WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené

Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize překvapil a rozdělil obyvatele země. Mnoho Řeků, od běžných občanů k politikům, se snaží získat pochopení pro zprávy, že byli vyzváni hlasovat 5. července o otázce, zda by Řecko mělo přijmout další přísná úsporná opatření za cenu, že zůstane v eurozóně, nebo riskovat větší hospodářské problémy bankrotem a opuštěním eurozóny, píše list The Wall Street Journal.

Tsipras a jeho levicová strana SYRIZA vyhráli volby díky slibu, že udrží Řecko v eurozóně a zároveň zredukují úsporná opatření. Celých pět měsíců se však Tsipras neúspěšně snažil sladit splnění obou slibů. Věřitelé, tedy zbývající členové eurozóny a Mezinárodní měnový fond, trvali na tom, že pokud chce Řecko peníze, musí splnit dané cíle a zavést reformy.

Řekové byli v sobotu rozděleni v názoru na Tsiprasovo počínání. Ten na poslední chvíli nechal otázku o budoucnosti záchranného programu na nich, místo aby rozhodl sám. V jedné z aténských čtvrtí Řekové hlasitě debatovali o této problematice na ulici, doma i po telefonu.

"Je to katastrofa. Co to vyřeší? Vláda nemůže přijít na to jak dál; jak vyřeší naše problémy položením této otázky? Země je na pokraji útesu," řekl 45letý konzultant Jannis Giannopulos.

"Je to od Tsiprase velmi demokratické rozhodnutí vzhledem k bodu, kterého jsme dosáhli," uvádí 24letý student techniky Jannis Dimulkis. "Faktem však je, že ať rozhodneme jakkoliv, jako Řekové jsme v průšvihu. Recese se bude prohlubovat a naše problémy se zhorší."

Od časného rána se tvořily fronty před bankomaty, ze kterých lidé vybírali peníze. Dokazovali tak své obavy o stabilitu finančního systému. Některým bankomatům došly peníze.

Nejběžnější reakcí mezi Řeky však bylo naprosté překvapení z posledního vývoje v dlouhotrvajícím dluhovém dramatu země. "Jsem šokovaná. Nečekali jsme to. Pomůže to vyčistit obzor. Poté vláda bude jasně vědět co dělat a prostě to udělá," říká 33letá učitelka střední školy Emma Kalvuová.

Německá vláda již dříve vyzvala Řecko, aby uspořádalo referendum, které by dalo vládní straně SYRIZA nový mandát k přijetí úsporného programu a reforem. Rozhodnutí o referendu však přichází pozdě, uskuteční se vlastně až ve chvíli, kdy záchranný program již formálně skončí.

To by mohlo mít pro Řecko v příštích dnech několik vážných důsledků. Řecko v úterý zřejmě neuhradí splátku MMF a Evropská centrální banka by kvůli tomu mohla omezit svoji podporu pro řecké banky. Formální ukončení záchranného programu v úterý také znamená, že Řekové budou hlasovat o návrzích věřitelů, které již neplatí.

Nicméně referendum by podle evropských úředníků mohlo přinést širší, důležitější politický vzkaz. Pokud Řekové řeknou "ne" podmínkám pomoci, bude to pro Řecko zřejmě znamenat odchod z eurozóny, zatímco "ano" přinese možnost vzkříšení jednání s věřiteli. Tsipras a jeho strana však vyzvali občany, aby hlasovali proti. Pokud by Řekové řekli "ano", mohla by být otázkou i budoucnost vlády. Tsipras uvedl, že bude respektovat jakékoliv rozhodnutí Řeků.

Navzdory neoblíbenosti podmínek věřitelů však průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina Řeků chce zůstat v eurozóně, i když to bude znamenat další hospodářské oběti, protože bankrot země a odchod z eurozóny by byly pravděpodobně pro řeckou ekonomiku i společnost mnohem víc zničující.

Řecké opoziční strany kritizují Tsiprase za vyhlášení referenda. "Fatální, slabošské a nezodpovědné, izoluje zemi od Evropy, rozděluje lidi v Řecku a zbavuje se odpovědnosti za to, co měl učinit sám," uvedl bývalý premiér Antonis Samaras, šéf opozičních konzervativců. Středová strana To Potami obvinila Tsiprase, že jeho cílem je dovézt zemi zpět k bývalé národní měně drachmě. Středolevá opoziční strana Pasok pak dodává, že když Tsipras není schopen učinit zodpovědná rozhodnutí, měl by rezignovat a nechat lidi rozhodnout o budoucnosti země.

Bývalý premiér ze strany Pasok Jorgos Papandreu navrhoval referendum o řeckém záchranném programu již v listopadu 2011. Jeho oznámení však naštvalo Evropu a vyvolalo vzpouru i v jeho vlastní straně, což způsobilo jeho pád. K referendu tak nedošlo.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal

Čtěte více

• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
  Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Šéf Binance plánuje odstoupení a přiznání viny za praní špinavých peněz
  Generální ředitel největší světové kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, plánuje odstoupit z funkce a přiznat vinu za porušení amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Firma, kterou zakládal, také souhlasí, že zaplatí Spojeným státům pokutu 4,3 miliardy dolarů (asi 96,5 miliardy Kč). S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom na svém webu píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle jeho zdrojů takový krok může zachovat schopnost společnosti pokračovat v další činnosti.
• WSJ: Šéfové firem čekají od Bidena větší předvídatelnost
  Šéfové amerických podniků čekají od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena zejména větší předvídatelnost, méně překvapivých rozhodnutí a celkově tradičnější vztahy s Bílým domem. Chtějí také, aby se Biden hned na začátku zaměřil na boj s pandemií způsobenou šířením nového koronaviru. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Trump zvažuje, že na ministra financí a poté šéfa Fedu navrhne Kevina Warshe
  Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
• WSJ: Turci kvůli slabé domácí měně více nakupují bitcoin a tether
  Turci kvůli prudkému propadu domácí liry více nakupují kryptoměny bitcoin a tether. Je o ně největší zájem za posledních pět čtvrtletí, píše na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: USA a Čína se dohodly na novém dialogu o reformách
  Spojené státy a Čína se dohodly, že se budou scházet dvakrát do roka, aby jednaly o reformách v obou zemích a řešily vzájemné spory. Jednání budou probíhat mimo rámec rozhovorů o druhé fázi americko-čínské obchodní dohody. Na svém webu o tom včera informoval list The Wall Street Journal (WSJ). Washington a Peking spolu již dva roky vedou obchodní válku a na své zboží vzájemně uvalují cla.
• WSJ: USA jsou v zájmu dohody s Čínou ochotny zrušit plánovaná cla
  Spojené státy Číně navrhly, že od 15. prosince nezavedou další cla na čínské zboží, jak to měly v úmyslu. S odkazem na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Washington doufá, že se díky těmto ústupkům podaří uzavřít první část obchodní smlouvy mezi oběma největšími světovými ekonomikami. Spojené státy podle zdrojů blízkých jednání také navrhly, že nynější cla na čínské zboží v objemu 360 miliard dolarů (8,3 bilionu Kč) ročně by mohly snížit na polovinu.
• WSJ: Visa a Mastercard přehodnocují podporu kryptoměny Facebooku
  Společnosti Visa a Mastercard a další finanční partneři, kteří dříve uvedli, že pomohou vytvořit a udržet platební systém pro kryptoměnu sociální sítě Facebook s názvem libra, přehodnocují své zapojení do projektu po negativních vyjádřeních vlád v USA a Evropě. Informuje o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Obávají se totiž, že se dostanou pod drobnohled regulačních úřadů.