Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně vzrostla

Čtěte více

• Okénko trhu - ECB měnové podmínky měnit nebude
  Dnešek je na nová ekonomická data skoupý, nicméně ve zbytku tohoto týdne bude zveřejněna řada zajímavých ekonomických ukazatelů. Ve Spojených státech bude největší pozornost zaměřena na červnovou průmyslovou produkci, která by se podle očekávání měla meziměsíčně zvednout o více než 4 %. Poslední vývoj však může být negativně ovlivněn prudkým nárůstem počtu nově nakažených zejména v jižních státech unie, což by mohlo ekonomický restart značně přibrzdit. Oproti průmyslu si však podstatně lépe vede maloobchod. Už v květnu zaznamenaly tržby překvapivý rychlý meziměsíční nárůst o více než 17 procent, pro červen se pak počítá s dynamikou na úrovni 5 %. Mírně lepší data z června by tak mohla aspoň částečně vylepšit chmurný obrázek druhého čtvrtletí, kdy se předpokládá celkový ekonomický pokles v řádu -30 až -40 % mezičtvrtletně anualizovaně. Zároveň s těmito tvrdými ekonomickými daty bude publikována i řada předstihových ukazatelů jako např. Empire State Index či Philadelphia Fed Index, které však oceňují sentiment v regionech podstatně méně zasažených aktuálním vzestupem počtu nakažených a jejich vypovídací schopnost tak bude jen omezená.
• Okénko trhu - ECB podpořila likviditu, nálada na trzích stále negativní
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v lednu meziročně vzrostly o 4,9 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se pak zvýšily o 2,1 %. Oproti očekáváním zklamal zejména prodej automobilů, zatímco další části tržeb naopak rostly rychleji. Letošní leden měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský, kalendářní vlivy tak meziroční dynamiku neovlivnily. Spotřebitelé zvyšovali své útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení a výrobky pro domácnost. To se odrazilo v rychlém růstu tržeb za nepotravinářské zboží, které se meziročně zvedly o 7,3 %. Slabší pak byl růst útrat za potraviny (o 2,4 %) a za pohonné hmoty (o 1,1 %). I přesto, že lednové tržby bez automobilového segmentu pozitivně překvapily, budou data již od března silně ovlivněna dopady epidemie koronaviru. Tržby v maloobchodě půjdou pravděpodobně strmě dolů, když se spotřeba omezí jen na nezbytné statky. Dopady budou značné zejména v oblasti cestování, rekreace a kultury. I bez zahrnutí tohoto vlivu jsme v letošním roce předpokládali zpomalení tržeb pod tři procenta. Současná epidemie však náš původní odhad podstatně srazí.
• Okénko trhu - ECB posílila program nákupů aktiv
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala mezikvartální pokles. Hned v příštím čtvrtletí očekáváme na českém trhu práce podstatně horší situaci. Vlivem ekonomických restrikcí začnou o výdělky přicházet nejprve pracovníci ve službách, které byly zasaženy nejsilněji. Následovat ovšem budou i ostatní sektory, které pocítí klesající tuzemskou i zahraniční poptávku. Část pracovních míst navíc dosud podpírají vládní záchranné programy, které budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu.
