Za klesající cenu ve třetím čtvrtletí může i nízká poptávka. Ta se meziročně snížila o 19 % a hlavními viníky jsou centrální banky. Nedostatek likvidních devizových rezerv Turecka a Uzbekistánu totiž donutil místní centrální banky k prodejům. V minulém roce přitom Turecko i Rusko jako velcí hráči na trhu se zlatem tento kov ve velkém nakupovali.
Jak je vidět z grafu, poptávka po zlatě za prvních 9 měsíců je nejnižší od roku 2009. Ani obrovský přísun peněz retailových investorů do ETF (na jaře) nedokázal kompenzovat pokles poptávky ze strany centrálních bank (v létě) a šperkařství. Rostoucí cena zkrátka není pro poptávku výrobců šperků ideální.
Vývoj poptávky po zlatě dle jednotlivých segmentů (v tunách za první 3 čtvrtletí daného roku):
Na druhou stranu by stimuly americké vlády i centrální banky (Fed) měly podporovat zlato. Inflační očekávání rostou, zvlášť v případě, kdy Fed prohlásil, že bude tolerovat i překročení 2procentního inflačního cíle. Nemělo by se jednat o žádný pádivý dvouciferný růst cen, ale rozmezí 2-4 %. I tak jde o výrazně vyšší zhodnocení, než aktuálně nabízejí vládní dluhopisy.
Vedlejším efektem podpory ekonomiky Spojených států by mělo být oslabení amerického dolaru, protože ve srovnání s eury, jeny, librami nebo korunami se ve finančním systému a následně na forexu objeví výrazně více amerických dolarů, po kterých již vzhledem k uklidnění situace přestává být poptávka.
Oslabení USD by mělo také působit ve prospěch ceny zlata. Support v blízkosti 1660 USD za unci by tak měl být stabilizačním bodem, pod který se žlutý kov už nemusí podívat. Zvlášť pokud americký stimul pomůže i měnám emerging markets. Turecko, Rusko nebo i Indie by se tím pádem mohly vrátit na trh jako kupující a oživení cestovní ruchu by pomohlo i poptávce po špercích.
Vývoj ceny zlata v USD za unci (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: World Gold Council, MT4