Rozbřesk: Dalších +75bps od Fedu. Rétorika napoví, jak mizerný byl HDP ve 2. čtvrtletí

Čtěte více

• Rozbřesk: ČR hledá nejvíce pracovníků v historii
  Napětí na českém trhu práce nemá v rámci EU obdoby, a tak si ve třetím čtvrtletí ČR udržela vedoucí příčku jako země s nejvyšší nabídkou volných pracovních míst. Tu reprezentuje tzv. míra volných pracovních míst, která se počítá jako procento volných pracovních míst z celkového počtu pracovních pozic – těch obsazených i neobsazených. Je to vlastně obdoba míry nezaměstnanosti, jen na rozdíl od nabídkové strany na trhu práce měří situaci na straně poptávkové.
• Rozbřesk: ČR je čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU
  Podle potvrzených zpráv Eurostatu hospodařila Česká republika v loňském roce s přebytkem ve výši 1,6 % HDP a její relativní dluh poklesl pod hranici 35 % HDP. ČR tak patřila mezi 13 zemí, jejichž veřejné rozpočty v roce 2017 vykázaly přebytek, a současně je i čtvrtou nejméně zadluženou zemí. Před námi bylo už jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.
• Rozbřesk: ČR má nejvíce obyvatel v historii, a stále to nestačí
  Na úvod několik již známých statistik. ČR je v rámci EU zemí s nejnižší zaměstnaností, dále pak ekonomikou, kde narůstá zaměstnanost rychleji než v EU, a přitom stále přibývají volná pracovní místa. V relativním vyjádření je jejich podíl dokonce již několik čtvrtletí nejvyšší v celé Unii. Na zemi, která si v posledních deseti letech prošla dvěma citelnými recesemi, to není vůbec špatný výsledek.
• Rozbřesk: ČR před prodloužením nouzového stavu, eurodolar to schytal
  Do zasedání bankovní rady ČNB zbývá ještě týden, během kterého se toho ještě hodně stane. Nepůjde jen o předběžný odhad HDP, který zítra ukáže, jak se ekonomice dařilo vymanit se v průběhu třetího čtvrtletí z recese, ale dozvíme se rovněž, jak jsou na tom v Evropě i další země. Mělo by být rovněž jasno, na jak dlouho se prodlouží nouzový stav, jaká omezující opatření zůstanou v platnosti, či zda k nim nový ministr zdravotnictví nepřidá nějaká další. S ohledem na vývoj nákazy zatím nic nenasvědčuje tomu, že by vše mělo skončit 3. listopadu, jak se původně plánovalo.
• Rozbřesk: ČR s kosmeticky nižším deficitem v roce 2018
  Česká republika by měla v roce 2018 hospodařit s deficitem 50 mld. korun. Po letošním schváleném deficitu ve výši 60 mld. korun jde jen o symbolické vybalancovávání státních financí, navzdory faktu, že ekonomice se daří a nejspíše i nadále bude vykazovat slušný růst odrážející se v rostoucích daňových příjmech. Prozatím sice nelze příliš hovořit o tom, jak dopadnou státní finance letos, protože jak ukázala zkušenost z loňského roku, manévrovací prostor ve výdajích existuje, stejně jako prostor pro „překvapení“ na straně příjmů. Tím byl v roce 2016 nadprůměrný příliv peněz z EU, který dosáhl 158 mld. korun namísto rozpočtovaných 96 mld.
• Rozbřesk: ČR už letos vydala bondy za více než čtvrt bilionu
  Ministerstvo financí úspěšně pokračuje v budování likviditního valu, který má sloužit ke krytí schodku státního rozpočtu a dluhové služby, když tento týden prodalo další tři dluhopisy v hodnotě necelých 15 mld. korun. Od začátku roku takto získalo na dluhopisovém trhu téměř 258 mld. korun a z toho zhruba 28 mld. jen v průběhu května. Dalších 26 mld. by chtělo MF získat v červnových aukcích především dlouhodobých dluhopisů se splatností deset a více let. I když částky, které stát získává na trhu, vypadají na první pohled impozantně, v loňském roce bylo tempo vydávání dluhopisů ještě rychlejší (ve stejné době loni jsme se již přibližovali hranici 400 mld.) a navíc se tehdy v důsledku recese peníze dařilo sehnat i podstatně levněji.
• Rozbřesk: Dá ČNB na korunu?
