Finanční krize v roce 2019? 15 znaků blížící se recese

Přehřívání trhu a slábnoucí výsledky z minulého roku jsou pro řadu analytiků předzvěstí blížící se finanční krize, či dokonce potenciálního pádu burzy.

Samozřejmě, nikdo nemůže s jistotou prohlásit, kdy ekonomická krize skutečně přijde.

V následujícím článku si probereme, které signály mohou naznačovat blížící se finanční krizi a také, jak se v nejkritičtějším případě při pádu burzy zachovat.

Následující témata jsou diskutována:

• Co je recese?
• Finanční krize v historii
• Blíží se recese? Musíte hledat jinde, než ze zpráv od politiků a centrálních bank
• 15 indikátorů blížící se finanční krize
• 7 rad jak investovat během finanční krize

Co je recese?

V případě recese neboli krachu na burze dojde k náhlému a velmi prudkému poklesu hodnoty aktiv. Následně mezi investory zpravidla zavládne panika a začnou jednat iracionálně, což daný pokles ještě umocní. Mimochodem ke krachu na burze může dojít i na býčím trhu jako například v roce 1987. Dopad krachu na burze je ve skutečnosti poněkud odlišný od medvědího trhu, který dlouhodobě stabilně klesá. Zpravidla se dá hovořit o medvědím trhu poté, co ztratil více než 20% hodnoty ze svého maxima.

Skutečné krachy na burze jsou obvykle krátkodobým fenoménem v horizontu dnů maximálně týdnů, během kterých zažívají ceny prudký a nekontrolovatelný pokles. Tato definice je však pouze orientační a subjektivní. Investoři zpravidla také hovoří o krachu na burze a to tehdy, kdy trhy klesnou o 40-50% jako jsme mohli vidět v roce 2000 a 2008. Tyto poklesy trvaly v horizontu měsíců a let. Pokud trh takto klesá stabilně bez jakýchkoliv korekcí a šoků, můžeme hovořit o ekonomické krizi.

Neoficiálně je měsíc říjen symbolem recese, jelikož právě během tohoto měsíce došlo ke dvěma nejznámějším krachům burzy cenných papírů v letech 1929 a 1987.

S jistotou můžeme o recesi mluvit, když se ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích projeví útlum ekonomiky nebo ekonomika ve srovnání s předchozími obdobími stagnuje.

Mezi typické znaky recese patří:

1. Pokles poptávky
2. Klesající ceny na akciovém trhu
3. Pesimistické prognózy pro ekonomiku
4. Klesající nebo stagnující mzdy
5. Pokles ochoty investovat
6. Rostoucí počet bankrotů
7. Pokud pokles recese pokračuje nebo pokud stagnace pokračuje, následuje fáze deprese.

Finanční krize v historii

Krachy na burze nikdy nelze předvídat s jistotou. Neexistuje žádný vzorec, který by bylo možné aplikovat z minulosti na budoucnost. Přesto se o to můžeme pokusit. Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že zpětně lze najít poměrně přesné příčiny, které k dané ekonomické krizi vedly. V historii došlo již k celé řadě větších či menších finančních krizí. V tomto článku se podrobněji podíváme na 4 nejznámější.

Krach na burze v roce 1929

Krach na burze v New Yorku ze dne 24. 10. 1929, také známý jako Černý čtvrtek, odstartoval první finanční krizi s celosvětovými dopady. Ceny akcií na NYSE začaly znenadání prudce klesat, investoři propadli panice a začali hromadně prodávat své akcie pod cenou, což způsobilo domino efekt. Dow Jones tak během jediného dne ztratil 15% své hodnoty a za následující měsíc a půl klesl téměř o 50%.

Tento pád burzy odstartoval největší ekonomickou krizi a recesi ve 30. letech minulého století. Ke krachu na burze se navíc přidala bankovní krize a mezinárodní dluhová krize, jejíž přímé důsledky ovlivňovaly celý svět celé následující desetiletí. Teprve v roce 1932 dorazil Dow Jones na své dno, od kterého se odrazil, přičemž ztratil bezmála 89% své hodnoty.