• Okénko trhu - ECB představila stimulační balíček
  Rada Evropské centrální banky na dnešním zasedání schválila stimulační balíček na podporu evropské ekonomiky. V souladu s očekáváními trhu snížila depozitní sazbu o 10 bazických bodů na -0,50 %, ostatní základní sazby zůstaly zachovány. Depozitní sazba se má udržet na „této nebo nižší“ úrovni až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli, který se nachází lehce pod 2 %. Balíček dále obsahuje odstupňování depozitní sazby na dvě různé úrovně. Část likvidity uložené u centrální banky tak nově nebude úročena záporným úrokem, nýbrž sazbou 0 %. Tento krok má ulevit komerčním bankám eurozóny, které v tuto chvíli trpí povinností platit za vlastní přebytečné peníze. ECB zároveň odstartovala další kolo kvantitativního uvolňování. Plán zahrnuje nákupy aktiv v hodnotě EUR 20 mld. měsíčně počínaje letošním listopadem, bez specifikace jeho trvání. Předpokládá se, že by program měl být ukončen před začátkem příštího cyklu zvyšování sazeb ECB. Prezident Draghi na tiskové konferenci odmítl upřesnit, na jaké dluhopisy se banka při nákupech bude zaměřovat s tím, že bude jejich struktura analogická k předchozím kolům uvolňování. Poslední složkou nového balíčku pak bude spuštění programu TLTRO-III s úrokovou sazbou sníženou o 10 bazických bodů oproti původně plánovanému nastavení.
• Okénko trhu - ECB přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky
  Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV byl v srpnu 2,7 %, což je stejně jako v červenci. Celkový počet nezaměstnaných lehce poklesl pod 205 tisíc, zároveň se počet volných pracovních míst dále zvýšil o více než čtyři tisíce a poprvé překročil 350 tisíc. Tento nesoulad odráží přetrvávající napjatou situaci na trhu práce. Vrchol hospodářského cyklu již máme za sebou a v ekonomice začínáme pozorovat známky postupného zpomalování. Ty jsou patrné zejména v průmyslu u exportně orientovaných podniků, které jsou nejvíce vystaveni ochabující zahraniční poptávce. Naopak domácí poptávka zůstává silná, což se projevuje nedostatkem pracovní síly v terciálním sektoru. Náš předchozí odhad průměrné letošní nezaměstnanosti na úrovni 3,1 % tak bude revidován na ještě nižší úrovně.
• Okénko trhu - ECB v nákupech hodlá pokračovat
  Člen rady Evropské centrální banky Francois Villeroy de Galhau se vyjádřil k aktuálnímu i možnému budoucímu nastavení evropské měnové politiky. Probíhající program nákupů aktiv označil za „mistrovské dílo“ a zároveň naznačil, že by v budoucnu mohl být ještě „flexibilnější“ s ohledem na cílování konkrétních zemí eurozóny. Ty byly za normálních okolností voleny podle neměnného klíče, podle kterého byly největší nákupy realizovány u dluhopisů z ekonomicky nejsilnějších zemí. Zmíněná flexibilita by zahrnovala větší příklon ke státům, které se potýkají s úbytkem kredibility na finančních trzích, jmenovitě se pak nabízí například Itálie, na úkor zemí, které podobnou vzpruhu tolik nevyžadují. Villeroy dále zdůraznil, že bez ohledu na výrok německého ústavního soudu je ECB odhodlána v nákupech dluhopisů pokračovat, jelikož to považuje za nezbytné pro naplnění jejího mandátu. Podle zdrojů agentury Reuters pak v Evropské centrální bance již dokonce běží i příprava na možné definitivní odstoupení německé Bundesbanky ze zmíněného programu nákupů aktiv. Její podíl by v takovém případě údajně převzaly ostatní banky eurosystému. Vzhledem k dominantní pozici Německa v rámci evropské ekonomiky i vzniku eurozóny jako takové by se ovšem jednalo o zcela přelomovou situaci s těžko odhadnutelnými důsledky. Výrok německého Ústavního soudu přitom dává ECB čas pouze do srpna, aby prokázala nezbytnost kroků, které aktuálně činí. V opačném případě by se jich podle něj musela Bundesbanka přestat účastnit.
• Okénko trhu - ECB volí vyčkávací strategii
  Čínský hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 3,2 %, čímž překonal tržní odhady o 0,8 procentního bodu. Tamní ekonomika se tak vrátila k růstu po propadu o 6,8 % v prvním kvartále. Hlavní podíl na pozitivním výsledku měly zřejmě vládní výdaje, naopak soukromá spotřeba zůstává utlumená, což naznačily i červnové maloobchodní tržby, které meziročně poklesly o 1,8 % a od začátku roku tak za loňskem zaostávají už o 11,4 %. Čínské domácnosti kromě obav z virové epidemie evidentně tíží i na tamní poměry vysoká nezaměstnanost, která dosáhla 5,7 %.
