Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku

Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.

"Euroskupina (ministři financí zemí platících eurem) se shoduje s pohledem Hospodářského a finančního výboru a Evropskou komisí, že proces je v souvislosti se zadlužením oprávněný," uvedl na ranní tiskové konferenci k italské situaci šéf euroskupiny Mario Centeno. Diskuse k této otázce byla podle něj velmi krátká.

Česká ministryně financí Alena Schillerová na okraj jednání ČTK řekla, že vítá rozhodnutí komise o tom, že postup vůči Itálii je na místě. Připomněla, že podle údajů komise byl veřejný dluh Itálie loni 132,2 procenta hrubého domácího produktu, v ČR byl stejný údaj na hodnotě 32,7 procenta. Italské číslo je tak podle Schillerové "neuvěřitelné". "Velmi to vítám," řekla o pohledu komise s tím, že pokud se všechny země připojily k Paktu stability a růstu a ČR má také vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak se pravidla mají týkat i třetí největší ekonomiky unie. Římu za porušení pravidel může hrozit i finanční sankce, ta však dosud nikdy nebyla udělena.

Dokud nebude komisí nyní navržené řízení vůči Itálii skutečně spuštěno, není po dnešním rozhodnutí o Španělsku žádná země unie uvnitř procedury pro nadměrný schodek. Na vrcholu krize eurozóny v letech 2010 a 2011 byl postup veden proti 24 členským státům unie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky
  Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.
• Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
  Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
• Země G20 budou podporovat globální růst
  Ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) se dohodli na podpoře...
• Země G20 společně podpoří růst
  Zástupci největších světových ekonomik sdružených ve skupině G20 se dohodli na společné podpoře...
• Země G7 by kvůli pandemii měly do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů Kč), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson. Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.
• Země G7, EU a další demokratické státy chtějí urychlit klimatickou neutralitu
  Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
  Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. G7 rovněž vyzvala Čínu k dodržování lidských práv.
• Země G7 chtějí potížím v eurozóně čelit společně
  Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že proti dopadům problémů...
• Země G7 jsou připraveny ekonomiku podpořit, pokud to bude nutné
  Země G7 jsou kvůli dopadům koronaviru připraveny podpořit globální ekonomiku. Jejich zástupci se na tom shodli na dnešním jednání, které se konalo prostřednictvím telekonference. Žádné konkrétní kroky ale zatím v plánu nemají. Finančním trhům se komuniké z jednání očividně nelíbí, čekaly od něj mnohem víc. Futures na americké akcie tak zamířily výrazně dolů a své ranní zisky začaly snižovat rovněž akcie v Evropě.
• Země G7 podle USA chystají další protiruské sankce
  Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
• Země G7 podpořily rozšíření dluhové úlevy pro nejchudší státy
  Ministři financí zemí skupiny G7, která sdružuje nejvyspělejší státy světa, dnes podpořili rozšíření programu dluhové úlevy pro nejchudší státy. Informovala o tom agentura Reuters. S iniciativou už dříve přišla skupina největších ekonomik G20, členové G7 ale požadují revizi programu a mimo jiné dali najevo nespokojenost s neprůhledností, jakou při financování pomoci podle nich vykazuje Čína. Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Francie, Británie a Německo.
• Země G7 se shodly na způsobu většího zdanění firem typu Google či Apple
  Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.