Okénko trhu - Evropská inflace mírně zrychlila

Čtěte více

• Okénko trhu - ECB zveřejnila zápis ze zasedání
  Ceny německých výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,8 %, což je nejrychlejší dynamika zaznamenaná od roku 2011. V meziročním srovnání to odpovídá nárůstu cen o 0,2 % a v obou ohledech jde o výrazně svižnější tempo, než se čekalo. Na pozorovaném zdražení se největší měrou podílely ceny energií (1,9 % meziměsíčně).
• Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně pomalu roste
  Podle předběžného odhadu zpomalila německá inflace v květnu v evropském harmonizovaném vyjádření z dubnových 0,4 % na 0,0 % meziměsíčně. V meziročním srovnání tak ceny vzrostly o pouhých 0,5 %. Výsledek je téměř přesně v souladu s očekáváními.
• Okénko trhu - Ekonomická důvěra v eurozóně vzrostla
  Americká centrální banka Fed na včerejším měnověpolitickém zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, nachází se tak i nadále v rozmezí 1,50-1,75 %. Šéf Fedu Powell zopakoval, že z pohledu bankéřů si kondice americké ekonomiky nežádá intervenci, přičemž poukázal hlavně na silný trh práce. Americká inflace se sice nachází mírně pod cílem, nicméně Fed je přesvědčen, že k žádoucím úrovním pomalu ale jistě směřuje. Jedinou změnou, ke které došlo, tak bylo zvýšení sazby na přebytečné rezervy o 5 bazických bodů na 1,6 %.
• Okénko trhu - Ekonomické zotavování v USA mírně ubralo tempo
  Výsledek dalšího odhadu HDP v eurozóně za druhé čtvrtletí potvrdil první předběžný odhad. Nadále tak platí, že se hrubý domácí produkt eurozóny propadl mezikvartálně o 12,1 %. Ve srovnání s druhým kvartálem minulého roku HDP pokleslo o 15,0 %. Největší mezikvartální úpadek zaznamenalo Španělsko (-18,5 %), Portugalsko (-13,9 %) a Francie (-13,8 %). Nejméně byla zasažena ekonomika Finska (-3,2 %). Ve srovnání si tak Česká republika s poklesem o 8,4 % v druhém čtvrtletí neobstála nijak zle. Trajektorie dalšího zlepšování ekonomické situace bude v příštích měsících záviset na plošném šíření či nešíření pandemie. Finální číslo HDP eurozóny za druhé čtvrtletí bude zveřejněno začátkem září.
• Okénko trhu - Ekonomika eurozóny ve 4. čtvrtletí překvapivě zpomalila
  Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.
• Okénko trhu - Energie postrčily evropské ceny výrobců
  Červnový index cen průmyslových výrobců vykázal v eurozóně meziměsíční růst o 0,7 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,7 %. Oproti předchozímu měsíci tak cenová dynamika razantně narostla, což bylo i v souladu s tržními očekáváními. Významnou roli opět sehrály ceny energií, které v červnu vlivem zdražující ropy jako jediné stoupaly, konkrétně o 3,1 % meziměsíčně. Naopak oproti loňskému červnu se energie nadále drží velice nízko a jsou levnější o 12,8 %. Podobně jako v eurozóně se ceny vyvíjely i v celé Evropské unii. Dynamika cen výrobců obvykle poskytuje představu o budoucím vývoji cen spotřebitelských, z čehož vyplývá, že evropská inflace se zřejmě ode dna jen tak neodlepí. Z pohledu Evropské centrální banky tak úvahy o potenciálním zpřísnění měnové politiky zůstávají daleko za horizontem.
• Okénko trhu - epidemie koronaviru výrazně sráží ekonomické výhledy
  Podle nejnovějšího odhadu našich vídeňských kolegů z Raiffeisen Research se ekonomika eurozóny vlivem COVID 19 bude potýkat s mnohem významnějšími problémy. Ačkoliv se nejprve doufalo, že se Evropě podaří zabránit šíření nové nemoci, virus starý kontinent rychle zaplavil a vlády byly nucené po vzoru Číny přijmout bezpečnostní opatření. Naplnily se tak negativní scénáře epidemiologů i ekonomů. Ekonomická aktivita napříč Evropou se dostává do útlumu.
