WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude

Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.

To, co fungovalo, když se Čína snažila dohnat vyspělý svět, už nefunguje. Země se topí v dluzích a nemá co dál budovat. V některých částech Číny se málo využívají například postavené mosty nebo letiště, miliony bytů jsou neobydlené a návratnost investic prudce klesla.

Známky problémů nejsou patrné jen v ekonomických statistikách, vidět se dají i daleko od Pekingu, včetně například jihozápadní provincie Jün-nan. Ta nedávno uvedla, že kvůli covidu-19 utratí miliony dolarů na vybudování nového karanténního zařízení téměř o velikosti tří fotbalových hřišť. Země přitom politiku nulové tolerance covidu-19 ukončila před mnoha měsíci a dlouho po tom, co svět už od pandemie urazil kus cesty.

Ostatní lokality v Číně jsou na tom podobně. Vzhledem k tomu, že soukromé investice jsou slabé a export ochabuje, úředníci říkají, že nemají na výběr, než si dál půjčovat a dál budovat, aby podpořili hospodářství. Ekonomové se domnívají, že Čína vstupuje do éry mnohem pomalejšího růstu, kterou zhoršuje nepříznivá demografie a prohlubující se propast mezi Čínou a vyspělým světem v čele se Spojenými státy, což ohrožuje zahraniční investice a obchod.

"Jsme svědky změn na nejdramatičtější trajektorii v historii ekonomie,“ řekl profesor historie na Columbijské univerzitě Adam Tooze, který se specializuje na ekonomické krize.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny v příštích letech nebude dosahovat ani čtyř procent ročně, což je méně než polovina za většinu posledních čtyřiceti let. Londýnská výzkumná organizace Capital Economics uvádí, že trend růstu v Číně zpomalil na tři procenta z pěti, kde byl v roce 2019, a že v roce 2030 růst zvolní přibližně na dvě procenta.

Pokud se tato prognóza naplní, tak by Čína mohla zapomenout na cíl, který v roce 2020 stanovil prezident Si Ťin-pching a který předpokládá, že velikost čínské ekonomiky se do roku 2035 zdvojnásobí. Číně by se tak zkomplikoval scénář posunout se ze skupiny mladých tržních ekonomik se středními příjmy o stupeň výše a zároveň by to mohlo znamenat, že Čína nikdy nepředstihne Spojené státy a nestane se největší ekonomikou světa, což je její dlouhodobá ambice.

Některé problémy se začaly objevovat už před pandemií covidu-19, vláda ale dokázala zajistit pokračující růst. Jednak podporovala financování na úvěr, a tedy další zadlužování, jednak spoléhala na další růst v sektoru nemovitostí. Ten v některých letech představoval více než 25 procent HDP Číny.

Problémy, s nimiž se ekonomika už potýkala, částečně zakrýval počáteční úspěch kolem řešení pandemie a také ochota amerických spotřebitelů utrácet i v době uzávěr nařízených kvůli šíření nového typu koronaviru. Bublina na trhu nemovitostí už ale praskla, západní poptávka po čínských produktech opadla a půjčky dosáhly neudržitelné úrovně.

Americký prezident Joe Biden tento měsíc řekl, že problémy čínské ekonomiky jsou časovanou bombou, která by mohla čínské vůdce přimět k tomu, že udělají něco špatného. Peking odpověděl komentářem v oficiální tiskové agentuře Nová Čína, že snaha pošpinit Čínu je součástí Bidenovy strategie. Ve stejném textu vláda také letošní hospodářské oživení v Číně popsala jako silné, a to navzdory problémům.

"Někteří západní politici a média zveličují a bombasticky poukazují na současné potíže, které má Čína při obnově ekonomiky po covidu," řekl minulý týden mluvčí ministerstva zahraničí v Pekingu. "Fakta ukážou, že se mýlili," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
  Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Šéf Binance plánuje odstoupení a přiznání viny za praní špinavých peněz
  Generální ředitel největší světové kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, plánuje odstoupit z funkce a přiznat vinu za porušení amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Firma, kterou zakládal, také souhlasí, že zaplatí Spojeným státům pokutu 4,3 miliardy dolarů (asi 96,5 miliardy Kč). S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom na svém webu píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle jeho zdrojů takový krok může zachovat schopnost společnosti pokračovat v další činnosti.
• WSJ: Šéfové firem čekají od Bidena větší předvídatelnost
  Šéfové amerických podniků čekají od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena zejména větší předvídatelnost, méně překvapivých rozhodnutí a celkově tradičnější vztahy s Bílým domem. Chtějí také, aby se Biden hned na začátku zaměřil na boj s pandemií způsobenou šířením nového koronaviru. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Trump zvažuje, že na ministra financí a poté šéfa Fedu navrhne Kevina Warshe
  Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.