Příliv krátkodobého kapitálu
Riziková aktiva se stále vezou na euforické vlně i přes zvyšování úrokových sazeb hlavních centrálních bank. Kromě akcií jde i o měny, z čehož těží i česká koruna. Její relativní atraktivita vůči euru však postupně klesá.
Vývoj spreadu mezi výnosem českých a rakouských 10letých vládních dluhopisů (v bps):
Rozdíl mezi výnosem českého a rakouského 10letého bondu spadl na pouhé 1 %. To je ve srovnání s listopadem 2021 (vrchol posledního býčího trhu), kdy české bondy nabízely o 2,80 % p.a. více a koruna se prodávala za 25,50, docela tristní nabídka. Kdo z velkých zahraničních hráčů by chtěl kupovat drahé a volatilní české koruny, čelící vyšší inflaci, vyššímu riziku defaultu a dostat za ně jen 1 procento ročně navíc?
Odpovědí je, že téměř nikdo. Proto se musí koruna spoléhat na krátkodobý „horký“ kapitál, který stále dostává o 3,00 % p.a. více, i když Evropská centrální banka na utahování tohoto úrokového diferenciálu tvrdě pracuje. Spekulanti se sice spoléhají na slovní ujištění České národní banky, že nenechá korunu prudce oslabit, pro uzavření jejich krátkých pozic na měnovém páru EUR/CZK však stačí jakákoliv silnější rozbuška a desítky miliard nestabilního kapitálu jsou rázem pryč. Kupovat korunu kvůli 3 procentům ročně navíc je proto vysoce rizikové.
Vývoj měnového páru EUR/CZK (denní graf – D1):
Refinancování firemních úvěrů v EUR
Hitem loňského roku bylo refinancování drahých firemních korunových úvěrů jejich levnými eurovými ekvivalenty. Podle statistik ČNB se úvěry nefinančních podniků v CZK snížily od ledna 2022 do května 2023 o 113 mld. Kč, zatímco v EUR vzrostly po přepočtu o 210 mld. Kč. Tuto částku si společnosti (za pomoci přílivu krátkodobého kapitálu) půjčily, na forexu směnily a koruny použily na splátku úvěru nebo zvýšení zásob. Tyto transakce se však víceméně vyčerpaly, protože již takřka neexistují korunové úvěry, na jejichž splacení by banky byly ochotné půjčit eura a také se výhodnost tohoto obchodu s rostoucími eurovými sazbami snižuje.
Vynucené transakce ČEZ
ČEZ není velké téma jen pro pražskou burzu, ale politická zadání související s touto společností dokážou zahýbat i s kurzem koruny. EBITDA českého energetického obra za rok 2022 dosáhla rekordních 131,6 mld. Kč, z toho drtivou většinu tohoto provozního zisku společnost inkasuje za prodanou elektřinu na burze v eurech. Místo aby ČEZ tato eura použil na splácení dluhu, akvizice v zahraničí, investice do výrobních kapacit nebo navýšení hotovosti, musel drtivou většinu přeměnit na koruny, protože česká vláda po něm chce obří částky do rozpočtu.
Výňatek z aktuálního výhledu ČEZ:
Odvody z nadměrných tržeb po zaplacených cca 10 mld. Kč v prvním čtvrtletí již výrazně klesly, protože ceny elektřiny se postupně dostávají pod nastavené limity. Daň z příjmů právnických osob 20,2 mld. Kč již byla zaplacena. Po vyplacení dividendy za rok 2022 v celkové výši 77,4 mld. Kč na začátku srpna pak párty víceméně končí, protože pro ČEZ nastávají znovu hubené roky a stát si navíc přijde pouze na zálohy na windfall tax, které bude stejně v roce 2024 z velké části vracet zpět ČEZu.
Refinancování úvěrů i transakce ČEZ zvedly v posledních 18 měsících jednorázově poptávku po českých korunách o nižší stovky miliard CZK. Tyto prodeje eur se však v následujících čtvrtletích opakovat nebudou. Koruna tak stále jede na dopingu ve formě přílivu spekulativního kapitálu a ten přestane proudit, až dojde ke změně globálního sentimentu a v kurzu začnou být znovu bezpečné přístavy typu amerických vládních dluhopisů a japonského jenu. A těžko se odhaduje, jestli ke změně mindsetu trhu dojde za týden, za měsíc nebo až příští rok.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: ČEZ Investor Presentation, ČEZ Annual Report 2022, MT4, worldgovernmentbonds.com, ČNB ARAD