Možností je porovnat dlouhodobé úrokové sazby, které se zobrazují pomocí výnosů desetiletých vládních dluhopisů. Vzhledem k tomu, že riziko nesplácení těchto cenných papírů je v rámci Německa a Spojených států zanedbatelné, měly by výnosy vládních dluhopisů představovat průměrné úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou a Fedem, které trh očekává na následujících deset let. Kromě paniky na přelomu let 2008/09, kdy americký dolar fungoval jako bezpečný přístav a na výnos dluhopisů se v tu chvíli příliš nehrálo, odpovídá spread mezi německými a americkými dluhopisy celkem přesně vývoji eurodolaru.
Vývoj spreadu mezi výnosem německých a amerických desetiletých dluhopisů (modře) a vývoj měnového páru EUR/USD (červeně):
Během posledního půl roku však tato korelace příliš nefunguje. Diskuze ohledně tzv. taperingu (snížení odkupu aktiv v rámci amerického kvantitativního uvolňování) vyhnala dlouhodobé úrokové sazby v USA vzhůru zhruba o 1 %, zatímco v Německu rostly pouze polovičním tempem o 0,5 % - jejich spread se tak rozšířil na sedmiletá maxima s tím, jak trh očekává v budoucnu vyšší úrokové sazby a přísnější měnovou politiku v USA. Eurodolar ale zamířil výše až k 1,40, i když rozdíl v úrokových sazbách by odpovídal pohybu opačným směrem k 1,20. Čím to? Žádné panické výprodeje dolaru připomínající globální finanční krizi přece nenastaly.
Aktuální sílu EUR/USD můžeme zčásti vysvětlit relativní vzácností eura. S tím, jak se objem eur v systému díky splácení půjček LTRO snižuje a objem amerických dolarů roste díky programu QE. Tato nesrovnalost se sice může po dnešním zasedání Fedu (19:00 CET, poslední pod taktovkou Bena Bernankeho) ještě prohloubit, v delším období se však očekává podobný krok ze strany ECB (např. další kolo půjček LTRO), který by situaci vybalancoval. Svou roli tak začnou hrát očekávání krátkodobých úrokových sazeb, které budou táhnout EUR/USD dolů.
Vývoj měnového páru EUR/USD (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
