Inflace byla v březnu vyšší, než se čekalo, hlavně kvůli potravinám, potvrdil dnes ČSÚ. ČNB nicméně kvůli Trumpovým clům i tak snižování úrokových sazeb výrazně urychlí, míní trh

Čtěte více

• Inflace atakuje horní hranici tolerančního pásma
  „Inflace zrychluje své tempo, stále se však udržuje ve svém tolerančním pásmu. Zatímco ceny zboží se meziročně zvýšily jen o 1,4 procenta, ceny služeb zdražily o 5,3 procenta a zatím se je nedaří dostat plně pod kontrolu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace a údaje z USA určují vývoj eura a libry. Dolar dál poutá pozornost.
  Měli bychom sázet na další zpřísnění politiky Fedu? Pro hráče na trhu je nesmírně obtížné se v tom orientovat, takže mají nejrůznější očekávání. Jestliže dříve v květnu panovala téměř stoprocentní jistota, že dojde k měnové pauze, pak dnes sází na zpřísnění více než 35 % hráčů. Občas toto číslo vystoupá až na 60 %.
• Inflace a úroky v USA právě rozhodují i o bezpečnostní budoucnosti Česka. Americká centrální banka dnes naznačí, co se s nimi bude dít dále
  Americká ekonomika by letos měla „přistát“, jak se říká. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump, jak známo, se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině.
• Inflace bez překvapení zlepšuje vyhlídky pro akcie i dluhopisy
  Americká inflace za duben vyšla na úrovni hlavních čísel podle očekávání. Meziroční růst spotřebitelských cen klesl na 3,4 z březnových 3,5 procenta, jádrová inflace se pak snížila na 3,6 z 3,8 procenta. To je hlavní předpoklad, aby na finančních trzích klesla nejistota a poptávka investorů získala novou vzpruhu. V detailech sice není všechno ideální, ale negativa nejsou tak výrazná, aby sentiment zkazila. Meziměsíční změny cen se u celkového i jádrového indexu mírně snížily na 0,3 procenta. Směrem nahoru působí ceny energií nebo oděvů, tempo si drží náklady na bydlení včetně položky imputovaného nájemného a zrychlily ceny rekreací či ostatních služeb.
• Inflace brzdí díky levnějším potravinám, jádrová inflace zůstává zvýšena
  Díky výraznému poklesu cen potravin zpomaluje inflace více, než se čekalo. Jádrová inflace se drží zvýšených úrovní. Stále počítáme s tím, že inflační tlaky budou zvolňovat kvůli oslabené poptávce. Začátkem roku by inflace měla zamířit pod 2 %. Inflace je pod očekáváním trhu i ČNB a spekulace na budoucí růst sazeb klesají.
• Inflace brzdí díky zlevnění potravin
  Inflace v květnu navzdory očekávání přibrzdila a v meziročním vyjádření se vrátila zpět na prognózu ČNB. Hlavním důvodem zpomalení inflace byl pokles cen potravin. Ceny služeb naopak po rozvolnění protiepidemických opatření vzrostly a jádrová inflace meziměsíčně mírně zrychlila. Navzdory pomalejší celkové inflaci spekulace na brzké zvýšení úrokových sazeb ČNB pravděpodobně významněji neklesnou.
• Inflace brzdí pomaleji kvůli dražším potravinám
  Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly v průměru o 1,3 %. Meziroční tempo růstu cen tak dále zpomalilo na 2,2 % z předchozích 2,3 %. Nicméně náš odhad i očekávání trhu mířilo až na 1,7 % meziročně. Inflace tedy brzdí na začátku roku pomaleji, než se čekalo.
• Inflace brzdí. Stále se však drží mimo toleranční pásmo
  „K růstu cen dochází především u nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení. Za nezbytné statky lidé musí utrácet, přestože se kvůli pandemii koronaviru snaží šetřit. Naopak zbytné statky s vysokými maržemi začínají zlevňovat. Obchodníci si uvědomují, že lidé budou nákupy zbytných statků odkládat do budoucnosti,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace brzdí vlivem levné ropy
  Spotřebitelské ceny v březnu oproti únoru v průměru klesly o 0,1 %, když trh čekal růst o 0,1 %. Meziroční míra inflace tak zpomalila na 3,4 % z únorového tempa 3,7 %. Prognóza ČNB ukazovala 3,6 %, ale opírat se o předchozí prognózy je nyní poněkud zavádějící.
• Inflace byla v březnu vyšší, než se čekalo, hlavně kvůli potravinám. ČNB nicméně kvůli Trumpovým clům i tak snižování úrokových sazeb výrazně urychlí, čtyřnásobně, míní trh
  Březnová inflace v ČR překonala očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak uvádí ČSÚ ve svém předběžném odhadu. Česká národní banka i analytici přitom čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziročně pak nepracované potraviny zdražují o výrazných 9,3 procenta.
