Pamatuji si, že když jsem začínal a učil se, tak čas od času došlo k nějakému takovému většímu „šumu“, který si pohrával s mojí představivostí o výšce zisků. Vím, že ani zdaleka se nejednalo o tak velké pohyby, nicméně i ty co byly, mě nutily přemýšlet o jedné jediné věci. Bylo to něco ve smyslu „tak a teď na tom pohybu musím vydělat ony miliony, pro které jsem si do trhu přišel“. No a co jsem udělal? Udělal jsem to, že jsem zapomněl na všechny svoje systémy, na všechna svá pravidla a bezhlavě jsem se vrhal do kdejakého většího ticku v domnění, že se jedná o výtah, který jede k číslovce orámované několika, nebo spíše mnoha nulami. Vzpomínám si, že spokojit se s malým ziskem, se kterým by člověk byl za normálních okolností maximálně spokojený, bylo nemyslitelné. Prostě byl jsem blázen, který měl zatemněný mozek a také jsem podle toho konal. A víte, jak to skončilo? Neměl jsem ty miliony, neměl jsem ani ten malý zisk a vlastně často jsem už potom neměl ani účet, se kterým by se dalo přežít do následujícího dne.
Přešlo pár roků, pár šumů, přešlo několik roků ztrát a zklamání, a kdyby se mě dnes někdo zeptal na to, proč už ty hlouposti, o kterých jsem psal výše nedělám, tak bych mu pravděpodobně ani nedokázal odpovědět. Možná to bylo vytvoření si důvěry v backtesty, možná to byla únava z obchodování, která mě přiměla držet se od trhů dál. Možná to byl strach z toho, že se opět pouštím do prohraných bitev a možná to bylo traderské zmoudření. Anebo to možná bylo všechno dohromady, já nevím.
A jak to tedy dopadlo? Dnes obchoduji úplně stejně, jako minulý týden, úplně stejně jako před měsícem a úplně stejně jako před Vánocemi. A za týden, měsíc, možná rok budu obchodovat stále to stejné. Nic překotného, prostě klid a pohoda, to vše podpořené důvěrou v odvedenou práci a podepřené výsledky. Dnes mě už nikdo a nic nedonutí, abych se vrhal do jakkoliv nastartovaného trendu, odrazu nebo rychle běžící svíčky. Nikdo a nic mě nepřinutí, abych sešel z cesty a riskoval to, na co nemám a obchodoval to, co nemám prověřené. Prostě dělám to nejlepší, co dnes dělat můžu. Nedělám nic a nechávám svoji strategii, aby brala přiměřené zisky a přiměřené ztráty, jako kdyby byl běžný nudný den, nebo týden.
A závěr? Upřímně, vůbec netuším, jak tento týden dopadne. Jestli bude zisk, nebo ztráta. To ostatně uvidíme všichni v pondělním článku. Ale mě to obchodování vážně nebaví a tak mi nevadí, že nejsem v centru dění.
Michal Uma