• Okénko trhu - ECB zatím s velkými změnami nepřišla
  Ekonomika eurozóny zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku pokles HDP o 3,8 %, což v meziročním srovnání odpovídá propadu o 3,1 %. Jedná se o nejstrmější snížení v historii měření, které překonalo i horkou fázi krize z let 2008/09. Kontrakci zaznamenaly všechny členské země, přičemž pro ekonomiky Francie a Itálie se již jedná i o potvrzení technické recese. Anti-virové restrikce, které z převážné části stojí za pozorovaným propadem, přitom vcházely v platnost teprve v březnu a ovlivnily tak pouze zhruba třetinu sledovaného období. Lze tak očekávat, že se ve druhém čtvrtletí dočkáme výsledku ještě slabšího.
• Okénko trhu - ECB zveřejnila zápis ze zasedání
  Ceny německých výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, což je nejrychlejší dynamika zaznamenaná od roku 2011. V meziročním srovnání to odpovídá nárůstu cen o 0,2 % a v obou ohledech jde o výrazně svižnější tempo, než se čekalo. Na pozorovaném zdražení se největší měrou podílely ceny energií (1,9 % meziměsíčně).
• Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně pomalu roste
  Podle předběžného odhadu zpomalila německá inflace v květnu v evropském harmonizovaném vyjádření z dubnových 0,4 % na 0,0 % meziměsíčně. V meziročním srovnání tak ceny vzrostly o pouhých 0,5 %. Výsledek je téměř přesně v souladu s očekáváními.
• Okénko trhu - Ekonomické zotavování v USA mírně ubralo tempo
  Výsledek dalšího odhadu HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí potvrdil první předběžný odhad. Nadále tak platí, že se hrubý domácí produkt eurozóny propadl mezikvartálně o 12,1 %. Ve srovnání s druhým kvartálem minulého roku HDP pokleslo o 15,0 %. Největší mezikvartální úpadek zaznamenalo Španělsko (-18,5 %), Portugalsko (-13,9 %) a Francie (-13,8 %). Nejméně byla zasažena ekonomika Finska (-3,2 %). Ve srovnání si tak Česká republika s poklesem o 8,4 % v druhém čtvrtletí neobstála nijak zle. Trajektorie dalšího zlepšování ekonomické situace bude v příštích měsících záviset na plošném šíření či nešíření pandemie. Finální číslo HDP eurozóny za druhé čtvrtletí bude zveřejněno začátkem září.
• Okénko trhu - Ekonomika eurozóny ve 4. čtvrtletí překvapivě zpomalila
  Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.
• Okénko trhu - Energie postrčily evropské ceny výrobců
  Červnový index cen průmyslových výrobců vykázal v eurozóně meziměsíční růst o 0,7 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,7 %. Oproti předchozímu měsíci tak cenová dynamika razantně narostla, což bylo i v souladu s tržními očekáváními. Významnou roli opět sehrály ceny energií, které v červnu vlivem zdražující ropy jako jediné stoupaly, konkrétně o 3,1 % meziměsíčně. Naopak oproti loňskému červnu se energie nadále drží velice nízko a jsou levnější o 12,8 %. Podobně jako v eurozóně se ceny vyvíjely i v celé Evropské unii. Dynamika cen výrobců obvykle poskytuje představu o budoucím vývoji cen spotřebitelských, z čehož vyplývá, že evropská inflace se zřejmě ode dna jen tak neodlepí. Z pohledu Evropské centrální banky tak úvahy o potenciálním zpřísnění měnové politiky zůstávají daleko za horizontem.
