WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
Výprodej, který začal minulý týden v pátek a pokračoval v pondělí, je částečně korekcí až příliš vysokých cen, zejména u akcií technologických firem. Ale může to být i začátek zúčtování po desetiletí a půl nadměrného utrácení a snadno dostupných peněz. A to zúčtování nakonec dorazí. "Velkou neznámou je, jak brzy a jak drsné to zúčtování bude," píše redakční rada.
Výprodej zasáhl nejvíce Japonsko, kde hlavní index Nikkei 225 v pondělí klesl o 12,4 procenta, což byl nejhorší den od takzvaného černého pondělí z října 1987. Už předchozí obchodní den přitom index odepsal 5,8 procenta a spolu s ním výrazně klesaly i další akciové trhy v Asii. Následoval propad na burzách v Evropě i ve Spojených státech, index technologického trhu Nasdaq odepsal 3,4 procenta.
Výprodej v Japonsku je přímým důsledkem dlouho potřebného posunu v měnové politice a směnných kurzech. Japonská centrální banka minulý týden zvýšila cílovou úrokovou sazbu na 0,25 procenta a stanovila harmonogram snižování svého programu kvantitativního uvolňování. Guvernér banky Kazuo Ueda řekl, že tyto kroky mají částečně zastavit vytrvalý pokles kurzu jenu, což je pro centrálního bankéře nezvykle jednoznačné prohlášení ke směnným kurzům.
Slabší jen pak zahraniční investory přilákal k japonským akciím, které se v měnách těchto investorů zdály levnější. Podle ekonoma Jespera Kolla zahraniční držitelé ke konci března vlastnili zhruba jednu třetinu japonských akcií, bráno podle jejich hodnoty. Znehodnocení jenu také zvýšilo očekávané zisky japonských společností denominované v jenech.
Guvernér centrální banky dal jasně najevo, že tyto časy jsou pryč. "Není náhodou, že zatímco japonský akciový trh v posledních dnech ztratil všechny své zisky nasbírané od ledna, japonská měna smazala všechny své ztráty ze stejného období," upozorňuje v komentáři redakční rada WSJ. Dolar k jenu v červenci zpevnil zhruba na 162 jenů, v pondělí ale prudce klesl a dostal se přibližně na 144 jenů. Neoficiální zprávy naznačují, že za velkou částí výprodeje v Tokiu stáli zahraniční investoři, kteří si začali vybírat své investované peníze.
Další na řadě pak může být ústup japonských investorů ze zahraničí. Nízké sazby a slabý jen podpořily masivní carry trades, kdy si lidé vypůjčí levnější jeny a pak investují do dolarových aktiv s vyšším výnosem.
"Zhodnocování jenu naznačuje, že se to začíná obracet. Teď je to hra na vyčkávání, abychom zjistili, zda náhlý výkyv kurzu jenu a přesuny kapitálu zastihly někoho nadměrně zadluženého. Zahraniční trhy, včetně těch s americkými státními dluhopisy, se musejí připravit na to, že tento japonský kapitál se z nich stáhne," myslí si autoři komentáře.
A co americká ekonomika a strach z recese? Ten strach je skutečný a Wall Street i Washington dávají vinu americké centrální bance. Teorie je taková, že jakmile dal šéf banky Jerome Powell minulou středu najevo, že nesníží úrokové sazby okamžitě, páteční špatná zpráva o zaměstnanosti v USA pak naznačila, že recese se blíží.
"Tahle teorie má ale jeden háček: červencová zpráva o tvorbě pracovních míst, i když nebyla příznivá, neukázala míru nezaměstnanosti, jaká bývá v recesi. A je těžké si představit, co by s tím udělalo snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, kdyby k němu Fed přistoupil v červenci, a nikoli až v září," píše redakční rada.
Dalším kontrapunktem je, že měnová politika dosud nebyla až tak přísná. Ceny akcií se zvyšovaly od loňského prosince, kdy Fed signalizoval trojí snížení úrokových sazeb v roce 2025. Tento plán zpozdil návrat inflace v prvním čtvrtletí, nicméně Powell minulý týden signalizoval jedno snížení úroků na září a trhy pak začaly hovořit o dalších dvou nebo třech sníženích ještě v letošním roce.
Není ale zřejmé, jak by snížení sazeb mohlo podpořit hospodářský růst, protože trh už je očekává a už také adekvátně upravil finanční podmínky. Pokud by Fed přistoupil k mimořádnému snížení sazeb rovnou o půl procentního bodu, po kterém někteří volají, mohl by vyvolat dojem, že začíná panikařit, a tím způsobit ještě větší výprodej na burzách.
Volání, aby Fed zachránil situaci, jen odráží fakt, že nic jiného už nezbývá. Kongres je v otázce hospodářské politiky zablokován, s výjimkou vyšších výdajů a špatných nápadů v daňové a obchodní politice, píše redakční rada. Od finanční krize z roku 2008, kdy trhy zasáhla panika, podporují americkou ekonomiku hlavně vládní výdaje a levné peníze s cílem podpořit spotřebitele a ceny aktiv.
Levné peníze ale nejsou nikdy zadarmo a nemohou trvat věčně. Vytvářejí deformace a excesy, které jsou neudržitelné a musejí se nakonec řešit. To musel Fed udělat tím, že zvýšil sazby, aby zastavil inflaci. A část tohoto účtu je teď nutné zaplatit. Vládní výdaje také omezuje rostoucí dluh, i když spotřebitelé s nízkými příjmy své úspory nashromážděné za pandemie covidu-19 již utratili. Současné zpomalení hospodářského růstu je jedním z výsledků.
Výprodej na trzích z těchto dnů nevypadá jako opakování roku 2008, ale je varováním ohledně dalšího růstu. "Zatímco Fed se dostává do politického horka, tak my doufáme, že se zaměří na reálnou ekonomiku a reálné příjmy zaměstnanců, nikoli na ceny aktiv, aby potěšil Wall Street," uzavírají svůj komentář členové redakční rady WSJ.
Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ
Čtěte více
-
WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců. -
WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. -
WSJ: Musk je roky v kontaktu s Putinem, USA to znepokojuje
Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník. -
WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád. -
WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin. -
WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ. -
WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). -
WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc. -
WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. -
WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně. -
WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy. -
WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil. -
WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.