Okénko trhu - ECB představila stimulační balíček

Čtěte více

• Okénko trhu - další ukazatele potvrzují nevídaný propad sentimentu
  Český statistický úřad dnes publikoval údaje o indikátorech důvěry za duben. Celková důvěra v ekonomiku zaznamenala v dubnu bezprecedentní snížení, když jak souhrnný indikátor důvěry, tak i jeho dílčí složky zaznamenaly největší meziměsíční poklesy od počátku sledování. Ukazatel ztratil oproti březnu téměř dvacet bodů a dosáhl hodnoty 74,8. Jen mírně nižší pokles zaznamenal indikátor důvěry podnikatelů, který spadl o 19,3 a zastavil se na 73,8 bodech. V jeho rámci byl podle očekávání nejvíce zasažen sentiment ve službách, který ztratil dokonce 23,7 bodů, zatímco průmysl a stavebnictví si vedly o poznání lépe. Víc než dvacet bodů ztratil i index spotřebitelů, když se jeho hodnota zastavila na 80,1 bodech. Respondenti uváděli, že se výrazně zvýšily jejich obavy ze zhoršení ekonomické situace, finanční situace, největší obavy však pociťují ze ztráty zaměstnání.
• Okénko trhu - další úspěšná aukce státních dluhopisů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek se stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad. České PMI nyní ještě rozhodně nenarazilo na své dno. Průmyslníci měli v tomto průzkumu hodnotit situaci od poloviny února do poloviny března. Hlavní vlna restriktivních opatření ovšem přišla až v druhé polovině března. Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření.
• Okénko trhu - dubnový sentix indikátor naznačil hloubku recese
  Dubnový Sentix indikátor investičního sentimentu ukázal, že ekonomika eurozóny směřuje do hluboké recese. Celkový ukazatel spadl z březnových -17,1 bodu až na -42,9, což je nejnižší hodnota za celou historii řady od roku 2003. Konsenzus trhu se přitom pohyboval jen na -30 bodech. Na výrazném propadu se podílelo zejména hodnocení současné situace, kde dílčí index dosáhl dokonce -66,0 bodů. Naproti tomu index očekávání si oproti březnu lehce polepšil o zhruba 4 body a dosáhl -15,8. Výrazné zhoršování situace, zaznamenané v menší míře již v předchozích měsících tak v dubnu nabralo na intenzitě a ukázalo plnou sílu současné recese. Situace se zdá být ještě mnohem horší než v roce 2009 a to jak při srovnání dosažené hloubky ukazatele, tak i co se týká meziměsíčního zhoršení.
• Okénko trhu - důvěra v ekonomiku se v prosinci zvýšila
  Podle prosincového konjunkturálního průzkumu ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku meziměsíčně mírně zvýšila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se oproti listopadu zvedl o 0,5 bodu a dosáhl hodnoty 93,8. Přitom sentiment u podnikatelů se zvýšil jen mírně o 0,1 bodu na 91,6, když mu pomohlo zklidnění situace v mezinárodních obchodních sporech. Spotřebitelský sentiment pak narostl o 2,8 bodu na hodnotu 104,8. V rámci podnikatelských odvětví se nálada zlepšila v průmyslu a ve stavebnictví. Firmy očekávají zvýšení tempa růstu výrobní činnosti během nadcházejících tří měsíců. Naproti tomu v obchodu a ve službách byl sentiment oproti listopadu nižší, protože respondenti předpokládají v nadcházejícím období zhoršení celkové ekonomické situace. Ze šetření mezi spotřebiteli ale vyplývá, že se snižují jejich obavy ohledně finanční situace v příštích dvanácti měsících a indikují vyšší úmysl spořit. Posílení spotřebitelské důvěry pak spolu s přetrvávajícím rychlým růstem mezd a nízkou nezaměstnaností vytváří předpoklady pro solidní růst maloobchodních tržeb a spotřeby domácností i v následujících čtvrtletích. Vstupní data byla od respondentů získána během první poloviny prosince a nemusí plně zohledňovat vliv politického vývoje v Británii po předčasných parlamentních volbách. Hodnoty předstihových ukazatelů se nadále pohybují na nízkých úrovních, hovořit tak o hospodářském oživování je zatím předčasné.
