Co však trápí většinu zemí, je inflace. Ta by měla doprovázet pozitivní ekonomický růst, ale u některých ekonomik tomu tak není. Například Eurozónu trápí poměrně nízká inflace a dosažení 2% cíle je při silném euru poměrně v nedohlednu. ECB očekává dosažení 2% inflačního cíle až v roce 2020. Nízká inflace trápí i Japonsko, to však očekává dosažení 2% cíle koncem roku 2019. Zároveň pomyslnou nohu z plynu začíná sundávat americká centrální banka FED s postupným ukončování kvantitativního uvolňování a zvyšování sazeb. Stejnou měnovou politiku volí také ČNB. Naopak monetární stimul dále udržuje ECB s nízkými úrokovými sazbami a kvantitativním uvolňováním do konce září. ECB však podle historie napodobuje rétoriku FEDu, ale až s mírným zpožděním. Silného stimulu se nadále drží i Japonsko, které chystá první utažení měnové politiky až v půlce příštího roku.
Akciové trhy byly do začátku letošního roku klidnou součástí na finančních trzích a sbíraly konzistentní zisky až do konce ledna letošního roku. Koncem ledna přišla první menší korekce, která již předznamenávala korekci následující, ta přišla začátkem února a od té doby si akciové trhy neví rady a nedokázaly navázat na své předchozí zisky. Když už to vypadalo, že by se mohli akciové trhy opět vzpamatovat, začal s velice agresivní zahraniční politikou Donald Trump. Nejdříve zavedl cla na dovozy ocele a hliníku do USA ve výší 25%. Ty již vyšly v platnost, ale většina států dostala dočasnou výjimku a mohou vyjednávat s USA o dalším postupu. Kdo však výjimku nedostal, je mimo jiné i Čína. To však nebylo ze strany USA vše, několik týdnů poté oznámily další cla na dovoz 1300 výrobků z Číny kvůli porušení duševního vlastnictví USA. Na to reagovala Čína zavedením tarifů na dovoz několika amerických výrobků v hodnotě 3 miliard dolarů. Vzápětí Čína oznámila, že plánuje další tarify na dovoz 106 amerických výrobků, včetně sóji a letadel v hodnotě 50 miliard dolarů, což by výrazně ublížilo americké ekonomice. Nejnovější zprávou je uvalení dalších cel na čínský dovoz v hodnotě 100 miliard dolarů. Jak si může všimnout i nezaujatý čtenář, situace kolem obchodních válek velmi rychle eskaluje a kdo ví, čeho budeme svědky v následujícím kvartálu. Právě situace kolem obchodních válek výrazně rozvlnila akciové trhy, které jsou od té doby v permanentní nejistotě. Investoři však i přesto zůstávají spíše pozitivní a věří, že dojde k dohodě mezi oběma zeměmi a situace nebude dále gradovat.
Spolu s korekcí na akciových trzích jsme se dostali do korekce i na ropě. Tam panují také částečně obavy z obchodních válek, ale jsou zde i další fundamenty, které brání ropě v dalším růstu. Korekce na ropě se trochu svezla i s korekcí na akciových trzích, zároveň však nejvýrazněji tlačí ceny ropy na nižší úrovně rostoucí americká produkce. Právě USA využívá vyšších cen ropy, na které je dostal OPEC společně s Ruskem pomocí výrazných produkčních škrtů, které by měly trvat minimálně do konce roku. Jsou to právě produkční škrty, které drží ropu na vyšších úrovních a vzhledem k tomu že USA ví, že budou pokračovat, bude pokračovat i jejich těžba. Ta dosáhla několikrát za první kvartál historických maxim a další atakují téměř každým týdnem. Intradenní hybnou sílou na ropě se tedy staly americké zásoby ropy. Ty začátkem roku výrazně ztrácely, ale poté se vzpamatovaly a společně s rostoucí americkou produkcí zatím brzdí ropu v dalším růstu. Právě vývoj na ropě, stejně jako na akciových trzích bude v dalším kvartálu velkou neznámou. Ropa začíná být, čím dal tím více citlivá na jakákoliv politická rizika a zprávy z mexického zálivu ohledně změny počtu plošin a tak podobně. Právě to může hýbat cenou ropy i v následujících týdnech. Zároveň společně s akciovými trhy vstřebává ropa jakékoliv zprávy týkající se zahraničního obchodu mezi USA a Čínou. Také lze sledovat výhledy investičních bank a institucí jako Goldamn Sach, J.P. Morgan, atd., ty se pohybují v rozmezí 70-80 dolarů za barel, z dlouhodobého hlediska tedy sází spíše na růst ceny ropy.
Z forexových trhů vyčníval během prvního kvartálu nejvíce japonský jen. Ten proti americkému dolaru za první kvartál výrazně posiloval a dostal se z široké oblasti konsolidace. Především mu pomohla nervózní situace na akciových trzích, což je pro japonský jen voda na mlýn, jelikož slouží pro investory jako bezpečný přístav. Ačkoliv na trzích stále panuje nervozita z obchodních válek a index volatility VIX si našel novou optimální hodnotu kolem 20 bodů, japonský jen začíná spíše konsolidovat, kdy investoři zmírňují své obavy a uchylují se zpět k rizikovějším aktivům. Dařilo se také britské libře, která se začátkem roku svezla na pozitivních zprávách ohledně možného ukončení kvantitativního uvolňování ECB. To pomohlo mimo jiné euru, ale to si nedokázalo udržet tempo růstu, možná i kvůli razantním ziskům z minulého roku, kdy výrazně oslaboval americký dolar. Ten prozatím zastavil své dlouhodobé ztráty a také přešel do dlouhodobější konsolidace. Pro růst amerického dolaru v roce 2018 přitom hovoří několik fundamentů. FED plánuje několikrát zvednout úrokovou sazbu, zároveň americká ekonomika běží na plné obrátky spolu a společně s daňovou reformou by mělo jít o dostatečný stimul, který pomůže americkému dolaru. Proč však dolar zatím neposiluje se zdá být záhadou. Existuje několik teorií, co drží dolar na nízkých úrovních, jako například rozšiřující se obchodní deficit USA, což znamená, že je více dolarů utraceno mimo USA, než se podaří vydělat doma. Své může sehrát i parita kupní síly, začátkem roku 2017 byl dolar nejvíce nadhodnocenou měnou, takže by se mohlo jednat pouze o dlouhodobou korekci. Zajímavostí je také, že dolar začal oslabovat, jakmile nastoupil do funkce americký prezident Donald Trump. Americký dolar má tedy k dispozici vše potřebně k tomu, aby začal posilovat, pomoci mu může růst inflace, který by mohl přijít v dalším kvartálu.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.
