Země G7 se shodly na způsobu většího zdanění firem typu Google či Apple

Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.

Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. "Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě," prohlásil Scholz. "Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20," dodal.

"Dohoda by měla vést k reformě daňového systému tak, aby odpovídal digitální éře a aby správné firmy platily správné daně na správném místě," prohlásil britský ministr financí Sunak. Jeho americká kolegyně Janet Yellenová uvedla, že jde o důležitý posun na cestě "k dosažení globální dohody, která by měla zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující lid v USA i v celém světě".

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval "výchozím bodem" a slíbil, že bude bojovat za její další zvýšení. "Je to výchozí bod a v dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší," napsal Le Maire na twitteru.

Na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem typu Facebook či Google, se bohaté země snažily bez úspěchu dohodnout řadu let. Nynější dohoda byla uzavřena v Londýně na setkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii.

Dohoda má podle agentury AP dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.

Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.

Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na twitteru uvedla, že je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by měli za ztráty způsobené pandemií zaplatit ti, kteří na ní mocně vydělali. "Vítězové dnes musí pomoci těm, kteří často ne vlastní vinou ztratili a někdy strádají. Podporuji záměr G7 na globální zdanění nadnárodních společností," napsal na twitteru Zaorálek.

Firma Google v reakci uvedla, že práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. "Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody," řekla ČTK mluvčí české pobočky Alžběta Houzarová.

Společnost Amazon dohodu označila za vítaný krok vpřed a vyjádřila naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20.

Kladně dohodu hodnotí také firma Facebook. "Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech," řekl viceprezident firmy Nick Clegg. "Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém," dodal.

Dohoda podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala na globální úrovni nepochybně zjednoduší boj proti mezinárodní daňové konkurenci v situaci, kdy mnoho vyspělých zemí zaznamenává velké schodky a dluhy. "Bude také dobře, pokud tato dohoda umožní snadnější dohodu o digitální dani na úrovni OECD. To, že průmyslové země jako Čína, Jižní Korea nebo Mexiko nejsou signatáři, je nevýhoda, ale i tak jde o pokrok," dodal Dohnal.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, Capitalinked.com

Čtěte více

• Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku
  Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.
• Země G20 budou podporovat globální růst
  Ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) se dohodli na podpoře...
• Země G20 společně podpoří růst
  Zástupci největších světových ekonomik sdružených ve skupině G20 se dohodli na společné podpoře...
• Země G7 by kvůli pandemii měly do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů Kč), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson. Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.
• Země G7, EU a další demokratické státy chtějí urychlit klimatickou neutralitu
  Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
  Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. G7 rovněž vyzvala Čínu k dodržování lidských práv.
• Země G7 chtějí potížím v eurozóně čelit společně
  Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že proti dopadům problémů...
• Země G7 jsou připraveny ekonomiku podpořit, pokud to bude nutné
  Země G7 jsou kvůli dopadům koronaviru připraveny podpořit globální ekonomiku. Jejich zástupci se na tom shodli na dnešním jednání, které se konalo prostřednictvím telekonference. Žádné konkrétní kroky ale zatím v plánu nemají. Finančním trhům se komuniké z jednání očividně nelíbí, čekaly od něj mnohem víc. Futures na americké akcie tak zamířily výrazně dolů a své ranní zisky začaly snižovat rovněž akcie v Evropě.
• Země G7 podle USA chystají další protiruské sankce
  Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
• Země G7 podpořily rozšíření dluhové úlevy pro nejchudší státy
  Ministři financí zemí skupiny G7, která sdružuje nejvyspělejší státy světa, dnes podpořili rozšíření programu dluhové úlevy pro nejchudší státy. Informovala o tom agentura Reuters. S iniciativou už dříve přišla skupina největších ekonomik G20, členové G7 ale požadují revizi programu a mimo jiné dali najevo nespokojenost s neprůhledností, jakou při financování pomoci podle nich vykazuje Čína. Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Francie, Británie a Německo.
• Země G7 slíbily pokračovat v podpoře ekonomik tak dlouho, jak bude potřeba
  Země ze skupiny velkých světových ekonomik G7 budou pokračovat ve svých rozsáhlých programech hospodářské podpory tak dlouho, jak to bude nutné. Vyvarují se také chyb z minulosti, kdy byly stimulační programy omezeny příliš brzy. Zavázali se k tomu ve včerejším komuniké vydaném na závěr třídenního summitu nejvyšších představitelů G7.
• Země mimo kartel OPEC se přidaly k omezení těžby ropy
  Těžařské státy stojící mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) slíbily snížit svou produkci celkem o 562.000 barelů denně. Zástupci 12 těchto zemí se na tom dohodli na dnešním setkání s ministry organizace ve Vídni. Agentuře Reuters to po schůzce řekly informované zdroje z OPEC.
• Země OPEC v říjnu zvýšily těžbu ropy
  Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v říjnu navzdory plánům na omezování dodávek zvýšili...
• Země OPEC zvýšily v březnu těžbu ropy
  Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v březnu vzrostla o téměř dvě procenta a...
• Země se na summitu G20 shodly, že chtějí udržet oteplování pod kritickou hranicí
  Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze "podstatně snížit emise" nahradil nakonec závazek snižovat emise "co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem".
• Zemní plyn je v USA nejdražší za 13 let, zejména kvůli válce na Ukrajině
  Zemní plyn ve Spojených státech je nejdražší za více než 13 let, jen od začátku letošního roku se jeho cena zvýšila o více než 100 procent, ukazují záznamy na newyorské obchodní burze NYMEX. K růstu přispívá zejména válka na Ukrajině, která v celém světě zhoršila dostupnost některých energetických zdrojů. Plyn v USA přesto zůstává citelně levnější než v Evropě.
• Zemní plyn (NYMEX) - Intradenní výhled 01.11.2022
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 6,4200 s cílem na 5,9600 a dále pak až na 5,8300.
• Zemní plyn (NYMEX) - Intradenní výhled 01.11.2023
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 3,5500 s cílem na 3,6600 a dále pak až na 3,6900.
• Zemní plyn (NYMEX) - Intradenní výhled 01.11.2024
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 2,7700 s cílem na 2,6800 a dále pak až na 2,6300.
• Zemní plyn (NYMEX) - Intradenní výhled 01.12.2022
  Intradenní výhledy a analýzy jsou dostupné pouze pro členy VIP zóny FXstreet.cz. Pokud se stanete členem naší VIP zóny, tak získáte přístup ke všem intradenním výhledům a analýzám.