• Okénko trhu - Důvěra v průmyslu nepatrně vzrostla
  Růst cen českých průmyslových výrobců navzdory očekáváním zrychlil, když v meziročním srovnání dosáhl v lednu hodnoty 2,4 %. Očekával se přitom naopak jeho pokles z prosincových 2,1 % do blízkosti jednoho procenta. V meziměsíčním srovnání pak došlo k nárůstu cen o 1,3 %, což byl nejvyšší údaj zaznamenaný od roku 2011. Na pozorovaném růstu cen se největší měrou podílelo odvětví elektřiny, plynu a páry, které vykázalo meziroční zvýšení o 9,3 % a dále pak zásobování vodou, kde šlo o 5,4 %. Nezanedbatelný nárůst byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, která si meziročně připsala 5,1 %. I ceny stavebních prací pokračovaly v lednu růstem a to 4,2 %. Snížilo se ovšem tempo zvyšování cen stavebních materiálů, které si připsaly jen 0,6 % a jejich dynamika tak oproti prosinci klesla na polovinu. Ceny tržních služeb pro podniky v lednu vzrostly o 2,4 %, tedy stejným tempem jako v prosinci minulého roku. I přes aktuální zrychlení cenového růstu se budou podle nás tuzemské ceny v průběhu roku zvyšovat klesajícím tempem, primárně vlivem tlumené cenové dynamiky v partnerských evropských zemích, která se v Česku projeví levnějším dovozem vstupů.
• Okénko trhu - ECB dnes ke změnám nepřikročila
  Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky konjukturálního průzkumu za měsíc říjen. V souhrnném indexu došlo k poklesu na úroveň 93,6 bodu, což představuje pětileté minimum. Pesimismus se šíří hlavně v průmyslu, naději naopak neztrácejí podnikatelé ve stavebnictví a službách. Panice stále nepropadají ani české domácnosti, jejichž hodnocení situace se meziměsíčně mírně zlepšilo a s hodnotou 103,6 bodu se z dlouhodobého pohledu drží na stále slušné hodnotě. Poněkud se ovšem zvýšila ochota spotřebitelů ke spoření, což lze vykládat jako náznak opatrnosti do blízké budoucnosti.
• Okénko trhu - ECB intenzivně pracuje na revizi strategie
  Evropská centrální banka na dnešním zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. V platnosti tak zůstávají stávající úrokové sazby a pokračovat bude i program nákupu aktiv v hodnotě 20 mld. EUR měsíčně. Změn nedoznal ani ekonomický výhled bankéřů ve Frankfurtu, kteří tak očekávají pokračování mírného ekonomického růstu, který brzdí hlavně slabý zpracovatelský průmysl, jež trpí ochlazováním mezinárodního obchodu. Pozitivně podle nich naopak působí pokračující vysoká zaměstnanost, rychlý růst mezd a vstřícná měnová politika, jež usnadňuje úvěrové financování spotřeby i investic. Inflace v eurozóně se jemně zvyšuje, nicméně z velké části je to dáno vlivem cen energií a stále má velice daleko k cíli, který se nachází těsně pod 2 %. ECB ústy své šéfky Christine Lagardeové zopakovala apel na vlády členských zemí unie aby, pokud jim to situace umožňuje, zvážily možnost doprovodit snahy ECB i fiskální stimulací.
• Okénko trhu - ECB měnové podmínky měnit nebude
  Dnešek je na nová ekonomická data skoupý, nicméně ve zbytku tohoto týdne bude zveřejněna řada zajímavých ekonomických ukazatelů. Ve Spojených státech bude největší pozornost zaměřena na červnovou průmyslovou produkci, která by se podle očekávání měla meziměsíčně zvednout o více než 4 %. Poslední vývoj však může být negativně ovlivněn prudkým nárůstem počtu nově nakažených zejména v jižních státech unie, což by mohlo ekonomický restart značně přibrzdit. Oproti průmyslu si však podstatně lépe vede maloobchod. Už v květnu zaznamenaly tržby překvapivý rychlý meziměsíční nárůst o více než 17 procent, pro červen se pak počítá s dynamikou na úrovni 5 %. Mírně lepší data z června by tak mohla aspoň částečně vylepšit chmurný obrázek druhého čtvrtletí, kdy se předpokládá celkový ekonomický pokles v řádu -30 až -40 % mezičtvrtletně anualizovaně. Zároveň s těmito tvrdými ekonomickými daty bude publikována i řada předstihových ukazatelů jako např. Empire State Index či Philadelphia Fed Index, které však oceňují sentiment v regionech podstatně méně zasažených aktuálním vzestupem počtu nakažených a jejich vypovídací schopnost tak bude jen omezená.
