Okénko trhu - dubnový sentix indikátor naznačil hloubku recese

Čtěte více

• Okénko trhu - čínská ekonomika zpomaluje
  Podle údajů Čínského statistického úřadu vzrostla čínská ekonomika v loňském roce jen o 6,1 procenta, což byl nejnižší růst za 29 let. Přitom v roce 2018 přidala tamní ekonomika 6,6 %. Dynamika HDP postupně slábne, v loňských posledních dvou čtvrtletích dosáhla shodně šesti procent. Nejnovější data odpovídají očekáváním analytiků a nacházejí se i v rozmezí 6 – 6,5 %, které jako cíl vytyčila čínská vláda pro rok 2019. Slabší hospodářský růst v Číně byl dán jednak domácími faktory, zvnějšku pak působily obchodní spory se Spojenými státy i zpomalení globální ekonomiky. Čína se v loňském roce potýkala s vyšší nezaměstnaností, která měla za následek menší spotřebu domácností. Nejisté vyhlídky a váznoucí odbyt čínského zboží v zahraničí pak omezovaly průmyslovou výrobu i investice. Čínské hospodářství se ovšem bude muset vypořádat i se strukturálními změnami. Vlivem stárnutí populace bude postupně ubývat pracovní síla, tak nezbytná pro růst, zároveň už není ani tak levná, jako tomu bylo v minulosti. Čínská vláda se snaží prostřednictvím nejrůznějších opatření podpořit tamní ekonomiku. Pozitivním impulzem by mohlo být i nedávné podepsání první fáze obchodní dohody s USA. Přesto řada analytiků nevylučuje zpomalení tempa růstu HDP v letošním roce pod šest procent.
• Okénko trhu - Čínský HDP rostl jen 6% tempem
  Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí dále zpomalila svůj růst na pouhých 6 %. Jedná se o nejpomalejší růst za posledních téměř 30 let. Na tamní ekonomice se podepisuje nejen ochlazení průmyslu, ale i obchodní války, které vede s USA. To můžeme pozorovat zejména na čínském exportu, který se v září propadl o 3,2 %. Také domácí poptávka zaznamenává pokles a oslabuje také investiční aktivita. Za zpomalení můžou tedy nejen vnější vlivy, ale také ty domácí. Celkově čínská ekonomika v průměru za první tři měsíce rostla tempem 6,2 %. Tým RBI odhaduje, že tímto tempem poroste v průměru za celý rok 2019. Během příštího roku ovšem očekáváme zpomalení na 6 %.
• Okénko trhu - čínský HDP výrazně klesl v Q1, průmysl v březnu pozitivně překvapil
  Čínský hrubý domácí produkt v prvním letošním čtvrtletí meziročně odepsal 6,8 %, což bylo téměř v souladu s tržními odhady, které očekávaly pokles o 6,5 %. Kontrakce takového rozsahu je pro čínskou ekonomiku nevídaná, jednalo se o první pokles od roku 1992, kdy se oficiálně začaly publikovat čtvrtletní údaje HDP. Po sezónním očištění se HDP v prvních třech měsících roku mezičtvrtletně snížil o 9,8 %, což je v příkrém kontrastu s růstem o 1,5 % ve čtvrtém kvartále 2019. I když některé ukazatele naznačily (PMI indikátory, či data z průmyslu), že se čínská ekonomika už v březnu rychle oklepala z nejhoršího, vyhlídky do budoucna nejsou zrovna růžové. Pandemie koronaviru zastavila ekonomickou aktivitu prakticky na celém světě a právě dramatický pokles zahraniční poptávky může dále brzdit návrat čínského exportně orientovaného hospodářství k růstové trajektorii. Nicméně lépe na tom není ani domácí poptávka, doposud hlavní tahoun ekonomického růstu, která je srážena restriktivními opatřeními i narůstající nezaměstnaností. Čínská administrativa by proto mohla v nejbližší době přijít s dalšími podpůrnými opatřeními.
