WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí

Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Yellenová teď říká, že Washington by mohl přistoupit na 15procentní daň. Spor se ale vede o efektivní daňovou sazbu, kterou vlády budou muset od firem vyžadovat na základě pokynů dojednaných mezi členskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Bidenova vláda doufala, že v OECD prosadí sazbu 21 procent, kterou chce prezident zatížit globální zisky amerických firem. Celkově se Biden chystá firmám v USA daň zvýšit až na 28 procent. Pokud by v OECD Bidenův návrh uspěl, znamenalo by to, že zahraniční firmy nebudou mít proti těm americkým tak výrazné daňové zvýhodnění, i když by efektivní daňová sazby podle Bidenových představ byla o několik procentních bodů vyšší.

"Ale jak už jsme poznamenali, i vlády v Evropě, které jsou s daněmi spokojené, neviděly potřebu Washington chránit před dopady jeho vlastní daňové politiky. Nikdy nebylo pravděpodobné, že 21procentní sazba daně uspěje," píše v komentáři WSJ.

Stačit možná nebude ani nová snaha prosadit 15procentní daň. Vyjednavači OECD budou pořád muset překonat odpor vlád zemí s nízkým zdaněním, jako je Irsko, kde je maximální daň ze zisku firem 12,5 procenta, a Maďarsko, kde je tato daň na devíti procentech. U dřívějších jednání bylo pravděpodobnější, že se dohodne sazba blízko 13 procent, aby se zmírnily námitky právě takových zemí.

Jakákoliv dohoda o minimální sazbě daně z globálních příjmů firem bude pravděpodobně záviset i na přijetí samostatných globálních pravidel pro zdanění amerických technologických firem poskytujících digitální služby. Zdá se, že ministryně Yellenová je ochotna některé americké firmy obětovat - a s nimi i budoucí příjmy státní pokladny plynoucí od těchto plátců - výměnou za dohodu o minimální dani. Z technických důvodů by ale v Senátu pak také potřebovala prosadit jednu nebo dvě daňové dohody u digitální daně, zatímco jiné vlády by při tom čekání mohly jen velmi pomalu zavádět plán minimálního zdanění. A to by mohlo trvat i roky.

Biden doufal, že se schová za nová pravidla o globálním zdanění, aby byly méně nápadné následky jeho domácí daňové politiky, které působí proti růstu. A aby americké firmy čelily menšímu konkurenčnímu znevýhodnění proti zahraničním soupeřům. "Ukazuje se ale, že to je špatný plán a že Kongres by měl vypracovat nový," uzavírá svůj komentář redakční rada amerického deníku.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Šéf Binance plánuje odstoupení a přiznání viny za praní špinavých peněz
  Generální ředitel největší světové kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, plánuje odstoupit z funkce a přiznat vinu za porušení amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Firma, kterou zakládal, také souhlasí, že zaplatí Spojeným státům pokutu 4,3 miliardy dolarů (asi 96,5 miliardy Kč). S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom na svém webu píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle jeho zdrojů takový krok může zachovat schopnost společnosti pokračovat v další činnosti.
• WSJ: Šéfové firem čekají od Bidena větší předvídatelnost
  Šéfové amerických podniků čekají od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena zejména větší předvídatelnost, méně překvapivých rozhodnutí a celkově tradičnější vztahy s Bílým domem. Chtějí také, aby se Biden hned na začátku zaměřil na boj s pandemií způsobenou šířením nového koronaviru. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Trump zvažuje, že na ministra financí a poté šéfa Fedu navrhne Kevina Warshe
  Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
• WSJ: Turci kvůli slabé domácí měně více nakupují bitcoin a tether
  Turci kvůli prudkému propadu domácí liry více nakupují kryptoměny bitcoin a tether. Je o ně největší zájem za posledních pět čtvrtletí, píše na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: USA a Čína se dohodly na novém dialogu o reformách
  Spojené státy a Čína se dohodly, že se budou scházet dvakrát do roka, aby jednaly o reformách v obou zemích a řešily vzájemné spory. Jednání budou probíhat mimo rámec rozhovorů o druhé fázi americko-čínské obchodní dohody. Na svém webu o tom včera informoval list The Wall Street Journal (WSJ). Washington a Peking spolu již dva roky vedou obchodní válku a na své zboží vzájemně uvalují cla.
• WSJ: USA jsou v zájmu dohody s Čínou ochotny zrušit plánovaná cla
  Spojené státy Číně navrhly, že od 15. prosince nezavedou další cla na čínské zboží, jak to měly v úmyslu. S odkazem na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Washington doufá, že se díky těmto ústupkům podaří uzavřít první část obchodní smlouvy mezi oběma největšími světovými ekonomikami. Spojené státy podle zdrojů blízkých jednání také navrhly, že nynější cla na čínské zboží v objemu 360 miliard dolarů (8,3 bilionu Kč) ročně by mohly snížit na polovinu.
• WSJ: Visa a Mastercard přehodnocují podporu kryptoměny Facebooku
  Společnosti Visa a Mastercard a další finanční partneři, kteří dříve uvedli, že pomohou vytvořit a udržet platební systém pro kryptoměnu sociální sítě Facebook s názvem libra, přehodnocují své zapojení do projektu po negativních vyjádřeních vlád v USA a Evropě. Informuje o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Obávají se totiž, že se dostanou pod drobnohled regulačních úřadů.
• WSJ: Volby v USA rozhodla ekonomika
  O výsledku prezidentských voleb ve Spojených státech rozhodla ekonomika. Podle serveru The Wall Street Journal...
• WSJ: Vyhlídky střední Evropy zastiňuje závislost na výrobě aut
  Závislost řady ekonomik ve střední a východní Evropě na automobilovém průmyslu by se mohla stát problémem, neboť toto odvětví zažívá celosvětově zpomalení a čelí velkým změnám v poptávce i v technologiích. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ). Upozorňuje přitom, že Slovensko je světovou jedničkou z hlediska poměru počtu vyrobených automobilů k počtu obyvatel.
• WSJ: Zájem o takzvané meme stocks mezi drobnými investory odeznívá
  Spekulativní obchody s akciemi, které si před rokem oblíbili někteří drobní investoři a pro které se vžil pojem meme stocks, už z valné části opadly. Tito drobní a často i nezkušení investoři se naopak vracejí ke spolehlivým titulům, a to nejen ke stabilním fondům, ale i k akciím označovaným jako blue chips, tedy k tomu nejkvalitnějšímu, co na trhu je. Upozornil na to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), který to dokládá na sérii grafů.