v eurozóně vykázal opět lehký růst. HDP přidalo v posledním kvartálu 2015 o 0,3 % dle očekávání analy...
• Ekonomika eurozóny rostla podle očekávání trhů
  Hrubý domácí produkt eurozóny rostl podle předběžných odhadů ve 4. čtvrtletí 2021 o 4,6 % meziročně v souladu s očekáváním trhů oproti 3,9 % ve 3Q. Mezikvartálně poklesl na 0,3 % oproti revidovaným 2,3 %.
• Ekonomika eurozóny rostla více, než očekával trh
  HDP eurozóny vzrostl ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů o 0,4 % mezikvartálně oproti 0,2% růstu ve 2. čtvrtletí. Trhy očekávaly růst 0,2 % mezikvartálně.
• Ekonomika eurozóny si drží stabilní tempo růstu, analýza EUR/NZD
  Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla stejným tempem jako ve druhém, zatímco inflace v říjnu mírně zrychlila díky stabilizaci cen energií. Hrubý domácí produkt eurozóny v období od července do září mezikvartálně stoupl o 0,3 procenta, v souladu s očekáváními trhu. V meziročním srovnání ekonomika expandovala o 1,6 procenta.
• Ekonomika eurozóny sklouzla do další recese
  Dnes byla zveřejněna čísla HDP v klíčových zemích eurozóny a také za celou eurozónu. Čísla následovala den poté, co americká ekonomika reportovala velmi silný první kvartál podpořený masivními vládními programy. Nakonec čísla z Evropy ukázala, že se ekonomika jednotné měny dostala do další recese a ekonomické oživení není zdaleka tak svižné, jako na druhé straně Atlantiku.
• Ekonomika eurozóny skončila na nule
  Ekonomika ve 4. kvartále loňského roku skončila podle předběžných odhadů mezičtvrtletně na nule a meziročně podle očekávání trhů vzrostla o 0,1 %.
• Ekonomika eurozóny směřuje do recese
  Ekonomika eurozóny velice pravděpodobně nyní směřuje do recese, naznačuje to kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen, jehož hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů. Úroveň tohoto veledůležitého indexu se tak dostala ještě hlouběji pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce, a zároveň se dostala na 35-měsíční minimum. Ekonomický propad eurozóny tak pokračoval pátým měsícem v řadě. Přitom výstup soukromého sektoru klesal nejrychlejším tempem za více než poslední dekádu, pokud bychom abstrahovali od kritického pandemického období.
• Ekonomika eurozóny stagnovala
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů stagnoval oproti +0,4 % ve 3. kvartále. Trhy očekávaly růst na 0,1 % mezičtvrtletně.
• Ekonomika eurozóny stagnuje
  Včera zveřejněný zpřesněný odhad HDP potvrdil, že ekonomika eurozóny se nachází v útlumu, který alespoň prozatím nevyústil v propad růstu do červených čísel. Stalo se tak však jen velmi těsně – v mezikvartálním srovnání ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí 2022 stagnovala, což je o desetinku procentního bodu horší výsledek oproti bleskovému odhadu.
• Ekonomika eurozóny ve 3Q zpomalila
  HDP ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů zpomalil na 0,2 % mezikvartálně a na 2,1 % meziročně.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu včerejších čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré
  Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.