• Okénko trhu - Členové rady ČNB promluvili o směřování měnové politiky
  Týden před posledním letošním zasedáním České národní banky se někteří členové Bankovní rady vyjádřili k tomu, jakým směrem by se podle nich měla ubírat měnová politika. T. Niedetzký připomněl vnější nejistoty a rizika, které neubývají. Navíc opět zmínit úmysl rady vyhlazovat sazby. Tedy, i když v současné chvíli napovídá prognóza sazby zvyšovat, hned vzápětí by podle modelu ČNB měly jít sazby zpět na současnou úroveň. Rada se tedy alespoň prozatím kloní ke stabilitě. Také jeden z jestřábích členů rady V. Benda nevidí potřebu pro pohyb sazeb ani jedním směrem. Na příštím zasedání tak zřejmě i on, který na minulých zasedáních vyjádřil svým hlasem podporu utažení měnové politiky, zaujme vyčkávací strategii. To se nedá říct o jeho kolegovi T. Holubovi, který naopak zřejmě opět bude hlasovat pro zvýšení sazeb. Nová data z ekonomiky, která od minulého zasedání byla zveřejněna, nezměnila jeho představu o stavu domácí ekonomiky. Naopak silnější kurz koruny by mohl podle něj příští týden posloužit jako argument pro stabilitu sazeb. Zítra bude již zahájena mediální karanténa rady ČNB, takže smýšlení ostatních členů se zřejmě před zasedáním již nedozvíme.
• Okénko trhu - ČNB opět snižila sazbu proticyklické kapitálové rezervy
  Bankovní rada ČNB včera projednala novou verzi Zprávy o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví tuzemského finančního sektoru. Zároveň slouží tato zpráva jako východisko pro volbu nástrojů tzv. makroobezřetnostní politiky. Zpráva konstatuje, že se situace v domácím finančním sektoru s vypuknutím pandemie COVID-19 radikálně změnila, nicméně sektor vstupuje do tohoto obtížného období v dobré kondici díky robustní kapitálové vybavenosti. I přesto se ČNB domnívá, že u řady domácností a firem může dojít k výraznému snížení příjmů, což může mít citelný dopad na jejich solventnost (zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku). Proto se bankovní rada rozhodla snížit sazbu proticyklické kapitálové rezervy o půl procentního bodu na 0,5 % s platností od 1. července 2020, což by mělo přispět ke stabilizaci dluhové služby podniků a domácností a zajistit dostatečný přísun likvidity. V případě, že by došlo k výraznému nárůstu úvěrových ztrát bank, je ČNB připravena proticyklickou kapitálovou rezervu zcela uvolnit. Vlivem nepříznivého vývoje v reálné ekonomice pak bankovní rada nepovažuje za nezbytné nadále stanovovat limit ukazatele DSTI (poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu). Limit pro ukazatel DTI (poměr celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu) ČNB zrušila již v dubnu letošního roku. Vzhledem k přetrvávajícímu nadhodnocení cen bytů, které se podle odhadů stále pohybuje v rozmezí 15-25 %, však ČNB nepovažuje za žádoucí měnit současný doporučený limit ukazatele LTV (poměr úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti), který i nadále zůstává na 90 % (při možnosti uplatnit 5% výjimku). Ve své analýze podrobila ČNB bankovní sektor makrozátěžovými testy. V základním scénáři, který počítá s letošním propadem ekonomiky o 8 %, se ukázalo, že banky jsou schopny tuto zátěž ustát bez větších potíží. Pokud by však došlo k dalšímu zhoršení situace (druhá vlna šíření nákazy na konci roku 2020, banky by musely využít všechny své kapitálové rezervy a některé z nich by se dokonce dostaly pod regulatorní minimum.
• Okénko trhu - ČNB signalizuje stabilitu sazeb
  Před dalším zasedáním bankovní rady České národní banky, které se koná za týden, se sešlo několik vyjádření českých centrálních bankéřů. Guvernér Rusnok zopakoval svou tezi, že proinflační tlaky pozorované v české ekonomice jsou zhruba vyváženy mezinárodními riziky a logickou reakcí je tak stabilita sazeb. Podobně i Oldřich Dědek by sazby zachoval s tím, že česká inflace je sice poblíž horní hranice tolerančního pásma, ale to koneckonců znamená, že je tam, kde má být. Aleš Michl současnou situaci poeticky přirovnal k flirtu mezi českým průmyslem a recesí a nerad by prý zvýšením sazeb tento vztah povýšil na sňatek – je tudíž také pro stabilitu. A konečně i Marek Mora, který na posledním zasedání jako jeden ze dvou členů rady podpořil zvýšení úroků, se nejnověji nechal slyšet, že by to tentokrát již spíše neudělal. Zdá se tedy, že nadcházející zasedání bankovní rady bude z těch méně napínavých – ČNB téměř jistě k žádné změně v měnové politice nesáhne.
