Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené

Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.

"Dnešní diskuse mezi ministry zahájila náročný a důležitý týden. Přišel čas na rozhodnutí o podobě budoucího rozpočtu EU," řekla včera po jednání chorvatská státní tajemnice Andreja Zgombičová, jejíž země ministerským jednáním předsedá.

Michel by chtěl na summitu, který by podle diplomatů mohl trvat i několik dní, dosáhnout alespoň částečné dohody, avšak zásadně odlišné postoje států se ani po včerejšku nijak nesbližují.

Zástupci Nizozemska, Dánska či Švédska nadále hodlají celkový objem rozpočtu co nejvíce přiblížit hranici jednoho procenta hrubého národního důchodu EU, které Michelův návrh překračuje o desítky miliard eur. Argumentují tím, že britský odchod z EU zvedne příspěvky do rozpočtu nejvýrazněji čistým plátcům a požadují, aby byly i pro příští období zachovány dosavadní slevy z plateb. To odmítají méně vyspělé země.

Jejich vytrvale opakovaným požadavkem zase je, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň kohezních peněz, prostředků v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard. Proti původnímu návrhu však zvyšuje pružnost v převádění kohezních peněz mezi jednotlivými fondy.

"Rovnováha mezi tradičními a novými politikami bude klíčovou otázkou, jejíž řešení bude předmětem Evropské rady v závěru tohoto týdne. V novém návrhu vidíme některá zlepšení, bohužel jej však stále nemůžeme považovat za vyvážený," řekl český velvyslanec při EU Jakub Dürr, který na včerejším jednání zastupoval ČR.

Diplomaté se shodují na tom, že dosažení konečné dohody na nadcházejícím summitu je velmi nepravděpodobné a zřejmě bude potřeba další vrcholná schůzka v příštích měsících. Členské země by v optimálním případě měly schválit rozpočet na roky 2021 až 2027 do léta, aby měl na jeho odsouhlasení dostatek času Evropský parlament. Pokud by nebyl víceletý rámec schválený do konce roku, vycházelo by se při stanovení rozpočtu na příští rok z toho letošního.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Země BRICS mají společnou banku a fond
  Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína...
• Země BRICS se na summitu vyslovily proti protekcionismu
  Země BRICS se na summitu v Brazílii vyslovily proti protekcionismu a unilateralismu. Vyplývá to ze včera zveřejněného závěrečného komuniké. Představitelé rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Číny, Indie, Ruska a Jihoafrické republiky (JAR) naopak podpořily multilateralismus, který je podle jejich názoru potřeba posílit, zreformovat a více jej otevřít.
• Země EFTA investují v Indii 100 miliard dolarů
  Země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) v příštích 15 letech investují v Indii až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Dillí na oplátku zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí, do které patří Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Obchodní dohoda se vyjednávala 16 let, uvedla dnes BBC. Indie o volném obchodu už dva roky jedná také s Británií.
• Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
  Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• Země EU budou řešit rozpočet na příští rok
  Podoba rozpočtu EU na příští rok bude tématem dnešního jednání ministrů financí členských zemí unie...
• Země EU dostaly text deklarace o budoucnosti po brexitu
  Členské státy Evropské unie dostaly od šéfa unijních summitů Donalda Tuska návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to oznámil na twitteru s tím, že na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran. V zásadě na dokumentu podle něj panuje shoda i na politické úrovni, musí jej ovšem v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.
• Země EU chtějí daň z finančních transakcí omezit
  Jedenáctka zemí Evropské unie, které chtějí zavést kontroverzní daň z finančních transakcí, dostala ze svého...
• Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019
  Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a pokračuje také dnes.
• Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby
  Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností
  Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky
  Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.
• Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
  Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
• Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku
  Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.