Hodnota měn je zásislá na úrokových sazbách. Vyšší úrokové sazby však automaticky nekorelují s vyšší hodnotou měny. Například v Argentině v současnosti úrokové sazby dosáhly neuvěřitelných 60 %, ale měna stále oslabuje i proti měnám s mnohem nižšími úrokovými sazbami.
Kromě úrokových sazeb hraje v obchodování měn roli také důvěryhodnost. Centrální banky se snaží pro dosažení svých cílů udržovat hodnotu inflace okolo 2 %, avšak změny v inflaci nejsou tím jediným, co je zajímá.
Stav nadměrné měnové politiky
Třeba takové Švýcarsko. Jedna z nejsilnějších ekonomik na světě, ale udržuje úrokové sazby CHF (švýcarského franku) v mínusových hodnotách. Ano, už řadu let Švýcarská národní banka platí negativní úrokovou sazbu na všechny depozity uložené komerčními bankami přes noc a déle.
Cílem negativních úrokových sazeb je motivovat komerční banky k investicím do hospodářství. Jinými slovy, motivovat je aby půjčovaly peníze společnostem i jednotlivcům, což v konečném důsledků podněcuje spotřebu.
Říká se tomu 'uvolněná měnová politika'. O uvolňování se mluví i tehdy, když centrální banky snižují úrokové sazby třeba "jen" ze dvou na jedno a půl procenta. Držet úrokové sazby v negativních hodnotách po tak dlouhou dobu, přestože ekonomika v recesi, znamená v podstatě dopovat ekonomiku levnými penězi.
Je vědecky dokázáno, že levné peníze nebo měna, která oslabuje vůči svým souputníkům, stimuluje export. Vyšší export než import vede k rozpočtovým přebytkům a v kapitalistické ekonomice je velmi příznivou záležitostí.
Většina vyspělých zemí se však potýká s rozpočtovými schodky, které rok od roku navyšují státní dluh. Spojené státy jsou jen jednou ze zemí, jejichž dluh se počítá na triliony. A stále roste.
Federální rezervní systém Spojených států doposud nikdy neposunul úrokové sazby pod nulu. I nyní v době, kdy vznikl tento článek, začala znovu sazby zvyšovat téměř ke dvěma procentům.
Rozdílnost úrokových sazeb v podobajících se zemích vrhá na finanční války 21. století poněkud kritické světlo. Spojené státy v minulosti nikdy neobvinily jinou vyspělou zemi z toho, že uměle snižuje hodnotu své měny.
Avšak to, že Spojené státy nyní jednají o nových obchodních smlouvách s většinou svých partnerů, je aktuální reakcí právě na umělé snižování hodnoty měn.
Například Evropská centrální banka byla obviněna, že uměle snižuje hodnotu Eura ve snaze o podnícení exportu a poškození importu z jiných zemí. Toto obvinění je opodstatněné jen do jisté míry, protože Evropská unie zaznamenává poměrně dobrý růst, aniž by do boje musela nasadit opravdu ultra-nízkou měnovou politiku.
A v reakci prezidenta Evropské centrální banky Draghiho zaznělo, že i v době, kdy Spojené státy zvyšují úrokové sazby a kdy Eurozóna udržuje úrokové sazby v negativním teritoriu, hodnota EUR/USD stoupla z 1.06 na 1.25.
Jinými slovy USD oslabil i přesto, že Spojené státy zvyšují úrokové sazby, zatímco Euro posílilo i v době, kdy Evropská centrální banka drží sazby pod nulou.
Závěrem
Fundamentální realita se na finančních trzích neodráží nepřetržitě. Je to spíše o přílivových a odlivových proudech investic, protože investory zajímají nejvyšší možné zisky.
Na měnových trzích slouží úrokové sazby k udržování stability vůči ostatním měnám. Zároveň je však ale také skvělou zbraní, kterou proti sobě využívají nejrůznější země světa ve finančních válkách.
Tým FXOpen