Zkraje týdne jsme dostali sadu dat z Polska, která naznačuje, že minimálně průmysl začínají trápit dražší energie a slabá zahraniční poptávka. Průmyslová výroba v Polsku klesla v září YoY o 0,3 % a zmírnila tak tempo poklesu ze srpnových -1,2 %. Největší podíl na poklesu měly sektory těžby uhlí a lignitu a opravy a instalace strojů, -20 % resp. -17 %. 15% pokles zaznamenává oblast chemické výroby. Pokles by zaznamenán v 17 z 34 sektorů ekonomiky. Naopak se dařilo výrobě dopravních prostředků (+19 %), sběr a zpracování odpadů (+7,6 %) a výroba papíru (+7,4 %).
Polsko tak drží naději na to, že silná domácí poptávka, pokud se udrží navzdory růstu cen energií, bude držet polskou ekonomiku nad vodou. K tomu by měl přispět i poměrně svižný růst mezd, momentálně dorovnávající zvýšenou inflaci, atakující 5 %. Polská vláda na začátku prázdnin rozhodla o zvýšení stropu pro energie pro domácnosti, ty ale nejsou zatím nastaveny na volné ceny a strop by měl platit do léta 2025. Vláda zvýšila stropy jak pro obchodní, tak i pro regulovanou složku cen, což vyústilo v cca 20% nárůst cen energií.
Obrázek 1 – výše průměrné nominální mzdy v ČR a v Polsku (Trdaingeconomics.com)
Zajímavou zprávou je i zrychlující pokles cen v průmyslu, zachycení v Indexu cen průmyslových výrobců (PPI). Ten zrychlil tempo poklesu z -5,5 % na -6,3 %, pod trhem očekávaných -5,7 %. Dá se tak prohlásit, že v polském průmyslu existuje dostatečně silná konkurence, která navzdory vyšším cenám elektřiny pro domácnosti a malé podniky, tlačí ceny pro odběratele dolů, což se u nás neděje a zřejmě ani dít nebude.
Obrázek 2 – vývoj PPI v ČR a Polsku (Tradingeconomics.com)
Graf krásně ukazuje, jak průmyslové ceny v ČR i v Polsku rostly zhruba stejným tempem, ale polské ceny v průmyslu byly schopné klesnout, zatímco český průmysl drží ceny. Důvodů bude více, ale je pravděpodobné, že s tím má co do činění drahá elektřina a málo konkurenční trh.
To může být pro Polsko dobrá zpráva, neboť to ukazuje na to, že tamní firmy jsou schopny fungovat i s nižšími cenami Polsko má navíc naději na to, že se ho nemusí pokles poptávky týkat a pokud polské domácnosti udrží dosavadní spotřebitelský apetit, mohou nahradit podstatnou část zahraniční poptávky a udržet polské firmy v chodu. NBP je optimistická směrem k letošnímu růstu HDP a za letošní rok očekává 3,0 % růst a 3,8 % růst na rok 2025.
PLN zůstává pod tlakem hlavně kvůli silnějšímu USD, který zůstává pod vlivem prohlášení Jeroma Powella o pomalém poklesu sazeb do konce roku a uvolňováním monetární politiky v Evropě. Naděje na test 4,25 je momentálně minimální a spíše bude trhy řešit, jestli se povede prolomit 4,35, která už není daleko. Pokud by k tomu došlo, otvírá se cesta k 4,40, která na trhu nebyla cca rok.
Pokud se ale polská data zlepší a trhy budou moci přestat řešit obavy z ekonomického chladnutí, které by mohlo přiblížit termín poklesu sazeb, mohli bychom se dočkat posílení PLN i při horší konstelaci výsledku voleb v USA. PLN by se mohl opřít o robustní domácí poptávku a vyšší sazby a vrátit se na silnější hodnoty, i když měny otevřenějších ekonomik typu Česka mohou být pod tlakem obav z obchodní války mezi Evropou a USA. Hrozbou pro PLN zůstává hlavně obava z dřívějšího poklesu sazeb. To sice NBP momentálně nechystá, ale říká, že případné snížení sazeb o 25 bodů nebude startem uvolňovacího cyklu, který by měl začít až v Q2 2025, až si bude NBP jistá, že inflační tlaky jsou definitivně utlumeny.
Obrázek 3 – vývoj EUR/PLN (Metatrader)
Tomáš Kudela
SAB Finance