• Okénko trhu - epidemie koronaviru výrazně sráží ekonomické výhledy
  Podle nejnovějšího odhadu našich vídeňských kolegů z Raiffeisen Research se ekonomika eurozóny vlivem COVID 19 bude potýkat s mnohem významnějšími problémy. Ačkoliv se nejprve doufalo, že se Evropě podaří zabránit šíření nové nemoci, virus starý kontinent rychle zaplavil a vlády byly nucené po vzoru Číny přijmout bezpečnostní opatření. Naplnily se tak negativní scénáře epidemiologů i ekonomů. Ekonomická aktivita napříč Evropou se dostává do útlumu.
• Okénko trhu - Evropa s napětím sleduje dění v Londýně
  Datový kalendář byl pro dnešek prázdný a celá Evropa tak s napětím sleduje dění v Londýně, kde tamní poslance čeká dvojice klíčových hlasování o podobě brexitu. V prvním kole se bude hlasovat o samotné dohodě o odluce Spojeného království a Evropské unie, jak ji vyjednal premiér Johnson. Už zde nemá vláda vítězství jasné, když proti návrhu mohou zvednout ruku rebelové z Johnsonovy konzervativní strany, většina opozičních labouristů, ale i severoirští unionisté. I pokud návrh dohody projde, bude zapotřebí ještě prosadit mimořádné zkrácení lhůty pro její implementaci. Johnson ji potřebuje uvést v život během pouhých tří dnů, ačkoliv standardní doba pro projednávání mezinárodních dohod je v Británii 21 dní. Z ohlasů, které postupně z Londýna přicházejí, je zřejmé, že je situace extrémně nepřehledná a je tak krajně obtížné odhadovat, který tábor bude nakonec při jednotlivých hlasováních početnější. Pokud obě hlasování dopadnou kladně, může se dohodou zabývat Evropský parlament a ke kontrolovanému brexitu by mohlo brzy skutečně dojít. Pokud bude jeden z návrhů zamítnut, plán na prosazení odchodu k 31. říjnu nejspíše padá a od Johnsona se s největší pravděpodobností čeká pokus o vyhlášení předčasných voleb.
• Okénko trhu - Evropská ekonomická důvěra se mírně zlepšuje
  Včera byla zveřejněna béžová kniha Fedu, tedy shrnutí náhledu centrální banky na ekonomickou situaci v USA. Její vyznění bylo vesměs pozitivní, když konstatovala mírné, ale přetrvávající známky expanze ve zpracovatelském sektoru, rostoucí útraty spotřebitelů a i navzdory přehřátému trhu práce stoupající zaměstnanost. Oproti předchozímu vydání si znatelně polepšil i výkon ve stavebnictví. V širším smyslu Fed ve zprávě konstatuje, že ačkoliv americká ekonomika mírně zpomaluje vlivem probíhající obchodní války, nejedná se zatím o nijak dramatickou situaci a důvěra v budoucí vývoj v ekonomice zůstává silná i díky třem po sobě jdoucím snížením sazeb, ke kterým bankéři v poslední době přikročili.
• Okénko trhu - Evropská inflace mírně zpomalila
  Druhý odhad statistického úřadu o desetinu procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 1,8 %. Mezikvartální dynamika ztratila oproti třetímu čtvrtletí desetinu a dosáhla 0,3 %. Největší měrou k meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a investiční výdaje, rostla však i spotřeba vládního sektoru. Naopak výrazně negativní příspěvek k růstu měla zahraniční poptávka. V souhrnu za celý loňský rok si HDP polepšil o 2,4 %.