• Okénko trhu - Další data z Evropy – další zklamání
  Další data z Evropy – další zklamání. Osvědčeného vzorce se dnes přidržely výsledky zářijového průzkumu ekonomické důvěry z dílny Evropské komise, když souhrnný indikátor se skóre 101,7 zaostal za výsledkem ze srpna (o 1,4 bodu), očekáváními trhu i všemi hodnotami naměřenými za posledních šest let. Truchlivá nálada přetrvává hlavně mezi průmyslníky, kteří reportují zhoršení ve všech sledovaných kategoriích. Oproti tomu spotřebitelé svůj názor na ekonomickou situaci meziměsíčně nezměnili a poskytovatelé služeb vykázali dokonce mírný nárůst optimismu. Tyto výsledky tak opět zdůraznily skutečnost, že největším momentálním problémem evropské ekonomiky je písek v soukolí mezinárodního obchodu. Tím jako první trpí exportně orientovaní producenti, zatímco služby mohou nadále těžit ze silné domácí poptávky. S každým dalším tweetem Donalda Trumpa či hlasováním v britském parlamentu se tak mizérie evropských zpracovatelů prohlubuje.
• Okénko trhu - další nárůst sentimentu v eurozóně
  ČNB dnes zveřejnila zápis z posledního měnového zasedání bankovní rady, které se konalo ve středu 24. června. Centrální bankéři tehdy rozhodli o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 0,25 %. Zápis pak ukazuje na všeobecnou shodu bankéřů, že razantní uvolnění měnové politiky, ke kterému došlo na minulých jednáních, bylo adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající aktuální situaci. Uvědomují si, že jakkoli mohou být zveřejňovaná data zatížena vyšší mírou nejistoty, základní scénář květnové makroekonomické prognózy se zhruba naplňuje. Diskutovali pouze odchylku v jádrové inflaci, která neklesá tak rychle, jak očekávala prognóza, na druhé straně však oproti prognóze silnější úroveň měnového kurzu působí jako mírně protiinflační faktor. Podle názoru členů rady zůstávají inflační očekávání pevně ukotvena a jejich výše není zatím ovlivněna riziky deflačního vývoje. Současnou expanzivní fiskální politiku hodnotí BR jako stabilizující faktor pro tuzemskou ekonomiku, čímž klesá potřeba dále uvolňovat měnové podmínky. Rovněž německé fiskální stimuly mohou skrze naše blízké obchodní vazby pozitivně ovlivnit českou ekonomiku. Ze zápisu vyplývá, že bankovní rada vůbec nediskutovala možnosti použití nestandardních měnových nástrojů, pokud by došlo k dalšímu zhoršení ekonomické situace. Tuto možnost si tak nejspíš centrální bankéři zatím nepřipouštějí, i přesto, že si uvědomují přítomnost rizik spojených s vývojem pandemie. Nadále tedy počítají se stabilitou sazeb na stávajících úrovních v nejbližších čtvrtletích.
• Okénko trhu - další ukazatele potvrzují nevídaný propad sentimentu
  Český statistický úřad dnes publikoval údaje o indikátorech důvěry za duben. Celková důvěra v ekonomiku zaznamenala v dubnu bezprecedentní snížení, když jak souhrnný indikátor důvěry, tak i jeho dílčí složky zaznamenaly největší meziměsíční poklesy od počátku sledování. Ukazatel ztratil oproti březnu téměř dvacet bodů a dosáhl hodnoty 74,8. Jen mírně nižší pokles zaznamenal indikátor důvěry podnikatelů, který spadl o 19,3 a zastavil se na 73,8 bodech. V jeho rámci byl podle očekávání nejvíce zasažen sentiment ve službách, který ztratil dokonce 23,7 bodů, zatímco průmysl a stavebnictví si vedly o poznání lépe. Víc než dvacet bodů ztratil i index spotřebitelů, když se jeho hodnota zastavila na 80,1 bodech. Respondenti uváděli, že se výrazně zvýšily jejich obavy ze zhoršení ekonomické situace, finanční situace, největší obavy však pociťují ze ztráty zaměstnání.
