Země G7 chtějí potížím v eurozóně čelit společně

Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že proti dopadům problémů, s nimiž se potýká Řecko a Španělsko, budou bojovat společnými silami. Žádná konkrétní opatření ale nepřijali. Po mimořádné telekonferenci věnované eurozóně to řekl japonský ministr financí Džun Azumi. Americké ministerstvo financí sdělilo, že se hovořilo také o postupu k vytvoření fiskální unie v Evropě, do nadcházející schůzky G20 v Mexiku se ale od G7 zřejmě nedá nic očekávat.

"Ministři (financí) a guvernéři (centrálních bank) zemí G7 posuzovali vývoj v globální ekonomice a na finančních trzích, stejně jako možnosti, jimiž mohou za pomoci politických opatření na současný vývoj reagovat," stojí ve zprávě amerického ministerstva. Jednání mělo soukromý charakter, žádný oficiální výstup z něj nebyl zveřejněn.

Ministerstvo nerozvádělo, zda se mezi evropskými lídry rýsuje konsenzus ohledně nějakého konkrétního plánu, a nepotvrdilo ani, zda bude G7 proti krizi v eurozóně postupovat společně. Ministerstvo připomnělo, že myšlenku finanční a fiskální unie prosazuje Evropská centrální banka (ECB), která chce, aby ji zvážili i lídři eurozóny.

Ve Spojených státech panují obavy, že krize v eurozóně by mohla ohrozit zatím stále ještě křehké oživení americké ekonomiky. Administrativa prezidenta Baracka Obamy uvedla, že Evropská unie musí učinit další kroky, jimiž by trhy přesvědčila, že udělala dost na to, aby se s finančními problémy vypořádala.

Ministři G7 se podle amerického ministerstva dohodli, že budou vývoj na trzích podrobně sledovat. Poznatky by mohli vyhodnotit na schůzce G20, která se bude 18. a 19. června konat v mexickém Los Cabos.

"Myslím, že je zcela zjevné, že problémy Evropy musí řešit především Evropa. Samozřejmě ale žijeme ve vzájemně propojeném světě a Evropa vyhlídky globální ekonomiku ovlivňuje; Evropa je zjevně klíčovým rizikovým faktorem," řekl Mark Sobel z ministerstva financí USA. Podobně telekonferenci činitelů G7 hodnotili i Kanaďané, jejichž stanovisko bylo téměř identické s tím americkým.

Azumi svým kolegům podle agentury Reuters řekl, že Japonsko se obává dopadů krize na svou ekonomiku. Projevy krize vidí například v růstu kurzu japonského jenu a naopak v propadu cen akcií.

Azumi členy G7 vyzval, aby potvrdili dohodu z loňského září, podle které nadměrné výkyvy kurzů měn poškozují ekonomiku. Chtěl také slyšet, že stále platí dohoda ospolupráci v měnových otázkách, která se uplatní, pokud se to ukáže jako potřebné. Naznačil tak, že Tokio je připraveno proti silnému kurzu jenu intervenovat.

Skupinu G7 tvoří USA, Japonsko, Kanada, Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Dlouho to byla platforma pro řešení klíčových záležitostí globálního významu, postupně ji ale nahrazuje platforma G20. To je skupina 20 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, do které vedle G7 patří i rychle rostoucí země jako je Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína.

Skupina G7 telekonferenci narychlo svolala teprve v pondělí. Spekulovalo se přitom, že hlavním tématem bude právě eurozóna. Jeden ze zdrojů agentury Reuters například řekl, že Německo bude na telekonferenci pod silným tlakem, aby víc podpořilo ekonomický růst a pomohlo zbytku eurozóny z dluhové krize.

Jeden z agenturních zdrojů také řekl, že Berlín tlačí vládu v Madridu, aby pro španělské banky přijala pomoc od EU. Madrid o tom ale prý nechce ani slyšet, údajně kvůli své hrdosti. Tu zdroj označil za fatální aroganci. Španělsko má letos splatit dluhy za zhruba 80 miliard eur, další desítky miliard eur je bude stát pomoc zadluženým regionům a bankám, které se hroutí pod tíhou špatných úvěrů do realit.