• Okénko trhu - Evropská inflace mírně zrychlila
  Třetí odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj, podle kterého český hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. K mírné opravě došlo u mezičtvrtletní dynamiky, když byl předchozí pokles o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl tedy -3,4 %. Nižší hospodářský výkon je dán především klesající investiční aktivitou a zahraniční poptávkou, naopak rostoucí výdaje vládních institucí přispívaly pozitivně a bránily ještě hlubšímu poklesu. Spolu s revidovaným růstem HDP byly nově zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty. Podle nich vzrostly reálné příjmy domácností v prvním čtvrtletí 2020 o 2,9 %, reálná spotřeba na obyvatele se však meziročně zvýšila pouze o 0,9 %. U nefinančních podniků klesla míra zisku oproti poslednímu loňskému čtvrtletí o 0,2 p.b. a dosáhla 44,3 %. Mnohem výrazněji ovšem spadla míra investic, která mezičtvrtletně odepsala téměř 4 % a dosáhla jen 26,3 %.
• Okénko trhu - Evropská komise představila záchranný program
  Evropská komise dnes představila svůj plán pro ekonomickou obnovu kontinentu zasaženého pandemií koronaviru, který je součástí rozpočtového výhledu pro období 2021-2027. Počítá v něm s nalitím dodatečných 750 mld. euro, z nichž dvě třetiny budou ve formě grantů, jedna třetina pak ve formě půjček. Významná část těchto prostředků by měla mířit do států jižního křídla, které byly silně zasaženy samotným virem a zároveň jsou silně ekonomicky závislé na službách, které byly omezeny restriktivními opatřeními. Zároveň jde o státy, které si kvůli značnému zadlužení nemohou snadno vypůjčit peníze na finančních trzích. Evropská unie tak podle tohoto plánu využije svou neotřesitelnou pozici důvěryhodného dlužníka, který má k financování podstatně snazší přístup. Pro následné splacení budou muset státy sedmadvacítky přistoupit ke změnám na příjmové straně, přičemž nejčastěji jsou zmiňovány vyšší příjmy z obchodování s emisními povolenkami, digitální daně, část příjmů ze zdanění firem v rámci jednotlivých členských zemí, či navýšení příspěvků z vybrané daně z přidané hodnoty. Prezentovaný návrh vychází vstříc tandemu Francie a Německa, které prosazovaly právě zvolený systém grantů, spíše než výpůjček, na rozdíl od Švédska, Nizozemí a dalších států. Celkový objem peněz, se kterými Unie počítá v rozpočtu pro roky 2021-27 se tímto navýšil na 1.85 bilionu eur. Při představování nového rozpočtu neopomněla předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová zdůraznit, že mezi hlavní priority bude patřit přechod k bezemisní ekonomice a digitalizace.
• Okénko trhu - Evropská komise připomínkovala rozpočty některých zemí eurozóny
  Podle Evropské komise hrozí, že navrhované rozpočty některých členských zemí eurozóny nebudou v souladu s pravidly EU, konkrétně s pravidly paktu stability a růstu. To se jmenovitě týká zejména Francie a Itálie, ale také Španělska, Portugalska, Belgie, Finska, Slovinska či Slovenska. První dva zmiňované nejsou žádným překvapením, s komisí se dostaly do křížku kvůli rozpočtům již dříve. Francie byla nucena k výraznějšímu schodku přistoupit z důvodu setrvalých nepokojů a protestů tzv. žlutých vest a podařilo se jí tehdy přesvědčit EK, že se jedná o jednorázové porušení pravidel EU. Naopak Itálie si ohledně rozpočtu s Bruselem prožila krušný rok. Několikrát byla nucena svůj rozpočet obhajovat či předělávat. EK nyní upozornila těchto celkem osm zemí, že buď jejich snaha redukovat stávající zadlužení země není dostatečná, nebo by se některé země mohly v příštím roce odchýlit od dlouhodobých rozpočtových cílů, což je případ např. Slovenska. Tyto země byly proto vyzvány, aby vzaly podněty od EK v potaz a pokusily se je do svých návrhů rozpočtů zapracovat. Letos se tak zřejmě nedočkáme žádného vyostřeného vyjednávání ohledně rozpočtu, jako jsme byli svědky minulý rok v případě Itálie.