• Okénko trhu - další úspěšná aukce státních dluhopisů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek se stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad. České PMI nyní ještě rozhodně nenarazilo na své dno. Průmyslníci měli v tomto průzkumu hodnotit situaci od poloviny února do poloviny března. Hlavní vlna restriktivních opatření ovšem přišla až v druhé polovině března. Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření.
• Okénko trhu - důvěra v ekonomiku se v prosinci zvýšila
  Podle prosincového konjunkturálního průzkumu ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku meziměsíčně mírně zvýšila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu se oproti listopadu zvedl o 0,5 bodu a dosáhl hodnoty 93,8. Přitom sentiment u podnikatelů se zvýšil jen mírně o 0,1 bodu na 91,6, když mu pomohlo zklidnění situace v mezinárodních obchodních sporech. Spotřebitelský sentiment pak narostl o 2,8 bodu na hodnotu 104,8. V rámci podnikatelských odvětví se nálada zlepšila v průmyslu a ve stavebnictví. Firmy očekávají zvýšení tempa růstu výrobní činnosti během nadcházejících tří měsíců. Naproti tomu v obchodu a ve službách byl sentiment oproti listopadu nižší, protože respondenti předpokládají v nadcházejícím období zhoršení celkové ekonomické situace. Ze šetření mezi spotřebiteli ale vyplývá, že se snižují jejich obavy ohledně finanční situace v příštích dvanácti měsících a indikují vyšší úmysl spořit. Posílení spotřebitelské důvěry pak spolu s přetrvávajícím rychlým růstem mezd a nízkou nezaměstnaností vytváří předpoklady pro solidní růst maloobchodních tržeb a spotřeby domácností i v následujících čtvrtletích. Vstupní data byla od respondentů získána během první poloviny prosince a nemusí plně zohledňovat vliv politického vývoje v Británii po předčasných parlamentních volbách. Hodnoty předstihových ukazatelů se nadále pohybují na nízkých úrovních, hovořit tak o hospodářském oživování je zatím předčasné.
• Okénko trhu - Důvěra v průmyslu nepatrně vzrostla
  Růst cen českých průmyslových výrobců navzdory očekáváním zrychlil, když v meziročním srovnání dosáhl v lednu hodnoty 2,4 %. Očekával se přitom naopak jeho pokles z prosincových 2,1 % do blízkosti jednoho procenta. V meziměsíčním srovnání pak došlo k nárůstu cen o 1,3 %, což byl nejvyšší údaj zaznamenaný od roku 2011. Na pozorovaném růstu cen se největší měrou podílelo odvětví elektřiny, plynu a páry, které vykázalo meziroční zvýšení o 9,3 % a dále pak zásobování vodou, kde šlo o 5,4 %. Nezanedbatelný nárůst byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, která si meziročně připsala 5,1 %. I ceny stavebních prací pokračovaly v lednu růstem a to 4,2 %. Snížilo se ovšem tempo zvyšování cen stavebních materiálů, které si připsaly jen 0,6 % a jejich dynamika tak oproti prosinci klesla na polovinu. Ceny tržních služeb pro podniky v lednu vzrostly o 2,4 %, tedy stejným tempem jako v prosinci minulého roku. I přes aktuální zrychlení cenového růstu se budou podle nás tuzemské ceny v průběhu roku zvyšovat klesajícím tempem, primárně vlivem tlumené cenové dynamiky v partnerských evropských zemích, která se v Česku projeví levnějším dovozem vstupů.
• Okénko trhu - ECB dnes ke změnám nepřikročila
  Český statistický úřad dnes zveřejnil výsledky konjukturálního průzkumu za měsíc říjen. V souhrnném indexu došlo k poklesu na úroveň 93,6 bodu, což představuje pětileté minimum. Pesimismus se šíří hlavně v průmyslu, naději naopak neztrácejí podnikatelé ve stavebnictví a službách. Panice stále nepropadají ani české domácnosti, jejichž hodnocení situace se meziměsíčně mírně zlepšilo a s hodnotou 103,6 bodu se z dlouhodobého pohledu drží na stále slušné hodnotě. Poněkud se ovšem zvýšila ochota spotřebitelů ke spoření, což lze vykládat jako náznak opatrnosti do blízké budoucnosti.