• Okénko trhu - ECB podpořila likviditu, nálada na trzích stále negativní
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v lednu meziročně vzrostly o 4,9 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se pak zvýšily o 2,1 %. Oproti očekáváním zklamal zejména prodej automobilů, zatímco další části tržeb naopak rostly rychleji. Letošní leden měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský, kalendářní vlivy tak meziroční dynamiku neovlivnily. Spotřebitelé zvyšovali své útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení a výrobky pro domácnost. To se odrazilo v rychlém růstu tržeb za nepotravinářské zboží, které se meziročně zvedly o 7,3 %. Slabší pak byl růst útrat za potraviny (o 2,4 %) a za pohonné hmoty (o 1,1 %). I přesto, že lednové tržby bez automobilového segmentu pozitivně překvapily, budou data již od března silně ovlivněna dopady epidemie koronaviru. Tržby v maloobchodě půjdou pravděpodobně strmě dolů, když se spotřeba omezí jen na nezbytné statky. Dopady budou značné zejména v oblasti cestování, rekreace a kultury. I bez zahrnutí tohoto vlivu jsme v letošním roce předpokládali zpomalení tržeb pod tři procenta. Současná epidemie však náš původní odhad podstatně srazí.
• Okénko trhu - ECB posílila program nákupů aktiv
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala mezikvartální pokles. Hned v příštím čtvrtletí očekáváme na českém trhu práce podstatně horší situaci. Vlivem ekonomických restrikcí začnou o výdělky přicházet nejprve pracovníci ve službách, které byly zasaženy nejsilněji. Následovat ovšem budou i ostatní sektory, které pocítí klesající tuzemskou i zahraniční poptávku. Část pracovních míst navíc dosud podpírají vládní záchranné programy, které budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu.
• Okénko trhu - ECB přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky
  Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV byl v srpnu 2,7 %, což je stejně jako v červenci. Celkový počet nezaměstnaných lehce poklesl pod 205 tisíc, zároveň se počet volných pracovních míst dále zvýšil o více než čtyři tisíce a poprvé překročil 350 tisíc. Tento nesoulad odráží přetrvávající napjatou situaci na trhu práce. Vrchol hospodářského cyklu již máme za sebou a v ekonomice začínáme pozorovat známky postupného zpomalování. Ty jsou patrné zejména v průmyslu u exportně orientovaných podniků, které jsou nejvíce vystaveni ochabující zahraniční poptávce. Naopak domácí poptávka zůstává silná, což se projevuje nedostatkem pracovní síly v terciálním sektoru. Náš předchozí odhad průměrné letošní nezaměstnanosti na úrovni 3,1 % tak bude revidován na ještě nižší úrovně.
• Okénko trhu - ECB v nákupech hodlá pokračovat
  Člen rady Evropské centrální banky Francois Villeroy de Galhau se vyjádřil k aktuálnímu i možnému budoucímu nastavení evropské měnové politiky. Probíhající program nákupů aktiv označil za „mistrovské dílo“ a zároveň naznačil, že by v budoucnu mohl být ještě „flexibilnější“ s ohledem na cílování konkrétních zemí eurozóny. Ty byly za normálních okolností voleny podle neměnného klíče, podle kterého byly největší nákupy realizovány u dluhopisů z ekonomicky nejsilnějších zemí. Zmíněná flexibilita by zahrnovala větší příklon ke státům, které se potýkají s úbytkem kredibility na finančních trzích, jmenovitě se pak nabízí například Itálie, na úkor zemí, které podobnou vzpruhu tolik nevyžadují. Villeroy dále zdůraznil, že bez ohledu na výrok německého ústavního soudu je ECB odhodlána v nákupech dluhopisů pokračovat, jelikož to považuje za nezbytné pro naplnění jejího mandátu. Podle zdrojů agentury Reuters pak v Evropské centrální bance již dokonce běží i příprava na možné definitivní odstoupení německé Bundesbanky ze zmíněného programu nákupů aktiv. Její podíl by v takovém případě údajně převzaly ostatní banky eurosystému. Vzhledem k dominantní pozici Německa v rámci evropské ekonomiky i vzniku eurozóny jako takové by se ovšem jednalo o zcela přelomovou situaci s těžko odhadnutelnými důsledky. Výrok německého Ústavního soudu přitom dává ECB čas pouze do srpna, aby prokázala nezbytnost kroků, které aktuálně činí. V opačném případě by se jich podle něj musela Bundesbanka přestat účastnit.
