WSJ: Musk je roky v kontaktu s Putinem, USA to znepokojuje

Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

Musk se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil. Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se v minulých měsících stal jedním z nejdůležitějších Trumpových stoupenců v kampani, která za necelé dva týdny vyvrcholí jeho volebním soubojem s demokratickou viceprezidentskou Kamalou Harrisovou. Do Trumpovy kampaně investuje desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. Podle WSJ mu to v případě Trumpova vítězství může přinést zajímavou pozici v administrativě.

Kromě toho má přístup k tajným informacím o americkém vesmírném programu, neboť SpaceX poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu. Sám Musk o přístupu k těmto citlivým údajům mluvil veřejně a prohlásil, že je vláda utajuje, protože jsou "děsně nudné".

WSJ píše, že informace o jeho kontaktech s Putinem jsou ve vládě "pečlivě střeženým tajemstvím", někteří oslovení činitelé Bílého domu o nich ani nevěděli. Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

"Nelíbí se jim to," řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem. Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům. Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk krok, který se shodoval s požadavky ruských činitelů, vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Sám před časem veřejně prohlásil, že se s Putinem bavil pouze jednou, a to před válkou a o vesmírných technologiích. Politolog Ian Bremmer však na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. "Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit," řekl Putin.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
  Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Francouzská "superdaň" končí
  Francouzští podnikatelé a investoři si na konci měsíce vydechnou. Vyprší totiž platnost "superdaně"...
• WSJ: Harvey bude mít zřejmě jen minimální dopad na ekonomiku USA
  Hurikán Harvey způsobil zkázu, která bude vyžadovat rozsáhlou obnovu. Podle analytiků však není třeba se obávat, že by přírodní katastrofa vykolejila americkou ekonomiku. Řádění hurikánu sice ve třetím čtvrtletí zřejmě mírně sníží hrubý domácí produkt USA. Podle ekonomů se však v případě přírodních neštěstí běžně stává, že veškeré negativní dopady vykompenzují v dalších čtvrtletích práce na obnově poničených míst, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Hospodářské problémy v Číně zhoršují vyhlídky velkých amerických firem
  Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal to dnes americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Jaká válka? Navzdory blízkosti KLDR je o japonské jeny zájem
  Vzhledem k tomu, že Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů, vývoj kurzů měn na světových trzích překvapuje i ty zkušené investory. Sotva pár hodin po tom, co americký prezident Donald Trump varoval Pchjongjang před "ohnivou zlobou, jakou svět neviděl", zamířil kurz japonské měny vzhůru k americkému dolaru i k euru.
• WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
  Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
  Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
  Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.