• Okénko trhu - ECB intenzivně pracuje na revizi strategie
  Evropská centrální banka na dnešním zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. V platnosti tak zůstávají stávající úrokové sazby a pokračovat bude i program nákupu aktiv v hodnotě 20 mld. EUR měsíčně. Změn nedoznal ani ekonomický výhled bankéřů ve Frankfurtu, kteří tak očekávají pokračování mírného ekonomického růstu, který brzdí hlavně slabý zpracovatelský průmysl, jež trpí ochlazováním mezinárodního obchodu. Pozitivně podle nich naopak působí pokračující vysoká zaměstnanost, rychlý růst mezd a vstřícná měnová politika, jež usnadňuje úvěrové financování spotřeby i investic. Inflace v eurozóně se jemně zvyšuje, nicméně z velké části je to dáno vlivem cen energií a stále má velice daleko k cíli, který se nachází těsně pod 2 %. ECB ústy své šéfky Christine Lagardeové zopakovala apel na vlády členských zemí unie aby, pokud jim to situace umožňuje, zvážily možnost doprovodit snahy ECB i fiskální stimulací.
• Okénko trhu - ECB měnové podmínky měnit nebude
  Dnešek je na nová ekonomická data skoupý, nicméně ve zbytku tohoto týdne bude zveřejněna řada zajímavých ekonomických ukazatelů. Ve Spojených státech bude největší pozornost zaměřena na červnovou průmyslovou produkci, která by se podle očekávání měla meziměsíčně zvednout o více než 4 %. Poslední vývoj však může být negativně ovlivněn prudkým nárůstem počtu nově nakažených zejména v jižních státech unie, což by mohlo ekonomický restart značně přibrzdit. Oproti průmyslu si však podstatně lépe vede maloobchod. Už v květnu zaznamenaly tržby překvapivý rychlý meziměsíční nárůst o více než 17 procent, pro červen se pak počítá s dynamikou na úrovni 5 %. Mírně lepší data z června by tak mohla aspoň částečně vylepšit chmurný obrázek druhého čtvrtletí, kdy se předpokládá celkový ekonomický pokles v řádu -30 až -40 % mezičtvrtletně anualizovaně. Zároveň s těmito tvrdými ekonomickými daty bude publikována i řada předstihových ukazatelů jako např. Empire State Index či Philadelphia Fed Index, které však oceňují sentiment v regionech podstatně méně zasažených aktuálním vzestupem počtu nakažených a jejich vypovídací schopnost tak bude jen omezená.
• Okénko trhu - ECB podpořila likviditu, nálada na trzích stále negativní
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v lednu meziročně vzrostly o 4,9 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se pak zvýšily o 2,1 %. Oproti očekáváním zklamal zejména prodej automobilů, zatímco další části tržeb naopak rostly rychleji. Letošní leden měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský, kalendářní vlivy tak meziroční dynamiku neovlivnily. Spotřebitelé zvyšovali své útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení a výrobky pro domácnost. To se odrazilo v rychlém růstu tržeb za nepotravinářské zboží, které se meziročně zvedly o 7,3 %. Slabší pak byl růst útrat za potraviny (o 2,4 %) a za pohonné hmoty (o 1,1 %). I přesto, že lednové tržby bez automobilového segmentu pozitivně překvapily, budou data již od března silně ovlivněna dopady epidemie koronaviru. Tržby v maloobchodě půjdou pravděpodobně strmě dolů, když se spotřeba omezí jen na nezbytné statky. Dopady budou značné zejména v oblasti cestování, rekreace a kultury. I bez zahrnutí tohoto vlivu jsme v letošním roce předpokládali zpomalení tržeb pod tři procenta. Současná epidemie však náš původní odhad podstatně srazí.
• Okénko trhu - ECB posílila program nákupů aktiv
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala mezikvartální pokles. Hned v příštím čtvrtletí očekáváme na českém trhu práce podstatně horší situaci. Vlivem ekonomických restrikcí začnou o výdělky přicházet nejprve pracovníci ve službách, které byly zasaženy nejsilněji. Následovat ovšem budou i ostatní sektory, které pocítí klesající tuzemskou i zahraniční poptávku. Část pracovních míst navíc dosud podpírají vládní záchranné programy, které budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu.