Čtěte také: Dow Jones index – 8 zajímavostí k nejznámějšímu indexu světa

Tato finanční krize byla přímým důsledkem první světové války. Amerika po roce 1918 průběžně zásobovala Evropu obrovským množstvím importovaných surovin (zejména jídla), potřebných k rekonstrukci válkou zdevastované Evropy. Zhruba po 10 letech však evropské státy už dokázali zásobovat svoji poptávku po jídle samy. Než na to stihli američtí zemědělci zareagovat, zůstali s obrovskými přebytky, které vedly k poklesu cen. To nevyhnutelně vedlo k obrovským dluhům a následné insolvenci celé řady velkých zemědělských firem.

USA byly nuceny v důsledku interní krize během krátké doby úplně přerušit jakoukoliv materiální podporu Evropy, což řadu evropských států (zejména Německo) přivedlo do obrovské recese. Nezaměstnanost se zvýšila a naopak investice a výdaje se snížily. Obrovská inflace vedla k drastickému oslabení ekonomiky evropských států. Tento fakt vedl k radikalizaci politiky v Evropě a částečně právě díky tomuto nepříznivému vývoji se Adolf Hitler dostal v roce 1933 k moci, což Evropu pomalu nasměrovalo k dalšímu válečnému konfliktu.

Světově proslulá fotka na Wall Street během pádu burzy v roce 1929 (Wall Street Journal, 11. října 2008).

Krach na burze v roce 1987

Další známá finanční krize, též přezdívaná „černé pondělí“, odstartovala 19. 10. 1987. Během tohoto dne poklesl Dow Jones o 9%. Investoři opět zpanikařili a začali se plošně zbavovat svých akcií. Následující den hodnota klesla o dalších 25%. Tento den je stále držitelem rekordu, co by historicky největšího intradenního poklesu indexu Dow Jones. Tento pád burzy byl zapříčiněn prudkým zvýšením úrokových sazeb na kapitálovém trhu.

Řada analytiků se také domnívá, že jedním ze spouštěčů této ekonomické krize byl počátek automatického obchodování, na které tehdejší trh ještě nebyl uzpůsobený. Drastický pokles vyvolal domino efekt, ve kterém se aktivovaly investorům nové a nové stop-lossy. FED byl tak během velmi krátké doby nucen rychle snížit úrokové sazby na úroveň, na které byly před vypuknutím finanční krize. Panika mezi investory se brzy uklidnila a hodnota indexů se pomalu vydala směrem nahoru.

Krach na burze v roce 2000

V roce 2000 svět zasáhla ekonomická krize také známá jako „Dot-com bublina“. V důsledku rychlého rozvoje internetu v letech 1997-2000 vznikalo velké množství nových online firem a hodnota akcií celé řady z nich velmi prudce a neudržitelně stoupala. V kombinaci se stále rostoucím množstvím drobných spekulantů a snadno dostupným investičním kapitálem vedla tato situace k euforické náladě mezi investory, která pohlcovala stále více lidí.

Výsledkem bylo, že internetové společnosti, které často ani nevykazovaly žádný zisk, byly na burze oceněny zcela nepřiměřenými částkami. Samozřejmě, že tyto společnosti nebyly schopny naplnit očekávání investorů a bublina tudíž v roce 2000 praskla. Během pouhých 2 let ztratil index NASDAQ 83% své hodnoty a index S&P 500 ztratil téměř 50% své hodnoty. Tento krach na burze způsobil mírnou recesi na celém světě.

Krach na burze v roce 2008

Nejnovější ekonomická krize z roku 2008 se také nazývá úvěrová krize. Byla do značné míry způsobena dlouhodobě stagnujícím trhem s nemovitostmi v USA. Vzhledem k tomu, že banky několik let předtím nabízely svým klientům velmi specifické nestandardní hypotéky, které měly formu dluhopisů, začala hodnota těchto aktiv velmi rychle klesat.

V důsledku toho se celá řada bank dostala do finančních problémů a byla nuceny odepsat stovky miliard dolarů z nakoupených dluhopisů. Podstatné bylo, že nebylo na první pohled zřejmé, které banky skutečně zažívají finanční krizi. To vedlo ke skepsi mezi spotřebiteli i mezi bankami samotnými. Akciové indexy po celém světě následně spadly přibližně o 50%.

Přijde finanční krize v roce 2019? 15 indikátorů nastávající recese

Jak jsme již nastínili, ekonomické krize obvykle přicházejí plíživě a svojí plnou silou udeří nečekaně a intenzivně. U každého pádu burzy se zpravidla dají zpětně dohledat důvody a příčiny, které k dané ekonomické krizi vedly. Vždy jsou to problémy někde v pozadí, o kterých se všeobecně ví, ale drtivá většina investorů jejich náznaky zaslepeně ignoruje a spekulují na rostoucí ceny, dokud pohár nepřeteče.