  Do dalšího zasedání bankovní rady ČNB zbývá něco málo přes dva týdny a kromě dnešních výrobních cen, které byly meziročně lehce vyšší než se čekalo (3,2 % proti očekávání 3,1 %) a podnikatelských nálad, které přijdou na řadu příští středu, se toho z tuzemské ekonomiky už bankovní rada příliš nového nedozví. Data z ekonomiky jsou i nadále solidní, i když už ne tak impozantní jako v úvodu roku, inflace stejně jako růst HDP nebo mzdy mírně zaostávají za stávající prognózou, avšak stávající odchylky jsou jen marginální, takže jediné, co vzbuzuje největší pochybnosti, je kurz koruny. Ta se stále nechce vrátit na trajektorii posilování narýsovanou modelem ČNB a drží se okolo 25,80 EUR/CZK, tedy necelá dvě procenta od průměru „naplánovaného“ pro poslední kvartál tohoto roku, navzdory dobrým výsledkům z ekonomiky i docela širokému úrokovému diferenciálu. Tedy ani hypotetický bonus v podobě skoro 200 bodů na krátkém konci úrokové křivky nemá sílu lákat další spekulativní kapitál na český trh.
• Rozbřesk: Další argumenty pro stabilitu českých sazeb
  Říjnová data z české ekonomiky zcela zapadají do scénáře zpomalování české ekonomiky, a proto svědčí pro stabilitu úrokových sazeb centrální banky. Produkce zpracovatelského průmyslu očištěná o sezónní a kalendářní vlivy sice jen mírně poklesla (-0,3 %), avšak pokles vykázal i nejvýznamnější tuzemský obor – výroba automobilů – i nové zakázky. Když si k tomu přičteme už avizované omezení výroby ve druhé největší automobilce, tak na průmysl jako na motor ekonomiky nelze ani ve čtvrtém čtvrtletí spoléhat.
• Rozbřesk: Další dva testy prognózy ČNB už příští týden
  Až do úterý si bude muset trh a s ním i ČNB počkat na potvrzení odhadu českého HDP za druhý kvartál, a především na podrobnosti, co za slabým výsledkem stálo. Zda to byly zásoby, slabší export automobilů nebo nenaplněná očekávání tuzemských obchodníků, restauratérů a hoteliérů. Vlastně asi nejzajímavější vůbec budou čísla o vývoji spotřeby domácností, do které se letos vkládají největší naděje. Nejenom kvůli rozvolnění samotnému, ale také s ohledem na vysoké rezervy, které si domácnosti v průběhu lockdownů vytvářely.
• Rozbřesk: Dalších čtyřicet miliard na rozpočtovém obzoru
  Po čtyřech měsících skončil státní rozpočet se schodkem téměř 30 milard korun, a to si ještě v rámci příjmů pomohl osmnácti miliardami z privatizace. Přitom za celý rok by měl být deficit jen o deset miliard vyšší. Ve druhé polovině roku se navíc rozpočet vyvíjí méně příznivě než na jeho začátku, takže dosažení schváleného schodku se zdá být v tuto chvíli nejisté.
• Rozbřesk: Dalším letošním zvýšením sazeb ČNB neskončí. Lira i libra pod tlakem
  Česká národní banka na svém srpnovém zasedání podle očekávání zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu na 1,25 %. Jde už o třetí navýšení této úrokové sazby v letošním roce a zřejmě ne poslední. Současně s dvoutýdenní repo sazbou ČNB upravila i diskontní a lombardní sazbu na 0,25 %, respektive 2,25 %. Bankovní rada se tentokrát rozhodovala na základě nové prognózy, která na rozdíl od té poslední (květnové) vyznívá na krátkém horizontu razantněji, avšak v delším horizontu je méně radikální než ta minulá.
• Rozbřesk: Další nadílka nových státních dluhopisů na obzoru
  Český dluhopisový trh čeká další solidní nadílka státních dluhopisů. MF včera zveřejnilo emisní kalendář, podle kterého v dubnu nabídne investorům dluhopisy za 24 mld. korun ve splatnosti od tří do patnácti let. Za celý kvartál by pak mělo jít o maximálně 60 mld., které chce ministerstvo z trhu získat. A vlastně by to nemusel být ani problém. Úvod roku byl sice slabší z pohledu zájmu i výsledků emisí, nicméně situace na bondovém trhu se docela změnila k lepšímu. Zájem o dluhopisy roste, i když zahraniční investoři z tohoto trhu úspěšně couvají. Ze statistik státního dluhu se dá vyvodit (vyspekulovat), že nerezidenti bondy ani tak nevyprodávají, ale spíše čekají do splatnosti. Získané koruny však už do dluhopisů zpátky většinou neinvestují. Trh tak znovu opanovaly domácí subjekty, jejichž podíl z necelých 50 % v září loňského roku vyšplhal na více než 62 %. A pondělní splátka padesátimiliardového dluhopisu nejspíše jejich podíl dále navýšila. Trh se pozvolna a vlastně i bezbolestně vrací do podmínek před koncem intervenčního režimu. Nakonec proč by investoři spekulující na posilování koruny měli mít eminentní zájem nakupovat dlouhé papíry s vidinou, že jejich ceny budou klesat s tím, jak bude chtít ČNB normalizovat úrokové podmínky v ČR.
