WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA

Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).

Útoky povstaleckých Húsíů donutily mnoho námořních dopravců, aby se začali Rudému moři vyhýbat a posílali svá plavidla kolem jižního cípu Afriky. To je nejen delší, ale zejména dražší. Maloobchodní prodejci se obávají, že jim začnou docházet zásoby, které po určitou dobu nebude čím nahradit, když je náklad ještě na lodi. Některé továrny už také pozastavily práci kvůli nedostatku potřebných dílů.

Analytici se domnívají, že pokud útoky v Rudém moři rychle neustanou, nedostatek zboží začne znovu tlačit vzhůru inflaci. Evropa si jí přitom v posledních dvou letech kvůli dopadům pandemie covidu-19 a pak války na Ukrajině užila víc než dost. V některých zemích byla inflace dokonce nejvyšší zhruba za 40 let.

Ekonomové ze společnosti Allianz Trade vypočítali, že zdvojnásobení nákladů na přepravu trvající déle než tři měsíce by mohlo zvýšit míru inflace v eurozóně o tři čtvrtě procentního bodu a snížit růst ekonomiky téměř o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny už je oslabena, může se podle nich letos velmi snadno ocitnout v recesi.

Inflace v eurozóně se před koncem loňského roku začala opět zvyšovat a v prosinci se dostala na 2,9 procenta. V době vrcholu, což bylo v tomto cyklu v říjnu 2022, se dostala až na 10,6 procenta. To byl rekord za dobu existence eurozóny.

Před zhoršením vývoje přitom varuje také organizace Sea-Intelligence, která působí jako poradce pro námořní firmy. Ta podle serveru televize CNBC uvedla, že útoky v Rudém moři už představují pro námořní dopravu zásadnější problém, než jaký představovala počáteční fáze koronavirová pandemie. Větší dopad na dodavatelské řetězce měl v posledních letech jen incident v Suezském průplavu, kde v roce 2021 uvázla velká kontejnerová loď Ever Given, a zhruba na týden tak průplav zablokovala.

Znovu se tak objevuje problém nedostatku kontejnerů. Tím, jak jsou lodě nuceny obeplouvat Afriku, mnoho kontejnerů je delší dobu nedostupných pro přepravu dalšího zboží. Další lodě pak musejí čekat, až se vrátí kontejnery, které zůstaly na cestě delší dobu, než se původně plánovalo.

WSJ upozorňuje, že Evropa se za poslední tři roky potýká už s druhým vážným problémem ve svém sousedství - tím prvním je válka na Ukrajině a její dopady na okolí. Naproti tomu Spojené státy jen všechno sledují z povzdálí, nehledě na to, že z krize v energetickém sektoru, která Evropu tvrdě zasáhla, Amerika vyšla silnější. Zvýšila těžbu plynu, který teď ve zkapalněné formě vyváží do Evropy. Potíže v Rudém moři a Suezském průplavu se také Spojených států dotýkají mnohem méně než Evropy.

Některé firmy už přiznaly, že útoky v Rudém moři je zasáhly, zejména některé automobilky. Ale například šéf švédského nábytkářského řetězce IKEA Jesper Brodin upozornil, že firmy se po pandemii a narušení dodavatelských řetězců v posledních letech zotavily a vytvořily si dostatečné skladové zásoby. Současné problémy se tedy podle něj zákazníků řetězce zatím netýkají. Jen omezený dopad na dostupnost zboží registruje řetězec Pepco, ten ale varoval, že pokud se situace rychle nevyřeší, mohou být pak dopady horší.

Šíitští Húsiové tvrdí, že útočí na lodě, které mají něco společného s Izraelem. V nynějším konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás tak chtějí podpořit Palestince. Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili na 1200 lidí.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Dluhový strop nefunguje
  Dluhové stropy, které americký Kongres stanovuje vládě, se jako brzda růstu rozpočtových deficitů a federálního...
• WSJ: Eurozóna možná obětuje Řecko
  Nesmiřitelným soupeřem nové řecké vlády, která chce zmírnit podmínky splácení svých obřích dluhů...
• WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
  Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Francouzská "superdaň" končí
  Francouzští podnikatelé a investoři si na konci měsíce vydechnou. Vyprší totiž platnost "superdaně"...
• WSJ: Harvey bude mít zřejmě jen minimální dopad na ekonomiku USA
  Hurikán Harvey způsobil zkázu, která bude vyžadovat rozsáhlou obnovu. Podle analytiků však není třeba se obávat, že by přírodní katastrofa vykolejila americkou ekonomiku. Řádění hurikánu sice ve třetím čtvrtletí zřejmě mírně sníží hrubý domácí produkt USA. Podle ekonomů se však v případě přírodních neštěstí běžně stává, že veškeré negativní dopady vykompenzují v dalších čtvrtletích práce na obnově poničených míst, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Hospodářské problémy v Číně zhoršují vyhlídky velkých amerických firem
  Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal to dnes americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Jaká válka? Navzdory blízkosti KLDR je o japonské jeny zájem
  Vzhledem k tomu, že Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů, vývoj kurzů měn na světových trzích překvapuje i ty zkušené investory. Sotva pár hodin po tom, co americký prezident Donald Trump varoval Pchjongjang před "ohnivou zlobou, jakou svět neviděl", zamířil kurz japonské měny vzhůru k americkému dolaru i k euru.
• WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
  Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
  Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
• WSJ: Musk je roky v kontaktu s Putinem, USA to znepokojuje
  Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.