Běžný účet (rozdíl mezi vývozy a dovozy) ukazuje konkurenceschopnost země z hlediska zahraničního obchodu při dané hladině měnového kurzu, a proto je pro fundamentální analýzu na forexu klíčový. Při analýze měn emerging markets dokonce hraje dominantní roli, u měn vyspělých trhů se sice profiluje jako vedlejší indikátor, dlouhodobé trendy však dokáže mapovat přesně. Důkazem budiž korelace mezi vývojem běžných účtů k HDP v eurozóně a USA a trendem měnového páru EUR/USD, jak můžeme vidět na následujících dvou grafech z rychlého pohledu do historie.
Vývoj bilance běžného účtu v % HDP pro eurozónu (modře) a USA (červeně):
Dlouhodobý vývoj měnového páru EUR/USD:
Za posledních 15 let byl běžný účet v eurozóně vždy výše než ve Spojených státech. Díky jejich malému rozdílu se ale na přelomu století držel USD dokonce na silnějších úrovních než euro. V roce 2002 nastal obrat v trendu EUR/USD doprovázený rozšiřujícím se rozdílem v bilancích běžného účtu, který se postupně prohloubil až na 6 procentních bodů (PB). To byla pro euro zlatá doba, EUR/USD se dostal až na 1,60, dokud nepřišel rok 2008 - s ním dorazila finanční krize, dovozy do USA se prudce propadly a běžné účty potkalo rychlé smrsknutí rozdílu na 2-3 PB.
V poslední době se však obě křivky znovu vzdalují, což je pro euro dobrá zpráva. Léta masivních rozpočtových škrtů a stagnace mezd v eurozóně zvýšila konkurenceschopnost evropských výrobků na globálním trhu. V čele tohoto vývoje samozřejmě stále stojí Německo, ale postupně se přidávají i Španělsko s Itálií, kterým rostoucí vývozy alespoň trochu pomohly zmírnit hloubku recese.
Vývoj zahraničního obchodu tedy ukazuje, že EUR/USD nemusí být tak překoupený, jak se zdá z jiných úhlů pohledu. V praxi to znamená, že Spojené státy potřebují ještě slabší dolar na to, aby vyrovnaly rozdíl mezi vývozy a dovozy a po dlouhých letech se alespoň přiblížily kladné bilanci na běžném účtu. Euroví býci proto také mají argumenty, na kterých mohou stavět svůj postoj.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroj: FRED, reuters.com