Velké burzovní krachy obvykle předchází „černá labuť“. Tento pojem v ekonomice je symbolem pro nečekanou událost, kterou (téměř) nikdo nedokázal včas předpovědět. Tyto události zpravidla mají celosvětový dopad. Zpětně se vždy dá vše poměrně přesně vysvětlit a spoustu investorů nechápe, jak to jeho předchůdci nedokázali rozpoznat.

Obrovské zadlužení

Ve Spojených státech vzrostl poměr zadlužení amerických společností ku hrubému domácímu produktu na více než 45%. Tento poměr nebyl nikdy v historii takhle vysoký. Dluh je ještě mnohem větší, než byl v případě finančních krizí z roku 2000 a 2008.

Zvyšování úrokových sazeb v USA

Momentálně ekonomika v USA běží na plné obrátky. FED v reakci na silnou hospodářskou konjunkturu v uplynulých letech reagoval postupným zvyšováním úrokových sazeb. Navíc FED avizoval, že letos zvýší svoji krátkodobou úrokovou sazbu na více než dvojnásobně. Po zvýšení krátkodobých úrokových sazeb zpravidla přichází i navýšení těch dlouhodobých.

Zvyšování úrokových sazeb ovlivňuje americkou ekonomiku hned v několika směrech. Za prvé vyšší úrokové sazby vedou k vyšším nákladům pro společnosti, které mají velké úvěry a mohou se tak snadno během krátké doby dostat do finančních problémů. Zadruhé po zvýšení úrokových sazeb se dluhopisy zpravidla stávají atraktivnějším aktivem pro investory a stále více lákavější alternativou k akciím. A konečně, v důsledku vyšších úrokových sazeb, se zdraží půjčování peněz, což logicky omezí poptávku po úvěrech a hypotékách a zbrzdí se tak hospodářský růst.

Historický graf Federal Funds Rate – úrokové sazby Fedu pro mezibankovní trh. Zdroj: Macrotrends.net

Inverzní výnosová křivka

Ruku v ruce se zvyšováním úrokových sazeb jde také vyšší tlak na krátkodobé vládní dluhopisy. Obvyklá situace spočívá v tom, že úvěry s kratší splatností mají nižší výnos než ty se splatností delší. V poslední době poklesl zájem o desetileté dluhopisy USA, což způsobilo značné snížení výnosové křivky, což je graf znázorňující vztah mezi úrokovým výnosem a měnící se dobou splatnosti. Zájem o americký dvouletý úvěr již překročil zájem o ten pětiletý.

Taková oslabující nebo dokonce inverzní výnosová křivka, kde je krátkodobá úroková sazba vyšší než dlouhodobá úroková míra, naznačuje, že trh bere v úvahu potenciální ochlazení ekonomiky. Nejvýznamnější výnosová křivka je rozdíl mezi 2letou a 10letou, přičemž v minulosti po takové situaci na trhu následovala vždy recese. V případě inverzní výnosové křivky probíhá na trhu zpomalení růstu. V případě nižšího hospodářského růstu je mimo jiné nízká inflace, protože inflace je stanovena na základě dlouhodobějších úvěrů.

Inverzní výnosová křivka amerických dluhopisů. Zdroj: Gurufocus.com

Inverzní výnosová křivka byla sice před každou recesí v inverzi, ale neznamená to, že vždy, když nastane inverze, nastane i krize. Úroková křivka naruby tedy neznamená automaticky recesi.

Obchodní válka

Světová ekonomika stále více pociťuje dopady již více než rok trvající obchodní války mezi USA a Čínou. Mezinárodní měnový fond (IMF) dokonce snížil očekávání růstu světové ekonomiky a poukázal na vlivy chaosu vyplývajícího z této obchodní války. V Číně došlo k poklesu akciových trhů o více než 25% z jejich vrcholů v roce 2018. V Evropě, mimo jiné, trpí automobilový průmysl v důsledku zavedení celé řady nových tarifů.

Velcí hráči v automobilovém průmyslu představovali údaje za loňský rok, přičemž společnostem jako je Volvo, Ford, či Daimler prudce klesly zisky. Za hlavní příčinu jsou považovány právě vyšší dovozní tarify vycházející z obchodní války mezi USA a Čínou. Jak výrazně se obchodní válka týká evropských států je jasně viditelné na německém indexu DAX, který za rok 2018 klesl o 18%.

