A má pravdu. Díky jejich omezené nabídce a fyzickém základu (zlato nemůže zkrachovat) se opravdu tato dvě aktiva těší udržitelné hodnotě v reálném vyjádření po odečtení inflace. Problémem však je, že těchto výsledků dosahují ve velmi dlouhém období, od 10 let výše. Krátkodobě by mohly sloužit k zajištění protiinflační dluhopisy, jenže ty ze zřejmých důvodů české ministerstvo financí přestalo emitovat.
Navíc pro zlato a investiční byty platí pro dnešní dobu nepříliš lichotivé pravidlo – jejich hodnota má tendenci růst s nízkými úrokovými sazbami a naopak klesat při vysokých úrokových sazbách. Nyní je zkrátka nemožné, aby ceny bytů držely krok s 16procnentní inflací, protože v takovém případě by splátky hypotéky převyšovaly čistý příjem českých domácností.
Vývoj meziroční inflace a výnosu 10letých českých vládních dluhopisů za posledních 12 měsíců:
Ceny bytů v České republice si v letech 2016-21 prošly zhodnocením o zhruba 80 % při spotřebitelské inflaci 15 %. Pro jejich návrat k reálné hodnotě si proto lze představit v následujících 5 letech růst cen bytů o 15 % při zvýšení spotřebitelských cen o 80 % nebo jakákoliv jiná kombinace podílu mezi těmito cenovými růsty/poklesy.
I zlato zhodnotilo mezi lednem 2016 a lednem 2021 o velice slušných 75 % v dolarovém vyjádření. Inflace v USA mezitím činila 12 %. Nabízí se tedy podobný vývoj mezi cenou zlata a spotřebitelskými cenami do dalších let jako u českých bytů.
Vývoj ceny zlata (týdenní graf – W1):
V období stagflace a rostoucích úrokových sazeb je zkrátka velice těžké se reálnými výnosy dostat do pozitivního teritoria. Vysoké úroky totiž snižují aktuálního hodnotu takřka všech investičních aktiv. Světlou výjimkou dokážou být akcie společností, které jsou na začátku dodavatelského řetězce a které profitují z vysokých úroků, tj. energetické společnosti a banky. To je také důvod, proč za posledních 12 měsíců si index PX připisuje (po odečtení tučných dividend) 11 %. Na pražské burze totiž mají banky, pojišťovny a ČEZ váhu přes 80 %.
Vývoj indexu PX:
Kryptoměny by také mohly plnit alternativního potenciálního ochránce proti inflaci. Historie nám toho však vzhledem k jejich krátkému fungování příliš neřekne. Vzhledem k vysoké korelaci kryptoměn s amerických technologickým indexem Nasdaq to však nevypadá, že by dokázaly kompenzovat alespoň americkou 8procentní inflaci. I na Nasdaq totiž silně dopadají očekávání prudkého zvyšování úroků Fedem a spolu s kryptoměnami počítá ztráty v desítkách procent.
Vývoj ceny bitcoinu v USD za posledních 12 měsíců:
Čistě teoreticky by nálepka „ochránce proti inflaci“ mohla zafungovat v případě, že by se i do Spojených států a České republiky dostala inflace v desítkách procent, kterou si nyní užívá Turecko. V tom případě by zlato, nemovitosti i kryptoměny mohly působit jako poslední záchrana.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: BCPP, tradingeconomics.com, MT4