• Okénko trhu - Evropa s napětím sleduje dění v Londýně
  Datový kalendář byl pro dnešek prázdný a celá Evropa tak s napětím sleduje dění v Londýně, kde tamní poslance čeká dvojice klíčových hlasování o podobě brexitu. V prvním kole se bude hlasovat o samotné dohodě o odluce Spojeného království a Evropské unie, jak ji vyjednal premiér Johnson. Už zde nemá vláda vítězství jasné, když proti návrhu mohou zvednout ruku rebelové z Johnsonovy konzervativní strany, většina opozičních labouristů, ale i severoirští unionisté. I pokud návrh dohody projde, bude zapotřebí ještě prosadit mimořádné zkrácení lhůty pro její implementaci. Johnson ji potřebuje uvést v život během pouhých tří dnů, ačkoliv standardní doba pro projednávání mezinárodních dohod je v Británii 21 dní. Z ohlasů, které postupně z Londýna přicházejí, je zřejmé, že je situace extrémně nepřehledná a je tak krajně obtížné odhadovat, který tábor bude nakonec při jednotlivých hlasováních početnější. Pokud obě hlasování dopadnou kladně, může se dohodou zabývat Evropský parlament a ke kontrolovanému brexitu by mohlo brzy skutečně dojít. Pokud bude jeden z návrhů zamítnut, plán na prosazení odchodu k 31. říjnu nejspíše padá a od Johnsona se s největší pravděpodobností čeká pokus o vyhlášení předčasných voleb.
• Okénko trhu - Evropská ekonomická důvěra se mírně zlepšuje
  Včera byla zveřejněna béžová kniha Fedu, tedy shrnutí náhledu centrální banky na ekonomickou situaci v USA. Její vyznění bylo vesměs pozitivní, když konstatovala mírné, ale přetrvávající známky expanze ve zpracovatelském sektoru, rostoucí útraty spotřebitelů a i navzdory přehřátému trhu práce stoupající zaměstnanost. Oproti předchozímu vydání si znatelně polepšil i výkon ve stavebnictví. V širším smyslu Fed ve zprávě konstatuje, že ačkoliv americká ekonomika mírně zpomaluje vlivem probíhající obchodní války, nejedná se zatím o nijak dramatickou situaci a důvěra v budoucí vývoj v ekonomice zůstává silná i díky třem po sobě jdoucím snížením sazeb, ke kterým bankéři v poslední době přikročili.
• Okénko trhu - Evropská inflace mírně zpomalila
  Druhý odhad statistického úřadu o desetinu procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 1,8 %. Mezikvartální dynamika ztratila oproti třetímu čtvrtletí desetinu a dosáhla 0,3 %. Největší měrou k meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a investiční výdaje, rostla však i spotřeba vládního sektoru. Naopak výrazně negativní příspěvek k růstu měla zahraniční poptávka. V souhrnu za celý loňský rok si HDP polepšil o 2,4 %.
• Okénko trhu - Evropská komise představila záchranný program
  Evropská komise dnes představila svůj plán pro ekonomickou obnovu kontinentu zasaženého pandemií koronaviru, který je součástí rozpočtového výhledu pro období 2021-2027. Počítá v něm s nalitím dodatečných 750 mld. euro, z nichž dvě třetiny budou ve formě grantů, jedna třetina pak ve formě půjček. Významná část těchto prostředků by měla mířit do států jižního křídla, které byly silně zasaženy samotným virem a zároveň jsou silně ekonomicky závislé na službách, které byly omezeny restriktivními opatřeními. Zároveň jde o státy, které si kvůli značnému zadlužení nemohou snadno vypůjčit peníze na finančních trzích. Evropská unie tak podle tohoto plánu využije svou neotřesitelnou pozici důvěryhodného dlužníka, který má k financování podstatně snazší přístup. Pro následné splacení budou muset státy sedmadvacítky přistoupit ke změnám na příjmové straně, přičemž nejčastěji jsou zmiňovány vyšší příjmy z obchodování s emisními povolenkami, digitální daně, část příjmů ze zdanění firem v rámci jednotlivých členských zemí, či navýšení příspěvků z vybrané daně z přidané hodnoty. Prezentovaný návrh vychází vstříc tandemu Francie a Německa, které prosazovaly právě zvolený systém grantů, spíše než výpůjček, na rozdíl od Švédska, Nizozemí a dalších států. Celkový objem peněz, se kterými Unie počítá v rozpočtu pro roky 2021-27 se tímto navýšil na 1.85 bilionu eur. Při představování nového rozpočtu neopomněla předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová zdůraznit, že mezi hlavní priority bude patřit přechod k bezemisní ekonomice a digitalizace.
