Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby

Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.

Finance z fondu, na jehož podobě se země předběžně shodly s Evropským parlamentem v prosinci, bude komise rozdělovat na základě národních plánů. Ty mají splňovat řadu kritérií, mimo jiné směřovat více než třetinu peněz do ekologických projektů a jen o něco menší podíl do digitalizace.

"K tomu, aby bylo dosaženo stanovených milníků a cílů, bude potřeba další snaha," řekl dnes novinářům Dombrovskis na dotaz, zda jsou v dosud předložených plánech nedostatky. První verze svých návrhů na využití peněz už komisi předložilo 11 zemí včetně Německa nebo České republiky.

Podle informací ČTK mají plány nedostatky například právě v plnění ekologických či digitálních požadavků. Některé země navíc zatím nevycházejí vstříc požadavkům komise na reformu svých ekonomik, které jsou další podmínkou k čerpání financí.

Česko může z fondu získat granty přes 180 miliard Kč, definitivní verzi plánu by měla vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka schvalovat v únoru. Komise stanovila krajní termín pro odevzdání plánů na konec dubna. Ještě předtím by měli europoslanci a státy definitivně schválit podmínky fondu.

Aby si komise mohla pro naplnění fondu půjčit peníze na finančních trzích, musí vláda či parlament každé členské země nejprve schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které umožní zvýšit společné výdaje unijní kasy.

"Práce na hladkém schválení (fondu) a jeho uvedení do praxe je prioritou portugalského předsednictví," uvedl po dnešní videokonferenci portugalský ministr financí Joao Leao. Od svých kolegů v jednotlivých státech prý nemá informace, že by se někde mohlo schvalování zadrhnout. Hladce by podle něj mělo jít i například v Nizozemsku, jehož vláda minulý týden podala demisi. Všechny země by měly rozhodnutí stvrdit do poloviny roku, kdy by komise chtěla poskytnout prvních 13 procent peněz z fondu k předfinancování části projektů.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Země BRICS chystají svou rozvojovou banku
  V Brazílii dnes začíná šestý summit šéfů států a vlád skupiny pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí BRICS...
• Země BRICS jsou proti ochranářství
  Pět předních rozvíjejících se světových ekonomik ze skupiny BRICS se ve svém závěrečném prohlášení postaví proti ochranářství a potvrdí svůj závazek k otevřenému a přístupnému mnohostrannému obchodnímu systému. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh Sia-menské deklarace, která by měla být zveřejněna ke konci jednání. Čínský prezident Si Ťin-pching dnes také slíbil poskytnout 80 milionů USD (dvě miliardy Kč) na financování plánů spolupráce mezi zeměmi.
• Země BRICS mají společnou banku a fond
  Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína...
• Země BRICS se na summitu vyslovily proti protekcionismu
  Země BRICS se na summitu v Brazílii vyslovily proti protekcionismu a unilateralismu. Vyplývá to ze včera zveřejněného závěrečného komuniké. Představitelé rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Číny, Indie, Ruska a Jihoafrické republiky (JAR) naopak podpořily multilateralismus, který je podle jejich názoru potřeba posílit, zreformovat a více jej otevřít.
• Země EFTA investují v Indii 100 miliard dolarů
  Země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) v příštích 15 letech investují v Indii až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Dillí na oplátku zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí, do které patří Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Obchodní dohoda se vyjednávala 16 let, uvedla dnes BBC. Indie o volném obchodu už dva roky jedná také s Británií.
• Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
  Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• Země EU budou řešit rozpočet na příští rok
  Podoba rozpočtu EU na příští rok bude tématem dnešního jednání ministrů financí členských zemí unie...
• Země EU dostaly text deklarace o budoucnosti po brexitu
  Členské státy Evropské unie dostaly od šéfa unijních summitů Donalda Tuska návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to oznámil na twitteru s tím, že na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran. V zásadě na dokumentu podle něj panuje shoda i na politické úrovni, musí jej ovšem v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.
• Země EU chtějí daň z finančních transakcí omezit
  Jedenáctka zemí Evropské unie, které chtějí zavést kontroverzní daň z finančních transakcí, dostala ze svého...
• Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019
  Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a pokračuje také dnes.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky
  Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.