• Okénko trhu - ECB volí vyčkávací strategii
  Čínský hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 3,2 %, čímž překonal tržní odhady o 0,8 procentního bodu. Tamní ekonomika se tak vrátila k růstu po propadu o 6,8 % v prvním kvartále. Hlavní podíl na pozitivním výsledku měly zřejmě vládní výdaje, naopak soukromá spotřeba zůstává utlumená, což naznačily i červnové maloobchodní tržby, které meziročně poklesly o 1,8 % a od začátku roku tak za loňskem zaostávají už o 11,4 %. Čínské domácnosti kromě obav z virové epidemie evidentně tíží i na tamní poměry vysoká nezaměstnanost, která dosáhla 5,7 %.
• Okénko trhu - ECB zatím s velkými změnami nepřišla
  Ekonomika eurozóny zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku pokles HDP o 3,8 %, což v meziročním srovnání odpovídá propadu o 3,1 %. Jedná se o nejstrmější snížení v historii měření, které překonalo i horkou fázi krize z let 2008/09. Kontrakci zaznamenaly všechny členské země, přičemž pro ekonomiky Francie a Itálie se již jedná i o potvrzení technické recese. Anti-virové restrikce, které z převážné části stojí za pozorovaným propadem, přitom vcházely v platnost teprve v březnu a ovlivnily tak pouze zhruba třetinu sledovaného období. Lze tak očekávat, že se ve druhém čtvrtletí dočkáme výsledku ještě slabšího.
• Okénko trhu - ECB zveřejnila zápis ze zasedání
  Ceny německých výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, což je nejrychlejší dynamika zaznamenaná od roku 2011. V meziročním srovnání to odpovídá nárůstu cen o 0,2 % a v obou ohledech jde o výrazně svižnější tempo, než se čekalo. Na pozorovaném zdražení se největší měrou podílely ceny energií (1,9 % meziměsíčně).
• Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně pomalu roste
  Podle předběžného odhadu zpomalila německá inflace v květnu v evropském harmonizovaném vyjádření z dubnových 0,4 % na 0,0 % meziměsíčně. V meziročním srovnání tak ceny vzrostly o pouhých 0,5 %. Výsledek je téměř přesně v souladu s očekáváními.
• Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně vzrostla
  Americká centrální banka Fed na včerejším měnověpolitickém zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, nachází se tak i nadále v rozmezí 1,50-1,75 %. Šéf Fedu Powell zopakoval, že z pohledu bankéřů si kondice americké ekonomiky nežádá intervenci, přičemž poukázal hlavně na silný trh práce. Americká inflace se sice nachází mírně pod cílem, nicméně Fed je přesvědčen, že k žádoucím úrovním pomalu ale jistě směřuje. Jedinou změnou, ke které došlo, tak bylo zvýšení sazby na přebytečné rezervy o 5 bazických bodů na 1,6 %.
• Okénko trhu - Ekonomické zotavování v USA mírně ubralo tempo
  Výsledek dalšího odhadu HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí potvrdil první předběžný odhad. Nadále tak platí, že se hrubý domácí produkt eurozóny propadl mezikvartálně o 12,1 %. Ve srovnání s druhým kvartálem minulého roku HDP pokleslo o 15,0 %. Největší mezikvartální úpadek zaznamenalo Španělsko (-18,5 %), Portugalsko (-13,9 %) a Francie (-13,8 %). Nejméně byla zasažena ekonomika Finska (-3,2 %). Ve srovnání si tak Česká republika s poklesem o 8,4 % v druhém čtvrtletí neobstála nijak zle. Trajektorie dalšího zlepšování ekonomické situace bude v příštích měsících záviset na plošném šíření či nešíření pandemie. Finální číslo HDP eurozóny za druhé čtvrtletí bude zveřejněno začátkem září.
• Okénko trhu - Ekonomika eurozóny ve 4. čtvrtletí překvapivě zpomalila
  Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.
• Okénko trhu - Energie postrčily evropské ceny výrobců
  Červnový index cen průmyslových výrobců vykázal v eurozóně meziměsíční růst o 0,7 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,7 %. Oproti předchozímu měsíci tak cenová dynamika razantně narostla, což bylo i v souladu s tržními očekáváními. Významnou roli opět sehrály ceny energií, které v červnu vlivem zdražující ropy jako jediné stoupaly, konkrétně o 3,1 % meziměsíčně. Naopak oproti loňskému červnu se energie nadále drží velice nízko a jsou levnější o 12,8 %. Podobně jako v eurozóně se ceny vyvíjely i v celé Evropské unii. Dynamika cen výrobců obvykle poskytuje představu o budoucím vývoji cen spotřebitelských, z čehož vyplývá, že evropská inflace se zřejmě ode dna jen tak neodlepí. Z pohledu Evropské centrální banky tak úvahy o potenciálním zpřísnění měnové politiky zůstávají daleko za horizontem.