• Rozbřesk: Další prohra Mayové, bude následovat zamítnutí tvrdého brexitu?
  Theresa Mayová utrpěla v britském parlamentu další porážku. Nebyla sice tak výrazná jako první, ale i tak třetí hlasování o staro-nové “výstupní” dohodě nedává v dohledné době moc velký smysl. Budou tedy následovat hlasování jiná. Dnes se mají poslanci rozhodnout, zda chtějí tvrdý brexit. Pokud návrh velkou většinou odmítnou, oslabilo by to pravděpodobně tábor tvrdých brexitářů, kteří se nebojí chaotického odchodu z EU “bez dohody”. Na takovou zprávu by libra mohla zareagovat lehce pozitivně, stejně tak jako euro (na frontě s USD) a možná i středoevropské měny.
• Rozbřesk: Další propad evropského automobilového trhu
  Už čísla z minulého týdne ukázala, že se situace v evropském automobilovém průmyslu v průběhu října a listopadu zlepšila. Jak už ovšem naznačují předběžná čísla z Německa, nešlo o trvalejší zlepšení ani o lámání rekordů. Nicméně i to stačilo na výraznější zvýšení dodávek nových vozů zákazníkům. Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, ale i tak se meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.
• Rozbřesk: Další propad prodejů aut v EU, tentokrát o více než tři čtvrtiny
  Už v březnu se evropský trh s osobními automobily, měřený registracemi nových osobních aut, propadl o více než polovinu, v dubnu to bylo meziročně dokonce o tři čtvrtiny. Pandemie koronaviru a s ní spojené restrikce a dobrovolné odstávky výrobců v podstatě zcela ochromily prodej osobních vozů napříč kontinentem a výrazný pokles prodejů byl patrný i v zemích, které k žádným razantním restrikcím nepřistoupily. Prozatím šlo o tzv. nákladový šok, který kromě zmíněných restrikcí a odstávek umocnilo i zamrznutí dodavatelských řetězců v rámci některých výrobních skupin.
• Rozbřesk: Další rok s deficitem. Ropa Brent u 75 dolarů
  Ačkoliv se české ekonomice velmi dobře daří a daňové příjmy narůstají, má státní rozpočet v letošním a stejně tak i v příštím roce hospodařit se schodkem 50 mld. korun. Alespoň s tím počítá návrh rozpočtu pro následující rok, který je postaven na více než tříprocentním růstu HDP, rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu mezd v ekonomice.
• Rozbřesk: Další slabší čísla z ekonomiky na obzoru
  Zatímco finanční trhy budou udržovat v napětí volby v USA, které rozhodnou o síle prezidenta v parlamentu, v ČR začaly dobíhat poslední čísla za třetí kvartál letošního roku. Samozřejmě tím úplně finálním, potvrzujícím kondici českého hospodářství, bude až HDP, nicméně v mezičase přichází várka dat z maloobchodu (včera), průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu (vše dnes). Jsou to čísla, která naznačí, jak moc reálný je optimismus ČNB předpokládající zrychlení ekonomiky právě v daném čtvrtletí.
• Rozbřesk: Další snížení sazeb ČNB na spadnutí. Americká recese a maďarské QE?
  Už příští čtvrtek bude centrální banka znovu rozhodovat o snížení její hlavní úrokové sazby. Na rozdíl od předchozích dvou jednání, kdy celkem repo sazbu ČNB srazila o 125 základních bodů na aktuální jedno procento, se budou centrální bankéři rozhodovat nad regulérní prognózou, o jejímž vyznění lze samozřejmě jen spekulovat. ČNB totiž prozatím nijak nenaznačila, s jak hlubokým a dlouhým propadem ekonomiky vlastně „počítá“. Nedávné komentáře o čtyř až pětiprocentním poklesu jsou nejspíše už pasé, a proto samotná prognóza bude tentokrát ostřeji sledovaným výstupem než kdykoliv jindy.
• Rozbřesk: Další “test” prognózy ČNB
  To, že je český trh práce čím dál napjatější, potvrzují každý měsíc statistiky nezaměstnanosti. ČR se i nadále může chlubit nejnižší nezaměstnaností v historii a nejvyšší zaměstnaností a počtem volných pracovních míst v rámci celé EU. Dnes tento obrázek doplnily údaje o mzdách za druhé čtvrtletí, které naznačily, jak moc se právě tento nesoulad promítá do ceny práce a zda se tak naplňuje scénář ČNB počítající s posílením mzdových (a současně i inflačních) tlaků v české ekonomice.
• Rozbřesk: Další test prognózy ČNB
  Zdá se, že ČNB má chuť své úrokové sazby znovu zvýšit, a dál tak postupovat na cestě v tzv. normalizaci úrokových sazeb. Prozatím ji od toho odrazoval vysoký stupeň nejistoty a rizika převážně externí povahy, zatímco domácí čísla spíše nahrávala vyšším sazbám.