Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky

Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.

Fond navržený Evropskou komisí (EK) má členským zemím rychle otevřít cestu k penězům, které by musely vracet jako nevyčerpané nebo by jejich získání bylo vázáno časově náročnými podmínkami. Česko má z tohoto balíku dostat téměř 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Nejvíce připadne Polsku, které by mělo získat 7,4 miliardy eur, druhé Maďarsko dostane 5,6 miliardy, Španělsko pak 4,1 miliardy eur. Nejvíce zasažená Itálie má obdržet 2,3 miliardy eur, méně než například Slovensko.

Země budou moci z fondu zpětně pokrývat náklady spojené s bojem proti koronaviru, které vznikly od 1. února. Podmínky pro čerpání peněz budou dost volné, aby umožnily co nejrychlejší a nejširší využití.

Letecké společnosti, které se potýkají s drastickým úbytkem pasažérů či zákazy letů do některých oblastí, zase až do října nebudou muset létat s poloprázdnými letadly jen proto, aby si udržely odletové časy. Podle běžných pravidel musejí letecké společnosti využívat tyto takzvané sloty nejméně z osmdesáti procent, aby o ně následující rok nepřišly. Kvůli řadě omezení v letecké dopravě a cestovním ruchu v souvislosti s koronavirem ale přišla Evropská komise s návrhem, aby od 1. března tento požadavek nemusely aerolinky dodržovat.

Na lety do Číny nebo Hongkongu se výjimka vztahuje už od 23. ledna. Původní návrh počítal s ukončením její platnosti 30. června, s rostoucími odhady dopadů krize jej však členské země prodloužily až do 24. října, aby pokryl také očekávané výpadky v době obvykle velmi vytížených letních prázdnin.

"Dnes je už zřejmé, že tato krize v nejbližší době nepomine. Pozastavením pravidla 'use it or lose it (nepoužité časy budou ztraceny)' až do října se pomůže zmírnit silný hospodářský dopad na letecké společnosti a poskytne se jim jistota během celé letní sezony," komentoval dnes shodu chorvatský ministr dopravy Oleg Butković, jehož země Radě EU nyní předsedá.

Návrhy už minulý čtvrtek jasnou většinou hlasů schválil Evropský parlament, v platnost by měly vstoupit po úředním zveřejnění v úterý.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby
  Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
  Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
• Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku
  Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.
• Země G20 budou podporovat globální růst
  Ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) se dohodli na podpoře...
• Země G20 společně podpoří růst
  Zástupci největších světových ekonomik sdružených ve skupině G20 se dohodli na společné podpoře...
• Země G7 by kvůli pandemii měly do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů Kč), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson. Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.
• Země G7, EU a další demokratické státy chtějí urychlit klimatickou neutralitu
  Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
  Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. G7 rovněž vyzvala Čínu k dodržování lidských práv.
• Země G7 chtějí potížím v eurozóně čelit společně
  Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že proti dopadům problémů...
• Země G7 jsou připraveny ekonomiku podpořit, pokud to bude nutné
  Země G7 jsou kvůli dopadům koronaviru připraveny podpořit globální ekonomiku. Jejich zástupci se na tom shodli na dnešním jednání, které se konalo prostřednictvím telekonference. Žádné konkrétní kroky ale zatím v plánu nemají. Finančním trhům se komuniké z jednání očividně nelíbí, čekaly od něj mnohem víc. Futures na americké akcie tak zamířily výrazně dolů a své ranní zisky začaly snižovat rovněž akcie v Evropě.
• Země G7 podle USA chystají další protiruské sankce
  Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.