Španělský ministr financí Cristóbal Montoro včera řekl, že trhy dluhopisů zavírají zemi dveře. Naznačil tak, že Španělsko by mohlo být čtvrtou zemí eurozóny, která bude nucena požádat o finanční pomoc.

Čtěte více

• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky
  Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.
• Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
  Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
• Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku
  Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.
• Země G20 budou podporovat globální růst
  Ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) se dohodli na podpoře...
• Země G20 společně podpoří růst
  Zástupci největších světových ekonomik sdružených ve skupině G20 se dohodli na společné podpoře...
• Země G7 by kvůli pandemii měly do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů Kč), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson. Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.
• Země G7, EU a další demokratické státy chtějí urychlit klimatickou neutralitu
  Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
  Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. G7 rovněž vyzvala Čínu k dodržování lidských práv.
• Země G7 jsou připraveny ekonomiku podpořit, pokud to bude nutné
  Země G7 jsou kvůli dopadům koronaviru připraveny podpořit globální ekonomiku. Jejich zástupci se na tom shodli na dnešním jednání, které se konalo prostřednictvím telekonference. Žádné konkrétní kroky ale zatím v plánu nemají. Finančním trhům se komuniké z jednání očividně nelíbí, čekaly od něj mnohem víc. Futures na americké akcie tak zamířily výrazně dolů a své ranní zisky začaly snižovat rovněž akcie v Evropě.
• Země G7 podle USA chystají další protiruské sankce
  Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
• Země G7 podpořily rozšíření dluhové úlevy pro nejchudší státy
  Ministři financí zemí skupiny G7, která sdružuje nejvyspělejší státy světa, dnes podpořili rozšíření programu dluhové úlevy pro nejchudší státy. Informovala o tom agentura Reuters. S iniciativou už dříve přišla skupina největších ekonomik G20, členové G7 ale požadují revizi programu a mimo jiné dali najevo nespokojenost s neprůhledností, jakou při financování pomoci podle nich vykazuje Čína. Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Francie, Británie a Německo.
• Země G7 se shodly na způsobu většího zdanění firem typu Google či Apple
  Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.
• Země G7 slíbily pokračovat v podpoře ekonomik tak dlouho, jak bude potřeba
  Země ze skupiny velkých světových ekonomik G7 budou pokračovat ve svých rozsáhlých programech hospodářské podpory tak dlouho, jak to bude nutné. Vyvarují se také chyb z minulosti, kdy byly stimulační programy omezeny příliš brzy. Zavázali se k tomu ve včerejším komuniké vydaném na závěr třídenního summitu nejvyšších představitelů G7.
• Země mimo kartel OPEC se přidaly k omezení těžby ropy
  Těžařské státy stojící mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) slíbily snížit svou produkci celkem o 562.000 barelů denně. Zástupci 12 těchto zemí se na tom dohodli na dnešním setkání s ministry organizace ve Vídni. Agentuře Reuters to po schůzce řekly informované zdroje z OPEC.
• Země OPEC v říjnu zvýšily těžbu ropy
  Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v říjnu navzdory plánům na omezování dodávek zvýšili...
• Země OPEC zvýšily v březnu těžbu ropy
  Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v březnu vzrostla o téměř dvě procenta a...
• Země se na summitu G20 shodly, že chtějí udržet oteplování pod kritickou hranicí
  Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze "podstatně snížit emise" nahradil nakonec závazek snižovat emise "co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem".
• Zemní plyn je v USA nejdražší za 13 let, zejména kvůli válce na Ukrajině
  Zemní plyn ve Spojených státech je nejdražší za více než 13 let, jen od začátku letošního roku se jeho cena zvýšila o více než 100 procent, ukazují záznamy na newyorské obchodní burze NYMEX. K růstu přispívá zejména válka na Ukrajině, která v celém světě zhoršila dostupnost některých energetických zdrojů. Plyn v USA přesto zůstává citelně levnější než v Evropě.