• Okénko trhu - ECB představila stimulační balíček
  Rada Evropské centrální banky na dnešním zasedání schválila stimulační balíček na podporu evropské ekonomiky. V souladu s očekáváními trhu snížila depozitní sazbu o 10 bazických bodů na -0,50 %, ostatní základní sazby zůstaly zachovány. Depozitní sazba se má udržet na „této nebo nižší“ úrovni až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli, který se nachází lehce pod 2 %. Balíček dále obsahuje odstupňování depozitní sazby na dvě různé úrovně. Část likvidity uložené u centrální banky tak nově nebude úročena záporným úrokem, nýbrž sazbou 0 %. Tento krok má ulevit komerčním bankám eurozóny, které v tuto chvíli trpí povinností platit za vlastní přebytečné peníze. ECB zároveň odstartovala další kolo kvantitativního uvolňování. Plán zahrnuje nákupy aktiv v hodnotě EUR 20 mld. měsíčně počínaje letošním listopadem, bez specifikace jeho trvání. Předpokládá se, že by program měl být ukončen před začátkem příštího cyklu zvyšování sazeb ECB. Prezident Draghi na tiskové konferenci odmítl upřesnit, na jaké dluhopisy se banka při nákupech bude zaměřovat s tím, že bude jejich struktura analogická k předchozím kolům uvolňování. Poslední složkou nového balíčku pak bude spuštění programu TLTRO-III s úrokovou sazbou sníženou o 10 bazických bodů oproti původně plánovanému nastavení.
• Okénko trhu - ECB přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky
  Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV byl v srpnu 2,7 %, což je stejně jako v červenci. Celkový počet nezaměstnaných lehce poklesl pod 205 tisíc, zároveň se počet volných pracovních míst dále zvýšil o více než čtyři tisíce a poprvé překročil 350 tisíc. Tento nesoulad odráží přetrvávající napjatou situaci na trhu práce. Vrchol hospodářského cyklu již máme za sebou a v ekonomice začínáme pozorovat známky postupného zpomalování. Ty jsou patrné zejména v průmyslu u exportně orientovaných podniků, které jsou nejvíce vystaveni ochabující zahraniční poptávce. Naopak domácí poptávka zůstává silná, což se projevuje nedostatkem pracovní síly v terciálním sektoru. Náš předchozí odhad průměrné letošní nezaměstnanosti na úrovni 3,1 % tak bude revidován na ještě nižší úrovně.
• Okénko trhu - ECB v nákupech hodlá pokračovat
  Člen rady Evropské centrální banky Francois Villeroy de Galhau se vyjádřil k aktuálnímu i možnému budoucímu nastavení evropské měnové politiky. Probíhající program nákupů aktiv označil za „mistrovské dílo“ a zároveň naznačil, že by v budoucnu mohl být ještě „flexibilnější“ s ohledem na cílování konkrétních zemí eurozóny. Ty byly za normálních okolností voleny podle neměnného klíče, podle kterého byly největší nákupy realizovány u dluhopisů z ekonomicky nejsilnějších zemí. Zmíněná flexibilita by zahrnovala větší příklon ke státům, které se potýkají s úbytkem kredibility na finančních trzích, jmenovitě se pak nabízí například Itálie, na úkor zemí, které podobnou vzpruhu tolik nevyžadují. Villeroy dále zdůraznil, že bez ohledu na výrok německého ústavního soudu je ECB odhodlána v nákupech dluhopisů pokračovat, jelikož to považuje za nezbytné pro naplnění jejího mandátu. Podle zdrojů agentury Reuters pak v Evropské centrální bance již dokonce běží i příprava na možné definitivní odstoupení německé Bundesbanky ze zmíněného programu nákupů aktiv. Její podíl by v takovém případě údajně převzaly ostatní banky eurosystému. Vzhledem k dominantní pozici Německa v rámci evropské ekonomiky i vzniku eurozóny jako takové by se ovšem jednalo o zcela přelomovou situaci s těžko odhadnutelnými důsledky. Výrok německého Ústavního soudu přitom dává ECB čas pouze do srpna, aby prokázala nezbytnost kroků, které aktuálně činí. V opačném případě by se jich podle něj musela Bundesbanka přestat účastnit.