• Okénko trhu - Evropská komise připomínkovala rozpočty některých zemí eurozóny
  Podle Evropské komise hrozí, že navrhované rozpočty některých členských zemí eurozóny nebudou v souladu s pravidly EU, konkrétně s pravidly paktu stability a růstu. To se jmenovitě týká zejména Francie a Itálie, ale také Španělska, Portugalska, Belgie, Finska, Slovinska či Slovenska. První dva zmiňované nejsou žádným překvapením, s komisí se dostaly do křížku kvůli rozpočtům již dříve. Francie byla nucena k výraznějšímu schodku přistoupit z důvodu setrvalých nepokojů a protestů tzv. žlutých vest a podařilo se jí tehdy přesvědčit EK, že se jedná o jednorázové porušení pravidel EU. Naopak Itálie si ohledně rozpočtu s Bruselem prožila krušný rok. Několikrát byla nucena svůj rozpočet obhajovat či předělávat. EK nyní upozornila těchto celkem osm zemí, že buď jejich snaha redukovat stávající zadlužení země není dostatečná, nebo by se některé země mohly v příštím roce odchýlit od dlouhodobých rozpočtových cílů, což je případ např. Slovenska. Tyto země byly proto vyzvány, aby vzaly podněty od EK v potaz a pokusily se je do svých návrhů rozpočtů zapracovat. Letos se tak zřejmě nedočkáme žádného vyostřeného vyjednávání ohledně rozpočtu, jako jsme byli svědky minulý rok v případě Itálie.
• Okénko trhu - Evropská komise vydala novou ekonomickou prognózu
  Běžný účet platební bilance ČR dosáhl v prosinci schodku 14,4 mld. Kč, tedy znatelně hlubšího, než se očekávalo. Na tomto výsledku se významně podílel pokles salda zboží a služeb, když oproti předchozímu měsíci došlo ke snížení objemu vývozu o více než 75 mld. Kč, zatímco dovoz se snížil jen o zhruba 60 mld. Kč. V souladu s přechozími daty se tak dále potvrzuje slábnutí průmyslové aktivity. Tento jev pak odráží jak klesající poptávku po českém exportu, tak i snižující se tuzemskou investiční aktivitu, která s sebou zpravidla nese potřebu importu. Běžný účet nakonec v závěru roku ztratil dech tak prudce, že v souhrnu za celý rok 2019 skončil schodkem 3,4 mld. Kč. Záporného výsledku tak dosáhl poprvé od roku 2013.
• Okénko trhu - Evropská komise vydala svůj ekonomický výhled
  České maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v březnu meziročně poklesly o 8,9 %, tedy zhruba v souladu s tržním očekáváním. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku snížily o 15,5 %. Výsledky maloobchodních prodejů byly ovlivněny zavedením karanténních opatření, kvůli kterým byla řada prodejen převážně s nepotravinářským zbožím část měsíce zcela uzavřena nebo měla omezený provoz. Utrácení spotřebitelů se tak omezilo jen na nákup nezbytných věcí, zejména potravin. K nejvýraznějším poklesům tržeb tedy došlo u oděvů a obuvi a za výrobky pro sport kulturu a rekreaci. I dubnové tržby bez automobilového segmentu budou opět výrazně ovlivněny karanténními opatřeními, která se u řady obchodů protáhla na celý měsíc. Poté by se již situace měla začít postupně normalizovat, ovšem návrat na předkrizové úrovně bude dlouhodobý.