Nárůst volatility na trzích

Pokles hodnoty cenných papírů jde ruku v ruce s vyšší volatilitou. Index VIX je měřítkem očekávané volatility na indexu S&P 500. Během posledních několika let index VIX průběžně klesal. V minulosti se zpravidla před finanční krizí index VIX rapidně zvýšil.

V níže uvedeném grafu je vidět, že v posledních měsících index VIX průběžně stoupá a může být na cestě k neudržitelně vyšší úrovni. Podobný pohyb jsme mohli vidět též před ekonomickou krizí v roce 2008. V každém případě v příštím roce můžeme očekávat volatilnější trhy než v posledních několika letech.

Dot.com bublina 2.0

Na trhu je opět podobná situace jako v roce 2000. Najdeme zde celou řadu přeceněných společností, které však reálně nevykazují jakýkoliv zisk. Akcie FAANG (Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Google) v uplynulých letech silně posilovaly akciové trhy a toto ocenění se zdá být dále neudržitelné.

Čtěte také: Které akcie patří mezi FAANG?

V uplynulém roce jsme také mohli vidět celou řadu faktorů indikující oslabení obchodovaných společností. Netflix, Amazon a Tesla mají obrovské poměry ceny akcií ku výnosům. V případě podobných společností jako je Tesla navíc negenerují žádný zisk a mají obrovské dluhy. I u gigantů jako je Apple to vypadá, že je už za svým vrcholem, jelikož trpí velkým poklesem poptávky v Asii v důsledku výše zmíněné obchodní války.

„Smart money“ investoři se zbavují svých akcií

Podle „Smart money flow index“ společnosti Bloomberg, mnoho předních světových investorů v poslední době systematicky opouští akciový trh. Index dokonce klesl pod úroveň z roku 2000 a 2008. Pro většinu lidí je těžké určit, jak tento index přesně interpretovat, ale je to něco, co je potřeba vzít v úvahu.

Nepředvídatelný Trump

Svérázné a nepředvídatelné chování prezidenta Spojených států amerických se také může přičinit na případné finanční krizi. Eskalující emoce mezi USA a Severní Koreou, obchodní válka s Čínou, nebo zablokování přísunu peněz vládě USA, která stále neodhlasovala postavení Trumpovy vysněné zdi na hranici Mexika a USA, je pouze začátek výčtu diplomatického tlaku iniciovaným Donaldem Trumpem.

Pokud toto ochromení americké vlády potrvá dlouho, bude mít fatální důsledky pro americkou ekonomiku. O tom, co dalšího Trump chystá v posledním roce jeho mandátu, můžeme jen spekulovat.

Oslabení technické analýzy

Pokud se podíváme na dlouhodobý graf S&P 500, zjistíme, že vzestupný trend posledních 10 let skončil. Samozřejmě, že trendová linie je poněkud subjektivní, ale určitě se něco děje. Za prvé se index zvýšil nad vrchol února loňského léta a pak rychle spadl zpět.

V posledních měsících došlo k obrovskému zvýšení volatility. Poslední zhoršení nastalo poté, kdy se dostal index S&P 500 na úroveň 2600 bodů směrem dolů. Tato hranice se v průběhu roku stala důležitým supportem na trhu. Proražení takto silného supportu zpravidla indikuje další pokles cen.

Dlouhodobě negativní HDP

O recesi podle definice můžeme mluvit, pokud je hrubý domácí produkt (HDP) ekonomiky po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí negativní. Tato definice je však velmi zavádějící, protože podle ní bychom mohli o recesi mluvit například v případě, kdy se HDP během roku pohybovalo o -1,0 %, +0,1 %, -0,8 % a opět +0,1 % procenta. Nicméně tento výpočet již nebere v potaz způsob, jakým HDP klesalo.

Navíc tato data jsou pro vás jako investory zveřejněna příliš pozdě. HDP za čtvrté čtvrtletí chodí zpravidla až v únoru následujícího roku, což je zpoždění až 2 měsíce. Kromě toho výše uvedená definice recese je čistě teoretická.

Graf: Pokud se podíváme na výše uvedený graf, vidíme v letech 2000/2001 a 2008 několik prudkých propadů z high ceny. To je dostatečně velký nátlak, aby negativně ovlivnil zisky společností a ceny akcií. Ten, kdo s prodejem čekal na 2 po sobě jdoucí ztrátové čtvrtletí, prodal své akcie za prakticky nejnižší možnou cenu.

Míra nezaměstnanosti také není adekvátním indikátorem, jelikož se jedná o retrospektivní ukazatel. Logicky, pokud plošně klesne poptávka na trhu, společnosti nepropustí své zaměstnance bezprostředně. Propouštění a opětovné zaměstnání zaměstnanců je zpravidla proces, který trvá měsíce. A vždy riskujete, že nebudete moci znovu obsadit volná místa, pokud jste byli s propouštěním příliš unáhleni.

Kromě toho existují právní problémy: Než budete moci propustit bez větších problémů zaměstnance ve větším měřítku, situace na trhu musí být opravdu kritická. Údaje o trhu práce proto vždy zaostávají za skutečnou situací na trhu o tři až šest měsíců.

Proto nelze použít míru nezaměstnanosti jako relevantní indikátor recese. Naopak obraz, který míra nezaměstnanosti o situaci na trhu poskytuje je velmi zkreslený, protože v počátečních fázích recese poskytuje představu, že situace na trhu je lepší než ve skutečnosti.

Retrospektivní data tedy mohou být značně zavádějící. Které ukazatele jsou směrodatné?

Nejčastěji využívanými jsou následující 4 indikátory:

• Index nákupních manažerů
• ZEW a IFO
• Chování spotřebitelů

Klesající index nákupních manažerů

Index nákupních manažerů je velmi důležitým počátečním ukazatelem blížící se recese. Právě manažeři nákupu společností jsou první, kdo rozpozná, jak se situace ve společnosti reálně vyvíjí v důsledku nárůstu nebo snížení množství objednávek. Když dojde k větším změnám v těchto indexech, je potřeba zbystřit.

Graf: Medvědím signálem je prolomení hranice 50 bodů u indexu nákupních manažerů, protože to znamená, že více nákupních manažerů očekává v následujících měsících pokles než růst. Nicméně na akciových trzích je situace pod 50 již velmi negativní, takže je potřeba se na tržní podmínky adaptovat dříve.

Údaje o nových zakázkách v daném odvětví jsou také zajímavé ukazatele, ale vždy jsou zveřejňovány se zpožděním až dvou měsíců, zatímco indexy nákupních manažerů obsahují prohlášení z posledních dvou nebo tří týdnů, a jsou proto mnohem aktuálnější. A během recese je zpravidla potřeba reagovat bezprostředně. Potřebujete tedy ukazatele, které co nejvěrněji popisují aktuální situaci na trhu, což indexy nákupních manažerů jsou.

ZEW a IFO index

V Evropě jsou Index ekonomických očekávání (ZEW) a Index podnikatelského klimatu (IFO) velmi aktuální a smysluplné ukazatele zároveň.

Index ZEW odráží ekonomická očekávání mnoha odborníků z finančního sektoru, které měsíčně provádí ZEW Institute. Úrovně pod nulou znamenají, že většina investorů očekává pokles ekonomiky. To nemusí nutně vést k recesi, ale je to nápadný varovný signál. Již silné výpady směrem dolů jsou dobrým důvodem k opatrnosti.

Index podnikatelského klimatu IFO, je založen na průzkumu zhruba 7000 německých společností a jejich posouzení současné situace a také predikce vývoje v nadcházejících měsících. Průměr obou průzkumů je měsíčně publikovaný pod názvem Ifo Business Climate Index.

Zde platí pravidlo, že tři měsíce postupně klesající hodnoty již znamenají znatelné zhoršení situace v podnicích. Ale i zde byste měli věnovat pozornost podezřelým vrcholovým formacím, které se rozpadají směrem dolů.

Tyto 2 indexy jsou důležité ze dvou důvodů: Zaprvé znáte názor lidí, kteří jsou blízko podstatným informacím. Zadruhé průzkumy jsou prováděny se zpožděním pouze několika týdnů, takže informace z nich vyplívající jsou velmi aktuální. V zásadě odrážejí mnohem pravdivější obraz o aktuální situaci na trhu než ekonomické údaje o průmyslové produkci, trhu práce nebo HDP.

Chování spotřebitelů

Chování a nálada spotřebitelů také poskytují zajímavou indikaci. Často můžou být silným varovným signálem, zatímco v médiích je jakékoliv nebezpečí okamžitě smeteno ze stolu.

