Země EU chtějí daň z finančních transakcí omezit

Jedenáctka zemí Evropské unie, které chtějí zavést kontroverzní daň z finančních transakcí, dostala ze svého experimentu strach a plánuje její výši výrazně omezit. Podle nových návrhů by daň vynášela jen asi desetinu z původně předpokládaných 35 miliard eur ročně, takže by jen stěží podstatněji přispěla k pokrytí nákladů finanční krize, jak znělo jedno z jejích odůvodnění. Daň by se navíc zaváděla postupně po jednotlivých typech obchodování. Agentuře Reuters to sdělili činitelé, kteří na novém návrhu pracují.

"Celá ta věc se bude muset hodně změnit," řekl jeden z úředníků, který jednání o dani podrobně sleduje. "V současné podobě nemá šanci přežít," dodal.

Zatímco Evropská komise původně navrhovala zavést daň na každou finanční transakci ve výši 0,1 procenta z jejího objemu. Nový návrh však počítá už jen se sazbou 0,01 procenta. To by podle činitelů EU vynášelo nanejvýš 3,5 miliardy eur ročně. Později by se mohla sazba postupně zvyšovat.

Daň by měla být rovněž zaváděna postupně. Od příštího roku by se vybírala jen z obchodů s akciemi a o dva roky později by se rozšířila na dluhopisy. Ještě později by mohla začít pokrývat i deriváty, její zavádění se ale také bude moci zastavit v případě, že se objeví problémy. Předpokládá se, že obchodníci by v reakci na zavedení daně mohli obchodování masově přesunout jinam.

V poslední době se pochyby o klíčových aspektech daně z finančních transakcí objevily už i mezi zeměmi eurozóny, které tento návrh Evropské komise přijaly. Myšlenka daně z obchodů s akciemi, dluhopisy a dalšími finančními nástroji dostala zásah minulý měsíc, kdy Británie napadla plán 11 států u Soudního dvora EU, a podpořilo ji v tom Lucembursko.

Evropská komise oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v polovině února pro 11 zemí, které s tím souhlasily. Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska. Stockholm před takovým krokem výslovně varoval, protože Švédsko už jednou takovou daň zavedlo a hned nato ze země většina finančních transakcí odešla jinam. Také Česká republika se do projektu prozatím nehodlá připojit.

Konečné rozhodnutí o výši daně a o jejím zavádění bude na zemích, které se k projektu přidaly, brzy to ale podle pozorovatelů nebude. Například německá vláda nebude chtít veřejně přiznat ústup dříve než po zářijových volbách. Mluvčí evropského komisaře pro daňové záležitosti Algirdase Semety řekl, že daň by se mohla zavést během příštího roku, v lednu 2014, jak se původně plánovalo, to ale s největší pravděpodobností nebude.

Daň z finančních transakcí chce zavést Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko. Další země se mohou k iniciativě připojit později.

Některé země už začaly v budoucích rozpočtech předem počítat s vítaným příspěvkem z nové daně, postupně si však uvědomují, že žijí ve světě, kde lze miliardy eur převést jinam stisknutím tlačítka. Jeden z vyjednávačů sdělil, že počáteční nadšení vlád značně vyprchává. "Pokud je něco jasné, pak to, že daň z finančních transakcí nevynese tolik, v kolik se původně doufalo," řekl.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Zeman věří, že nový guvernér ČNB stabilizuje úrokové sazby
  Prezident Miloš Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
• Země APEC jsou proti nepoctivému obchodu
  Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) budou bojovat proti nepoctivým obchodním praktikám a za odstranění subvencí poškozujících trhy. Uvádí se to v závěrečném prohlášení přijatém včera na summitu APEC. Nejnovější prohlášení 21 zemí se liší od těch přijatých v minulosti a je na něm znám vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa, který slíbil přepracovat obchodní dohody, které považuje za nevýhodné pro Spojené státy, napsala agentura Reuters.
• Země BRICS chystají svou rozvojovou banku
  V Brazílii dnes začíná šestý summit šéfů států a vlád skupiny pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí BRICS...
• Země BRICS jsou proti ochranářství
  Pět předních rozvíjejících se světových ekonomik ze skupiny BRICS se ve svém závěrečném prohlášení postaví proti ochranářství a potvrdí svůj závazek k otevřenému a přístupnému mnohostrannému obchodnímu systému. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh Sia-menské deklarace, která by měla být zveřejněna ke konci jednání. Čínský prezident Si Ťin-pching dnes také slíbil poskytnout 80 milionů USD (dvě miliardy Kč) na financování plánů spolupráce mezi zeměmi.
• Země BRICS mají společnou banku a fond
  Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína...
• Země BRICS se na summitu vyslovily proti protekcionismu
  Země BRICS se na summitu v Brazílii vyslovily proti protekcionismu a unilateralismu. Vyplývá to ze včera zveřejněného závěrečného komuniké. Představitelé rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Číny, Indie, Ruska a Jihoafrické republiky (JAR) naopak podpořily multilateralismus, který je podle jejich názoru potřeba posílit, zreformovat a více jej otevřít.
• Země EFTA investují v Indii 100 miliard dolarů
  Země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) v příštích 15 letech investují v Indii až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Dillí na oplátku zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí, do které patří Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Obchodní dohoda se vyjednávala 16 let, uvedla dnes BBC. Indie o volném obchodu už dva roky jedná také s Británií.
• Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
  Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• Země EU budou řešit rozpočet na příští rok
  Podoba rozpočtu EU na příští rok bude tématem dnešního jednání ministrů financí členských zemí unie...
• Země EU dostaly text deklarace o budoucnosti po brexitu
  Členské státy Evropské unie dostaly od šéfa unijních summitů Donalda Tuska návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to oznámil na twitteru s tím, že na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran. V zásadě na dokumentu podle něj panuje shoda i na politické úrovni, musí jej ovšem v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.
• Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019
  Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a pokračuje také dnes.
• Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby
  Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.