• Okénko trhu - Evropská komise zhoršila ekonomický výhled
  Podle předběžných údajů skončila v květnu bilance českého zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách mírným přebytkem 1,3 mld. Kč. Výsledek předčil tržní očekávání, která počítala se schodkem o více než 8 mld. Kč. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v květnu snížil na 29,8 % meziročně, zatímco na straně importů pokles dosáhl 24,9 %. S tím jak se během května postupně rozbíhala ekonomická aktivita a uvolňovala se omezení na hranicích, postupně se začala zvedat i obchodní výměna. Oproti dubnu se tak vývoz meziměsíčně zvýšil o 12 %. Trend návratu na předkrizové úrovně by měl pokračovat i v dalších měsících a zbytek roku by už měl být z hlediska objemu exportů i importů daleko příznivější.
• Okénko trhu - Evropská nezaměstnanost roste jen pomalu
  Ceny výrobců v eurozóně v květnu meziměsíčně poklesly o 0,6 %, což odpovídá -5,0 % meziročně. Trh se zápornou cenovou dynamikou počítal, ačkoliv sázel na o něco menší propad. I nadále se jedná do značné míry o důsledek nízkých cen energií, které jsou poháněny levnou ropou. V poslední době se ovšem tento trh částečně stabilizoval a v nadcházejících měsících tak bude tento efekt podle nás slábnout.
• Okénko trhu - Evropské ceny výrobců rekordně poklesly
  Německá míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu hodnoty 6,3 %, tedy o desetinu procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně se jedná o nárůst o 0,5 procentního bodu. Takto vysoká nezaměstnanost u našeho západního souseda naposledy panovala v listopadu roku 2015. Ještě letos v březnu, před příchodem pandemie, se pak držela na 5 %. Již v dubnu ovšem počet uchazečů na německých úřadech práce narostl o rekordních 372 tisíc a jejich řady se v květnu rozšířily o dalších 238 tisíc. Skutečný dopad koronaviru na německý trh práce ovšem nadále maskují vládní podpůrné programy. Podle odhadů institutu ifo využívá zaměstnání formou takzvaného kurzarbeitu přes 7 milionu Němců. Další vývoj tak bude záviset na tom, jaká část z těchto lidí nalezne uplatnění i poté, co tamní vláda přestane přispívat na jejich výplaty.
• Okénko trhu - Evropské indexy důvěry na zlepšení nepoukázaly
  Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.
• Okénko trhu - Evropské PMI na historickém dně
  Evropské indexy nákupních manažerů v dubnu vykázaly ještě výraznější propad, než se očekávalo. V Německu souhrnný indikátor sletěl z březnových 35,0 až na 17,1 bodu (pro srovnání, během krize z let 2008-09 klesl pouze na 36,3 bodu), přičemž výrazně větší propad nastal u služeb (pokles z 31,7 na 15,9) než u zpracovatelů (ze 45,4 na 34,4). Za celou eurozónu pak souhrnný index poklesl na 13,5 bodu, když služby zaznamenaly 11,7 bodu a zpracovatelé 33,6. Ve všech případech se jedná o nejnižší zaznamenané hodnoty buďto v historii měření, nebo alespoň od krize z let 2008-09. Zároveň jde o nejstrmější naměřené meziměsíční propady, které ve většině případů překonaly i ty nejpesimističtější tržní odhady. Mrazivá nálada se týká prakticky všech sledovaných aspektů od objemu výroby, přes nové zakázky až po zaměstnanost. Suverénně nejdramatičtější zaznamenané zhoršení podnikatelského prostředí naznačuje mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny na úrovni zhruba 7,5 %. Ještě o něco děsivější výsledky dorazily z Francie, kde souhrnný index vykázal jen 11,2 bodu. Důvod je ve všech případech samozřejmě nasnadě – kompletní hibernace ekonomiky vlivem preventivních opatření při boji proti virové pandemii.
• Okénko trhu - Evropské PMI zůstávají nízko
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Hodnoty indexu PMI se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů. Vysoká míra nejistot z různých zdrojů způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009. Takto nízká úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. K ekonomickému zpomalení sice došlo, pro Českou republiku to však znamená pokles na úroveň jejího potenciálu. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat.