Okénko finančního trhu 4.10.2018

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 31.7.2018
  Růst HDP za druhé čtvrtletí v eurozóně dosáhl 0,3 % č/č a 2,1 % r/r, mírně pod odhadem trhu. Zato spotřebitelská inflace překvapivě zrychlila na 2,1 % r/r a jádrová na 1,1 % r/r. Potvrzuje se tak domněnka šéfa ECB M. Draghiho, který minulý týden sdělil, že zpomalení ekonomického růstu se přenese do druhého čtvrtletí, zatímco inflační tlaky zůstanou umírněné. Míra nezaměstnanosti zůstala v červnu nezměněná, ale předchozí hodnota byla revidována dolů na 8,3 %. Data z eurozóny tak nabízí smíšený obrázek o jejím vývoji. I přes zpomalení růstu HDP se inflační tlaky budou v průběhu několika čtvrtletí zvyšovat. To naznačuje jak utažený trh práce, tak i růst mezd či vysoká spotřebitelská důvěra. Tým RBI odhaduje, že ke konci tohoto roku se bude míra inflace držet okolo 1,5 % a v průběhu roku 2019 bude kontinuálně stoupat. K cíli ECB se však dostane až na začátku roku 2020. Na druhou stranu bude růst HDP pozvolna zpomalovat, ale stále zůstane nad dlouhodobým trendem. V roce 2020 pak poroste poblíž svého potenciálu.
• Okénko finančního trhu 31.7.2019
  Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla dle očekávání týmu RBI o 1,1 %, což ovšem pro trh bylo pozitivním překvapením. Meziroční růst oproti minulému kvartálu zpomalil o jednu desetinku a je tak nejnižší za posledních zhruba pět let. Mezikvartálně rostlo HDP tempem 0,2 %. Ke zpomalení došlo hlavně ve významných ekonomikách, jako je Francie, Rakousko či Belgie, v Itálii růst stagnoval. Největší podíl na zpomalení mělo mimo globálních sporů (především mezi USA a Čínou) výrazné zpomalení výrobního sektoru v Německu. Pro celý rok 2019 očekáváme, že eurozóna poroste tempem 1,1 %, v příštím roce by se měla dočkat mírnějšího zpomalení na 1,0 %.
• Okénko finančního trhu 31.8.2018
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 2,4 %. Odhad tak byl v obou případech mírně revidován nahoru. Hlavními přispěvovateli růstu HDP byly investiční výdaje a spotřeba domácností. Otěže růstu HDP tak přebírají investice a spotřeba domácností jde do pozadí. Potvrzuje se také rychlejší růst dovozu nad vývozem, čímž se tak postupně snižuje prozatím kladná bilance zahraničního obchodu. Současný vývoj ukazuje, že česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a už druhé čtvrtletí v řadě zpomaluje. Podstatným faktorem zpomalení v druhém čtvrtletí byla ale také výrazně negativní změna zásob, za kterou pravděpodobně stojí dokončování výroby a investic z roku minulého, kdy firmy nestíhaly realizovat všechny zakázky. Následující čtvrtletí tak nemusí být nutně negativní jak se tváří aktuální statistika.
• Okénko finančního trhu 3.4.2019
  Dnes bude zveřejněn první z předstihových indikátorů, který napoví, jak si stojí americký trh práce. ADP institut zveřejní počet vytvořených pracovních míst za měsíc březen. V lednu se zvýšil počet pracovních pozic o více než 300 tisíc, což byla extrémní hodnota dosud v historii měření nezaznamenaná. V únoru pak došlo k přirozené korekci směrem dolů na 183 tisíc, což byl však stále velmi solidní výsledek, zvláště ve světle očekávaného zpomalení dynamiky HDP pod dvě procenta v letošním prvním čtvrtletí. Tržní odhady pro březen jsou pouze nepatrně pod únorovou hodnotou a předpokládají nárůst pracovních míst o 175 tisíc. Podmínky na americkém trhu práce by měly tedy zůstat příznivé, což bude vytvářet pokračující tlak na růst mezd i další pokles nezaměstnanosti.
• Okénko finančního trhu 3.5.2019
  Inflace v eurozóně nabírá na síle – předčila tržní očekávání a dosáhla hodnoty 1,7 %, tedy nejvyšší od loňského listopadu. Její jádrová složka potom vystoupala na 1,2 %. Ve spojení s předchozími dobrými hospodářskými výsledky ze Španělska, Francie a Itálie se jedná o další důvod k naději, že se evropská ekonomika může vzpamatovávat. Zároveň se tak snižuje nutnost další stimulace zásahy centrální banky. Na druhou stranu dubnová inflace mohla být i jednorázově ovlivněna velikonočními prázdninami v Německu, které letos vyšly na pozdější období než obvykle.
• Okénko finančního trhu 3.6.2019
  Státní rozpočet ČR za prvních pět měsíců roku vykázal schodek 50,9 mld. Kč. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012 a zároveň jde již nyní o částku, která převyšuje deficit plánovaný pro celý letošní rok. Zatímco výdaje státu se meziročně zvýšily o více než 11 %, primárně vlivem zvýšení důchodů a neinvestičních transferů, příjmy narostly pouze o zhruba 7 %. Oproti plánu zaostává výběr daní, což je dobře vidět např. na příjmech z příspěvků na sociální zabezpečení, kde již nyní chybí přibližně 5 mld. Kč. Ekonomika tak zřejmě zpomaluje výrazněji, než rozpočet přepokládal. Na investiční výdaje bylo za prvních pět měsíců roku vynaloženo pouze asi 26 % prostředků alokovaných pro tento rok a jejich tempo tak zaostává za očekáváním.
• Okénko finančního trhu 3.7.2018
  Květnové maloobchodní tržby v eurozóně meziročně vzrostly o 1,4 % a zároveň předchozí hodnota byla revidována o desetinu procentního bodu dolů na 1,6 % r/r. Potvrzuje se tak teze, že spotřeba domácností výrazně nepodpoří růst HDP ani ve druhém čtvrtletí. Tým RBI odhaduje zpomalení růstu HDP ve druhém čtvrtletí na 2,4 % meziročně.
• Okénko finančního trhu 3.7.2019
  Dnes byl zveřejněn finální kompozitní PMI za eurozónu a Německo. V případě Německa byl potvrzen původní předběžný odhad 52,6 bodu, pro eurozónu byla hodnota o desetinu zlepšena na 52,2 bodu. Současně byly publikovány i ukazatele PMI za sektor služeb, který si zejména v Německu vede velmi dobře. Právě dobrá kondice terciálního sektoru vyvažuje neslavné výsledky z průmyslu. Německý průmyslový PMI se v posledních několika měsících pohybuje poblíž 45 bodů, tedy hluboko v pásmu recese, evropský ukazatel je jen mírně výš. Podobně jako v případě tuzemské ekonomiky se rekordně nízká úroveň nezaměstnanosti v eurozóně a solidní růst mezd projevují vyššími útratami za služby. A právě tento sektor by měl zachránit úroveň ekonomického výstupu ve druhém čtvrtletí aspoň v mírně kladných hodnotách.
• Okénko finančního trhu 3.8.2018
  Výnosy desetiletých státních dluhopisů Itálie rostou třetí den v řadě a dnes nakrátko překonaly tříprocentní hranici, což se naposledy stalo na začátku června. Tehdy bylo hlavním tématem povolební vyjednávání o nové vládě. V současnosti se výnosy pohybují na úrovni 2,94 %. Nárůst reflektuje nervozitu trhu z jednání politických špiček ohledně státního rozpočtu. Ten by měl být představen v září, což bude rozhodující moment, který ukáže, jak moc vážně nová vláda myslí své předvolební sliby. Nárůst výnosů se samozřejmě promítá do nákladů na obsluhu italského dluhu. Ten dosahuje 130 % HDP a může vládu rychle dostat pod tlak trhů.
• Okénko finančního trhu 3.9.2018
  Srpnový PMI ve výrobě v ČR poklesl o 0,5 bodu na 54,9 bodů. Za poklesem indexu stojí především slabší růst výroby, který byl nejpomalejší od loňského srpna. Zpomalil také růst nových zakázek. Ten je podle firem sice stále solidní, ale nepravidelnější. Firmám také vzrostly ceny vstupů, kvůli rostoucím cenám materiálů a problémům v dodavatelském řetězci. Důvěra respondentů poklesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Navzdory sestupnému trendu současná úroveň indexu ve výrobě nadále naznačuje pokračování nadprůměrného růstu české ekonomiky. Pro tento rok odhadujeme průměrný růst HDP nad 3 %.
• Okénko finančního trhu 4.11.2019
  Dnes zveřejněný listopadový Sentix indikátor podnikatelského sentimentu v eurozóně pozitivně překvapil, když poskočil z -16,8 bodu na -4,5. Přitom trhy předpokládaly jen mírný nárůst zhruba o 4 body. Zlepšení sentimentu bylo podle průzkumu zaznamenáno u hodnocení aktuální ekonomické situace, zejména si však polepšil index očekávání na příštích 6 měsíců (z -18 bodů až na -3,5). Vzhledem k tomu, že Sentix indikátor je v publikačním kalendáři příslušného měsíce vždy první, dá se očekávat, že ke zlepšení by mohlo dojít i u dalších ukazatelů, pokud se potvrdí, že za posuny stojí příznivější geopolitická situace. Především došlo k zažehnání neřízeného odchodu Británie z EU. Tím se míra rizika aktuálně snížila a další vývoj se pak bude odvíjet až od výsledku předčasných voleb. Zároveň došlo k podstatnému zmírnění napětí v americko–čínských obchodních vztazích, první část připravované dohody by mohla být podepsána již v nejbližším období během setkání nejvyšších představitelů obou velmocí. Navíc podle vyjádření amerického ministra obchodu W. Rosse probíhají dosavadní vyjednávání s EU, Japonskem i Koreou uspokojivě. USA proto možná nebudou nuceny přistoupit k uvalení cel na dovážené evropské automobily.
• Okénko finančního trhu 4.1.2019
  Americký trh práce v prosinci pozitivně překvapil, když si připsal 312 tis. nových pracovních míst, zatímco trh včetně RBI odhadoval pouze 184 tis. Paradoxně ale míra nezaměstnanosti vzrostla o dvě desetiny na 3,9 %. Trhy potěšil i meziroční růst mezd, který také překonal očekávání. Pro tento rok tým RBI navzdory prosincovému vývoji očekává, že bude míra nezaměstnanosti dále klesat a v polovině roku by se mohla podívat až k hodnotám 3,5 %. Americký dolar reagoval posílením a umazal včerejší ztráty. Týden tak zakončuje na úrovni EUR/USD 1,135. Naopak podle očekávání zakončil minulý rok trh práce v Německu. Nezaměstnanost klesla o 14 tis. a míra nezaměstnanosti tak zůstala na současných 5,0 %, což i tak je nejnižší hodnota od sjednocení státu.
• Okénko finančního trhu 4.12.2018
  Ve třetím čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná nominální měsíční hrubá mzda v České republice meziročně o 8,5 % na 31 516 Kč, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 6,0 %. Mediánová mzda, tedy mzda, jejíž hodnota je přesně uprostřed, vzrostla meziročně o 9,8 % na 27 719 Kč. Výrazný nárůst mezd byl zaznamenán v odvětví vzdělávání (13,2 %) a veřejné správě (11,7 %). Nárůst mezd však proniká již i do soukromého sektoru. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé nuceni navyšovat mzdy, aby si stávající zaměstnance udrželi. Nadále rostou platy ve státní správě a tlaky na další zvyšování především od lékařů a učitelů nepolevují. Proto očekáváme, že v tomto roce porostou mzdy průměrně o 8,4 % a v roce příštím toto tempo mírně zpomalí na 7,8 %.
• Okénko finančního trhu 4.2.2019
  Další kolo obchodních rozhovorů mezi čelními představiteli Číny a USA skončilo v závěru minulého týdne ve Washingtonu. Podle vyjádření D. Trumpa dopadly rozhovory velmi dobře, takže očekává, že se sejde s čínským prezidentem, aby dořešili poslední detaily a smlouvu podepsali. Obě strany jsou pod určitým tlakem, protože aktuální stav poškozuje obě ekonomiky a nepodepsání smlouvy by negativně ovlivnilo jejich ekonomický růst. Výsledek rozhovorů však ovlivní i perspektivu celé globální ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 4.3.2019
  Jednání o obchodní dohodě mezi USA a Čínou se blíží k závěru. Poslední detaily smlouvy jsou ještě laděny, nicméně očekává se, že k podpisu dohody dojde na vrcholné schůzce prezidentů obou zemí koncem března na Floridě. Podle dostupných zpráv by Čína měla významně zvýšit ochranu intelektuálního vlastnictví a rovněž se zavázala během příštích šesti let dovézt další americké zboží v úhrnné hodnotě 1,2 bilionu USD. V současnosti se na americké straně diskutuje, zda represivní americká cla budou zrušena okamžitě po podpisu dohody, nebo postupně, podle toho, jak budou dohodnutá pravidla ze strany Číny dodržována.
• Okénko finančního trhu 4.4.2019
  Dnes zveřejněné německé podnikové zakázky za měsíc únor zaznamenaly výrazný propad. Meziměsíčně se snížily o 4,2 %, přitom trh očekával nepatrný nárůst. Zároveň se propadla i meziroční dynamika o 8,4 %. Největší evropská ekonomika se tak stále potýká s výraznými problémy, které, zdá se, v nejbližším období jen tak neodezní. To potvrzuje i závěr několika německých předních ekonomických institutů, které se shodly na tom, že německá ekonomika v tomto roce poroste pouze o 0,8 % namísto původně odhadovaných téměř dvou procent. Německou ekonomiku, vzhledem k jejímu exportnímu zaměření, táhne dolu především oslabující poptávka ze zahraniční. S tímtéž problémem bojuje také česká ekonomika. Podobností lze nalézt víc. Německé instituty našly pro svůj závěr další argumenty, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly, či potíže automobilek nejenom s novou regulací, ale i s ochabující poptávkou. Totéž můžeme pozorovat v tuzemské ekonomice. K výčtu výše se přidávají i tikající bomby v podobě způsobu odchodu Británie z EU, či americká hrozba zavedení cel na evropský dovoz automobilů. Obě výše zmíněné by měly neblahý dopad na vývoj jak německé tak potažmo české ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 4.6.2018
  Průměrná nominální měsíční mzda vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % r/r, po očištění o inflaci o 6,6 % r/r reálně. Za svižným růstem mezd stojí především extrémně nízká nezaměstnanost. Firmy trápí nedostatek volné pracovní síly a přetahují se o zaměstnance výrazným navyšováním mezd. Největšího navýšení se dočkali zaměstnanci v kultuře a rekreačních činnostech, ve vzdělávání a ve veřejné správě. Z toho je patrné, že se na růstu mezd jasně podepsalo navýšení platů státních zaměstnanců. Zároveň tlak na navýšení platů ve veřejné sféře jen posílil a lze očekávat, že navýšení platů se dočkají i ostatní státní zaměstnanci. Během tohoto roku také dojde k dalšímu snížení míry nezaměstnanosti pod 3,0 %. Mzdy tedy porostou podobným tempem i po zbytek roku a teprve v příštím roce růst mezd zpomalí.
• Okénko finančního trhu 4.6.2019
  Průměrná mzda zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku nad očekávání silný nárůst, když meziročně stoupla o 7,4 %. Výrazný růst mezd byl zaznamenán v odvětví kultury či v oblasti vzdělávání. Významnou roli sehrálo zvýšení minimální mzdy, ke kterému došlo se začátkem roku. Zároveň výrazně narostly platy státních zaměstnanců. Dalšími důvody vyššího než očekávaného růstu mezd je výplata bonusů v bankovním sektoru či také zvyšování mezd v maloobchodě, kde nadále bojují s nedostatkem pracovní síly a snaží se zaujmout právě atraktivním mzdovým ohodnocením. Podobného nebo dokonce vyššího výsledku dosáhly také okolní státy v regionu, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko. Naopak v Německu rostou mzdy méně než polovičním tempem.
• Okénko finančního trhu 4.7.2018
  Maloobchodní tržby v květnu vzrostly o 2,1 % v meziročním srovnání. Tržby bez započtení prodejů automobilů dosáhly meziročního tempa růstu na 5,0 %. Trh očekával o něco optimističtější výsledek. Nicméně apetit spotřebitelů je silně podporován vysokou spotřebitelskou důvěrou, která v květnu dosáhla historicky nejvyšší hodnoty. Extrémně nízká nezaměstnanost a nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2003 bezesporu také hrají svou roli. Maloobchodní tržby bez aut budou v tomto roce podle našeho odhadu růst svižným tempem až 6,2 %.
• Okénko finančního trhu 4.7.2019
  Evropské maloobchodní tržby za květen nepříjemně překvapily, když meziměsíčně znovu poklesly o 0,3 %, zatímco trh očekával jejich růst o stejnou hodnotu. I přes pozitivní revizi dubnové hodnoty z -0,4 % na -0,1 % se jedná již o druhý pokles v řadě. Nejvýraznější propad o více než jedno procento zaznamenaly tržby za prodej pohonných hmot, spotřebitelé však méně utráceli i za oblečení, obuv a potraviny. V meziročním srovnání tak růst tržeb zpomalil o dalšího 0,5 pb na 1,3 %, což je již čtvrté snížení v řadě. Po předstihových ukazatelích o bídném stavu evropského průmyslu, není ani vývoj maloobchodních tržeb ve druhém čtvrtletí příliš růžový. Odhady o slabém růstu HDP ve druhém čtvrtletí se tak ve světle těchto dat zdají být nadhodnocené.