Minulý týden americký prezident Donald Trump oznámil dlouho očekávané odstoupení od jaderné dohody s Iránem. Jednalo se fundament, který poháněl cenu ropy již několik týdnů a nyní s definitivním odstoupením USA od dohody se ropě rýsuje fundament pro růst ropy klidně zpět 100 dolarům za barel. Především kvůli sankcím, které chystá USA znovu uvalit na Irán na obchod s ropou. Především by sankce mohly ovlivnit dodávky ropy a zredukovat je o 1 milion barelů denně. Naposledy když chyběl trhu 1 mil. barelů, tak se cena ropy dostala právě na úrovně přes 100 dolarů za barel, což by mohlo reálně nastat i teď. Zástupci OPEC již sice oznámili, že výpadek dodávek případně vykryje, ale další informace nám chybí. Zároveň zástupci Iránu oznámili, že k výpadku dodávek nedojde. EU se výrazně ohradila proti krokům USA a chce nadále zůstat součástí jaderné dohody. Mimo jiné se chystá ochránit evropské společnosti od amerických sankcí na obchod s Iránem. Výpadek tedy nemusí být tak výrazný, jako když byly uvaleny sankce na Teherán i ze strany EU a ostatních států, nyní totiž uvalí sankce pouze USA. Investoři každopádně počítají spíše s tím, že 1 mil. barelů bude na trhu chybět a cena ropy bude dále růst.
Zároveň začíná výrazně růst poptávka po černém zlatě. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) sice snížila tento týden odhad letošního růstu celosvětového poptávky ze 1,5 mb/d na 1,4 mb/d. Ačkoliv IEA snížila odhad, poptávka rostla tempem přes 1,5 mb/d naposledy v 70. letech minulého století, obvykle roste poptávka o 1 mb/d. Na pokles poptávky bude mít pravděpodobně dopad právě vyšší cena ropy a omezování subvencí na pohonné hmoty v některý rozvíjejících se ekonomikách. Celosvětová globální poptávka by měla být průměrně na 99,2 mb/d OPEC společně s Ruskem a dalšími státy vyvážejícími ropu výrazně omezili svou produkci a kompletně vymazali globální přebytek ropy. Nyní plánují pokračovat v produkčních škrtech a zredukovat tak množství nabízené ropy, to však bude jedním z témat na červnovém zasedání OPECu. Zároveň venezuelská produkce, ležící na největších zásobách ropy na světě kolabuje. Zaměstnanci totiž odmítají chodit do práce, jelikož peníze, které dostanou za práci, nemají téměř žádnou hodnotu. Nedávno opustila Venezuelu potravinářská firma Kellog, kvůli zhoršujícím se hospodářským podmínkám v zemi. K omezení nebo zastavení své činnosti ve Venezuele přistoupily i další velké společnosti. V podstatě se jedná o další fundament, který pohání cenu ropy na vyšší úrovně a rozhodně se nejedená o situaci, která by se měla v dohledné době výrazně změnit.
Otazníkem tedy zůstává případná klesající poptávka po ropě, pokud ceny ropy budou nadále růst a samozřejmě také rostoucí americká produkce. Ta roste na historická maxima téměř každým týdnem a americké predikce počítají s produkcí přes 10.6 mb/d v roce 2018 a 11.2 mb/d v roce 2019. To však pouze v případě, že cena ropy zůstane nadále na zvýšených úrovních, ze kterých právě USA těží. Produkci však poměrně kompenzuje nestabilní situace na Středním východě, která také vyvolává nervozitu investorů z možného výpadku dodávek ropy. Zástupci OPEC tedy mohou pomalu začít rozlévat šampaňské, jelikož dosáhli dvou ze svých cílů a to zredukování globálního nadbytku ropy a dostat cenu ropu do rozmezí 80-100 dolarů za barel. Což by měla být podle Saudské Arábie úroveň, která bude vyhovovat OPECu a zároveň bude přijatelná pro běžného spotřebitele.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.
