WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně

Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).

Pro Evropu tak nastala ponižující doba. Koncem loňského roku se kontinent jen těsně vyhnul recesi, zatímco Spojené státy zažívaly hospodářský růst.

EU si už dříve určila standardy v oblasti regulace fúzí, emisí uhlíku, ochrany osobních údajů a hospodářské soutěže v oblasti obchodu s elektronikou. Teď se snaží o totéž v oblasti umělé inteligence. Loni v prosinci představila rozsáhlý návrh zákona, který zakazuje určité typy AI, přísně reguluje jiné a ukládá obrovské pokuty těm, kteří se pravidly nebudou řídit. Evropská komise (EK), která na dodržování pravidel dohlíží, by tak mohla vyšetřovat například i propojení Microsoftu s další americkou firmou firmou OpenAI kvůli podezření z narušení pravidel hospodářské soutěže.

Výrok "Amerika inovuje, Čína kopíruje, Evropa reguluje" tak podle listu nikdy předtím tak nevystihoval charakteristiky jednotlivých regionů.

Technokraté, kteří pracují pro EU v Bruselu, nejsou proti volnému trhu. Právě naopak. Na rozdíl od USA nebo Číny stále věří ve volný trh. Většina jejich regulací je zaměřena na ochranu spotřebitelů a hospodářské soutěže před vměšováním národních vlád. Existuje ale kompromis mezi ochranou spotřebitele a motivem zisku, který je hnací silou investic a inovací, a EU tento kompromis asi chápe špatně, domnívá se americký deník.

Evropské regulační orgány v zájmu zachování hospodářské soutěže například brání fúzím, při nichž na jednom trhu zůstane pouze několik mobilních operátorů. Výsledkem je, že v Evropě nyní působí 43 skupin, které provozují 102 mobilních operátorů pro 474 milionů obyvatel. V USA jsou pro 335 milionů obyvatel tři hlavní sítě, řekl WSJ konzultant pro telekomunikační sektor John Strand. V Číně a v Indii je telekomunikační trh ještě koncentrovanější.

Evropští zákazníci tak platí jen asi třetinu toho, co Američané. Evropští operátoři pak ale investují v přepočtu na jednoho zákazníka jen poloviční částku a jejich sítě jsou úměrně tomu horší, říká Strand. "Sehnat v Německu signál 5G je jako najít Bidenova příznivce na Trumpově mítinku," dodal. Uvedení evropských sítí na stejnou úroveň jako v USA by podle jeho odhadu stálo asi 300 miliard dolarů (6,9 bilionu Kč).

To vytváří v evropském technologickém sektoru dominový efekt. Prodej švédského výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson v Evropě částečně trpí tím, že mnoho operátorů je příliš malých a nerentabilních na to, aby přešli na nejnovější sítě 5G. "Evropa upřednostnila krátkodobě nízké spotřebitelské ceny na úkor kvalitní infrastruktury," řekl americkému deníku začátkem tohoto měsíce v Davosu šéf Ericssonu Börje Ekholm. "Evropa mi dělá velké starosti. Musíme mnohem více investovat do infrastruktury, do toho, abychom byli digitální," dodal.

Evropská ekonomika zaostává z mnoha důvodů, od těch demografických až po náklady na energie, tedy nejen kvůli regulaci. Ani americké regulační orgány ale nemají zrovna volné ruce. Přesto mají tendenci jednat na základě důkazů o škodách, zatímco evropští regulátoři jednají na základě pouhé pravděpodobnosti, že škody nastanou. Tato zásada předběžné opatrnosti může inovace přiškrtit už v jejich kolébce, píše autor textu ve WSJ.

Počínaje rokem 2018 zavedlo evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR přísné požadavky na shromažďování a používání osobních údajů na webových stránkách. Pokuta za jejich nedodržování se může vyšplhat až na čtyři procenta celosvětových tržeb firmy, která se provinila. Studie ekonomky Ginger Jinové z Marylandské univerzity a jejích dvou spoluautorů zjistila, že to v následujících dvou letech snížilo evropské investice rizikového kapitálu ve srovnání s USA. Investoři se podle nich mohli vyhýbat obchodním modelům, které nebyly v souladu s GDPR nebo byly kvůli němu méně výnosné.

Historie se možná bude opakovat i v případě umělé inteligence, poznamenává list. Od roku 2021 se v Evropě v rámci obchodů s rizikovým kapitálem souvisejících s AI vybralo 44 miliard dolarů, což je zhruba stejně jako v Číně, ale jen čtvrtina sumy vybrané v USA, uvádí společnost PitchBook. A tento rozdíl se zvětšuje. Loni evropské odvětví AI varovalo zákonodárce, že jejich zákon o AI by mohl vést k tomu, že vysoce inovativní firmy přesunou své aktivity do zahraničí a že investoři svůj kapitál stáhnou.

Autoři pak návrh zákona zmírnili a francouzská společnost Mistral AI, která se chce stát evropským konkurentem OpenAI, o několik dní později uzavřela kolo financování, jehož hodnota se podle agentury Bloomberg pohybuje kolem dvou miliard dolarů.

Evropská regulace obsahuje protekcionistický prvek, který je často vytvořen tak, aby se týkal amerických technologických gigantů a ušetřil domácí start-upy. Přesto z evropských start-upů málokdy vyrostou giganti odvětví a i zavedené společnosti jsou menší než jejich americké protějšky.

"Nemyslím si, že nedostatek vítězů v posledních desetiletích lze přičíst jedinému monokauzálnímu faktoru," řekl autorovi článku ve WSJ zakladatel americké technologické společnosti narozený v Evropě. Evropská regulační kultura, včetně daňových a pracovních zákonů, je podle něj blízko vrcholu. "Například samotné udělování akciových opcí je ve většině evropských zemí dost obtížné. Je pověstné, že je obtížné rozloučit se se zaměstnanci, kteří se ukáží jako nevhodní," dodal.

Společnost McKinsey Global Institute v nedávné studii uvedla, že evropský vnitřní trh je větší než čínský a téměř stejně velký jako ten americký. Když ale porovnávala podniky s tržbami vyššími než miliarda dolarů, americké firmy vydávaly o 80 procent více na výzkum a vývoj, mohly se pochlubit o 30 procent vyšší návratností kapitálu a o 1,3 procentního bodu rychlejším růstem tržeb.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy a Čína v technologickém soupeření posilují, hrozí, že Evropa bude ještě více zaostávat. Čína podle společnosti McKinsey vynakládá dvě až pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na průmyslovou politiku, tedy na podporu odvětví považovaných za strategická. Evropa dává na stejný účel jedno procento. V prosinci Brusel schválil podporu v objemu až 1,3 miliardy dolarů, která je na osm let a určena je na výzkum a vývoj v oblasti cloud computingu. To jsou ale podle McKinsey jen čtyři procenta z toho, kolik za rok proinvestuje cloudová divize americké společnosti Amazon.

"Pokud má Evropa nejlepší regulaci, ale nemá evropské firmy, tak to jsme si moc nepomohli," řekl loni na podzim německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pokud chce tedy Evropa konkurovat Spojeným státům a Číně, bude muset přehodnotit rovnováhu mezi regulací a inovacemi, uzavírá WSJ.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
  Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
• WSJ: Musk je roky v kontaktu s Putinem, USA to znepokojuje
  Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
  Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).