Jak se dalo očekávat, pondělní státní svátekv USA udržel ceny takříkajíc pod kontrolou. Volatilita byla minimální a závěrečné hodnoty byly velmi blízko hodnotám počátečním. Výjimkou byl GBP, který posilnil z důvodu obrovského projektu typu Mergers and acquisitionsmezi firmou Kraft a Cadbury.
Co se týče zpráv, které by potencionálně mohly vytvořit vysokou míru volatility Úterý je jimi doslova naplněno. Očekává se, že britské roční CPI se zvýší na 2.6% z posledních 1.9%. Poslední dva měsíce bylo CPI vždy vyšší než se očekávalo. Pokud se podobného výsledku dočkáme i v úterý, je pravděpodobné, že by GBP výrazně posílil. GBP je velmi citlivý na nová inflační data. Nízké číslo by tedy mohlo lehce smazat včerejší zisky. Pokud by došlo ke zvýšení CPI nad 3 procenta, což se je velmi nepravděpodobné, tak by následovalo publikování 'Inflation letter' což je zpráva o stavu inflace, která se publikuje jen pokud je CPI nad úrovní 3 procent nebo pod úrovní 1 procenta.
Z dalších zpráv jmenujme německý ZEW index, který se očekává na 49.8 z posledních 50.4. Další zklamání by asi poslalo EURUSD k hodnotám kolem 4300.
Očekává se, že Kanadská centrální banka BOC ponechá úrokové sazby na současných 0,25%. Prohlášení BOC, které se publikuje ve stejnou dobu, bude asi důležitější než sazby samotné. Jestliže banka naznačí, že by brzy mohlo dojít k navýšení sazeb, tak USDCAD zamíří k jihu a lehce by mohlo dojít k proražení kriticky důležitého supportu 1,02. K paritě by potom bylo velmi blízko bez dalších technických supportů.
Zajímavý článek otiskl včerejší UK Telegraph. (Článek najdete zde: http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/7012297/ECB-prepares-legal-ground-for-euro-rupture-as-Greek-crisis-escalates.html)
Jak titulek napovídá ECB vydala dokument, který analyzuje co by se stalo, kdyby došlo k vyloučení nebo odchodu členské země z EU a EMU. Nemyslím, že v současné době něco takového hrozí a nehodlám analyzovat validitu této teorie. Chtěl bych ovšem poukázat na to, že pokud se začnou podobné články objevovat častěji, je pravděpodobné, že se navýší počet lidí, kteří si začnou říkat: “Co kdyby?”. V takovém případě by došlo k závažnému narušení důvěry v Euro a to by mělo katastrofické následky na jeho hodnotu.
Je ovšem třeba si uvědomit, že nečlenské státy by na současné ekonomické problémy asi reagovali devalvací měny, která by způsobila oživení exportu a ekonomického růstu. Členské státy EMU ale tuto možnost samozřejmě nemají. Mnoho jiných možností jak nastartovat ekonomický motor vlády jednotlivých členů EMU nemají. Situace je pro postižené státy o to horší, že úrokové sazby státních dluhopisů se nadále zvyšují (například rozdíl mezi řeckým a německým dluhopisem je na tří týdenním maximu), čímž se půjčování vlád dále prodražuje. Zůstává otázkou, co by se stalo, kdyby v budoucnu vlády takto zasažených členů začaly považovat problémy za neudržitelné a byly by nuceny řešit tyto otázky za každou cenu. Odchod byť jednoho člena EMU by pro Euro byl koncem.