• Inflace byla v listopadu nižší, než se čekalo. A to i přes výrazné zdražení vajec
  Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina expertů mínila, že bude činit rovná tři procenta. Hodnota 2,8 procenta zaostává také za předpokladem České národní banky, jež ve své aktuální prognóze počítala s inflací ve výši 2,9 procenta.
• Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
  Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
• Inflace by mohla v listopadu lehce zvolnit
  Inflace v tomto týdnu bude pravděpodobně posledním výraznějším dílkem do skládačky informací před prosincovým zasedáním ČNB. Předpokládáme meziměsíční stagnaci cen a zvolnění meziroční dynamiky z 8,5 % na 7,3 %. To je sice podobně jako v říjnu velmi lehce nad listopadovou prognózou (o 0,2 p.b.), překvapení by však mělo být i nadále zejména dílem o něco dražších potravin.
• Inflace by mohla v nejbližších měsících zaskočit svižnějším tempem
  Hlavní dnešní událostí bude údaj o únorové inflaci. Očekáváme meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,4, což by znamenalo navýšení meziroční dynamiky z 2,2 % na 2,3 %, tedy je mírně nad konsensem trhu, který vyhlíží stagnaci na 2,2 %. Dostupná šetření cen potravin ukazují na mírné meziměsíční zdražení. K cenovému růstu patrně přispěly i ceny pohonných hmot následkem vyšších cen ropy na světových trzích. Naopak od jádrové inflace očekáváme mírné meziroční zvolnění. Tento trend by měl pak pokračovat vlivem utlumené domácí poptávky a přetrvávající mezery výstupu v domácí i zahraniční ekonomice. Nicméně na rozdíl od jádrové složky inflace může celková míra inflace v nejbližších měsících překvapit přechodným zrychlením. Do meziroční dynamiky se totiž začne propisovat velmi nízká srovnávací základna z jarního propadu cen ropy, jež ovlivní ceny pohonných hmot a energií. Proinflačním rizikem zejména v sektoru služeb je pozdržená poptávka, jinými slovy, kompenzace nenaplněné spotřeby z období uzavírek. I přesto ale neočekáváme nijak výrazné cenové tlaky a v průměru letos odhadujeme inflaci v průměru na 2,3 %.
• Inflace cení zuby. Jak si stojí vysoce kvalitní akcie oproti akciovým indexům?
  Nacházíme se v období rostoucí inflace. Ta přišla v důsledku uvolňování zvýšených objemů peněz do ekonomiky ze strany centrálních bank při koronavirové pandemii. Otázka, kterou si nyní pokládá nejeden investor, zní: „Jak správně složit akciové portfolio v takovém inflačním prostředí?“
• Inflace Čechům požírá mzdu, příští rok tak bude nejhůře za skoro deset let. Biti jsou pracovníci v kultuře či rekreaci, naopak o přidání si úspěšně říkají pracovníci logistiky nebo „ajťáci“
  Vývoj průměrné mzdy v ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií. Důvodem je jak určité zmírnění růstu průměrné nominální mzdy, tak zejména citelný vzestup inflace, který zejména způsobuje razantní ponížení průměrné reálné mzdy. Ta tak v letošním třetím čtvrtletí stoupla meziročně pouze o 1,5 procenta.
• Inflace Česko 3/2023 – 15,0 % Y/Y
  „Tempo růstu inflace se v Česku mírně snižuje. Radost nám přitom dělá především pohled na stojany čerpacích stanic. Není však třeba přehnaně jásat. Do tohoto trendu může celkem zásadně negativně vstoupit úmysl vlády zvýšit DPH, což by snižování růstu cen mohlo významně ovlivnit. Přesto si myslím, že dvouciferná inflace letos ustoupí a my si konečně budeme moci zvyknout na novou hladinu cen, která s námi snad zůstane delší dobu. Právě ono inflační očekávání je pro stabilitu a růst ekonomiky nejdůležitější.“
• Inflace, ČR, březen 2024
  Meziroční inflace zůstala v březnu beze změny přesně na úrovni dvouprocentního inflačního cíle: v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Inflace, ČR, březen 2025 – detailní údaje
  Detailní statistika inflace za letošní březen potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice činil 2,7 %, stejně jako v únoru.
• Inflace, ČR, červenec 2023
  Meziroční inflace v české ekonomice v červenci dále klesla, z červnových 9,7 % na 8,8 %, přesně v souladu s očekáváním finančního trhu.