Graf: Spotřebitelská důvěra (modře) v USA vs index Dow Jones (zeleně)

Například z dlouhodobého hlediska je důvěra spotřebitelů v USA velmi blízká americkému akciovému trhu. Pokud se nálada amerických spotřebitelů v průběhu několika měsíců zhorší, doporučuje se opatrnost, což je také pochopitelné. Koneckonců, spotřeba je páteří ekonomiky. Pokles spotřeby tedy poměrně rychle stlačí zisky společností.

Ale i na tzv. „míru úspor“ se vždy vyplatí podívat. Když spotřebitelé začínají šetřit stále více peněz, je to známka nedůvěry k perspektivám růstu nebo strachu ze ztráty zaměstnání. Investoři často nemají přímý pohled na to, jak spotřebitelé vidí celkovou situaci na trhu. Přitom právě tento faktor je určující, zda se růst ekonomiky udrží, či zastaví. Míra úspor vždy poskytne zajímavý přehled.

Výnosy dluhopisů

Další oblastí, která může sloužit jako klíčová předběžná indikace recese, jsou výnosy státních dluhopisů. Klesající výnosy znamenají rostoucí ceny dluhopisů. Pokud cena vzroste, výnos (efektivní návratnost vypočítaná na základě ceny dluhopis) klesne. Tento fakt ukazuje na rostoucí poptávku, což znamená, že na dluhopisový trh proudí více peněz než dříve.

Je tomu tak proto, že investoři již očekávají pokles podnikových zisků, a proto přesouvají své peníze z akciového trhu na trh dluhopisový. Také pokles úrokových sazeb snižuje úroveň výnosu. A pokud centrální banky snižují úrokové sazby, je to jen proto, že musí stimulovat ekonomiku, jelikož hrozí zpomalení růstu. Tuto praktiku centrální banky využívají právě i k předcházení recesi.

Pokud výnosy německých (graf výše) nebo amerických (graf níže) státních dluhopisů dokončí vrcholovou formaci, může se také jednat o silný varovný signál.

Celkový obraz je rozhodující

Jak vidíte, existuje několik předběžných ukazatelů blížící se recese. Vše co potřebujete, je vědět, kde hledat. Žádný z těchto ukazatelů neposkytuje absolutní jistotu, že se ekonomika skutečně dostane do recese. Pokud však všechny indikátory generují varovné signály, měli byste být alespoň velmi opatrní, protože pravděpodobnost, že v nadcházejících měsících budou lukrativnější krátké pozice, je obrovská.

Jak investovat během finanční krize?

Akciové trhy se v přirozených podmínkách z dlouhodobého hlediska vždy zvyšují. Z minulosti zjistíme, že každá finanční krize je paradoxně skvělou příležitost ke koupi akcií. Je proto důležité mít stranou dostatečně velký kapitál, abyste mohli po skončení ekonomické krize profitovat. Existuje pár rad, kterých se držet, pokud cítíte, že se blíží ekonomická krize.

3 rady pro pasivní investory:

1. Šetřete peníze na to, abyste mohli nakoupit akcie na dně.
2. Pokud dlouhodobě investujete, můžete se rozhodnout sedět tiše na dobře diverzifikovaném akciovém portfoliu a vybírat dividendu. Akcie v dlouhodobém horizontu půjdou vždy směrem nahoru.
3. Přidejte zlato a stříbro do svého portfolia, abyste využili jakékoliv zvýšení cen drahých kovů během krachu na akciovém trhu. V minulosti byly drahé kovy často považovány za bezpečné útočiště v době finanční krize

4 rady pro aktivní investory

1. Obchodujte na short: Věděli jste, že můžete vydělat peníze z klesajících cen akcií? Principiálně prodáváte akcie, které v tuto chvíli nevlastníte, abyste je nakoupili později za nižší cenu a profitovali na rozdílu. Tímto způsobem můžete vydělat peníze z klesajících cen.
2. Obchodovat s opčními deriváty, kde se dá lépe řídit riziko.
3. Přidejte zlato a stříbro do svého portfolia, abyste mohli profitovat na jakémkoliv zvýšení cen drahých kovů. Spekulativní investoři mohou také zvážit nakoupení akcií těžařských firem.
4. Používejte technickou analýzu, jejímž prostřednictvím můžete z grafu vyčíst například kdy se otočil klesající trend, nebo na jaké úrovni se vytvořili cenové supporty.