WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá

Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

Argentina po léta uplatňovala jeden z nejpřísnějších zákonů o regulaci nájemného na světě. Měl udržet cenovou dostupnost bydlení, třeba i v honosných rezidencích v Belle Epoque v Buenos Aires. Místo toho ale nájemné prudce vzrostlo.

Teď Milei zrušil zákon o nájemném spolu s většinou státních cenových regulací v rámci fiskálního experimentu, který prezident provádí s cílem postavit druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky znovu na nohy. Jako výsledek argentinské hlavní město zažívá boom trhu s nájemním bydlením. Pronajímatelé spěchají s uvedením nemovitostí na trh a nabídka pronájmů v Buenos Aires se zvýšila o více než 170 procent.

Ačkoliv nájemné v nominálním vyjádření nadále roste, mnozí nájemníci dostávají výhodnější nabídky než kdy dříve. Navíc reálná cena pronájmů po zohlednění inflace od loňského října klesla o 40 procent, uvedl ekonom argentinské společnosti Empiria Consultores Federico González Rouco.

Zrušení regulace nájemného vedlo k jednomu z nejzřetelnějších vítězství toho, co Milei nazývá ekonomickou léčbou šokem. V úsilí, které převrátilo životy mnoha Argentinců naruby, metodicky rozebírá systém cenových regulací, ruší státní úřady a obchodní omezení, která vznikala po osm desetiletí socialistických a vojenských vlád.

V Buenos Aires - městě, kterému se kvůli jeho širokým třídám a kavárenské kultuře přezdívá Paříž Jihu - je mnoho bytů dlouhodobě neobývaných. Majitelé je raději nechávají prázdné nebo je pronajímají k rekreačním účelům, než aby dodržovali zákonnou regulaci.

Podle zprávy think tanku Cedes, který se zaměřuje na rozvoj měst, bylo v roce 2022 v Buenos Aires přibližně 200.000 prázdných nemovitostí. To je o 45 procent více než v roce 2018. Najít cenově dostupný byt podle zákona o regulovaném nájemném bylo složité.

Ne každý si ale reformu pochvaluje. Čtyřicetiletá učitelka Romina Misentová uvedla, že se nájemné v jejím malém bytě po skončení předchozí smlouvy téměř ztrojnásobilo. "Moje situace se velmi zhoršila," říká. "Kdyby ještě platil předchozí zákon, platila bych na nájemném mnohem méně," dodala.

Přesto se zdá, že se ceny nájmů stabilizují. Průměrný měsíční nárůst cen je aktuálně nejnižší od roku 2021, protože je k dispozici stále více bytů, vyplývá z dat největšího argentinského realitního webu Zonaprop.

Mileiova vláda také zrušila cenová omezení základních potravin, jako je mléko a cukr. Prezident zrušil regulaci cen plynu na vaření, zrušil vývozní kvóty na hovězí maso a snížil vládní požadavky na dovoz oceli v naději, že se tím sníží náklady na výstavbu. Zrušil také omezení, která podle něj způsobovala, že pronájem bytu byl odyseou, která poškozovala ty, jimž se snažil pomoci.

Mileiovi kritici na druhé straně tvrdí, že prezident prohlubuje bídu a ekonomické utrpení pracujících. A přestože je stále populární, některé průzkumy ukazují, že jeho podpora klesá. Podle agentury Giacobbe Consultores měl v srpnu podporu 45 procent, což je pokles proti téměř 60 procentům na začátku tohoto roku.

"Tím, že se uvolnily ceny, je pro řadu našich klientů velmi obtížné vyjít s penězi až do konce měsíce," říká Amalia Roggerová, která provozuje charitu nabízející teplé jídlo pro potřebné. Její jídelna podle ní v poslední době zaznamenala nárůst počtu lidí.

Libertariánský ekonom Milei od začátku avizoval, že jeho tržní reformy situaci zpočátku zhorší a že zlepšení se projeví až později. Míří totiž na snížení veřejných výdajů, aby zkrotil inflaci. Řekl, že je nutné uvolnit přísné ekonomické regulace, které zdědil po předchozí levicové peronistické vládě, která v rámci programu spravedlivých cen zavedla cenové regulace na přibližně 50.000 výrobků od potravin až po oblečení.

Milei tvrdí, že nová opatření už přinášejí výsledky. Na příští rok počítá s roční inflací 18 procent, což je výrazně méně než současných 237 procent. Vláda však stále čelí mnoha problémům.

Podle ekonomů ale bude obtížné inflaci ještě více snížit. V poslední době se inflace drží na měsíční úrovni čtyř procent. Prezident navíc musí čelit požadavkům na obnovení veřejných prací nebo zvýšení důchodů a mezd, které snižují manévrovací prostor pro další snižování výdajů.

"Zdědili katastrofální ekonomickou situaci a dostat se z této mizérie potrvá dlouho," řekl profesor na Harvard Business School Alberto Cavallo, který se zabývá regulací cen v Argentině.

Přinejmenším se ale zatím daří trhu s nájemním bydlením. Odpůrci cenových omezení pak na vývoj v Argentině poukazují jako na varování pro politiky a úředníky od Spojených států až po Evropskou unii, aby se nesnažili rostoucí náklady na bydlení krotit pomocí regulace nájemného, dodává WSJ.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ, Harvard Business School

Čtěte více

• WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
  Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
  Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
  Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.