Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky

Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.

Nejprve zasáhlo výrobu aut přerušení globálních dodavatelských řetězců. "Nyní čelí odvětví poptávkovému šoku, ze kterého se vzpamatovává jen pomalu," uvádí studie.

Jen koncernu Volkswagen klesl v první polovině roku odbyt o 22 procent. Dceřiné značky Audi a Škoda Auto měly o čtvrtinu nižší tržby.

Velmi silně zasáhla koronavirová krize německého výrobce luxusních aut BMW. Zákazníkům ve Spojených státech firma dodala od začátku dubna do konce června 50.957 vozů, což představuje meziroční pokles o více než 39 procent. Od začátku roku tam prodej klesl o 28 procent.

Podle studie situaci zhoršily nadbytečné kapacity a technologické změny. "V důsledku se tak automobilový sektor ocitl poprvé po deseti letech před nutností personálních změn a jako růstová lokomotiva Německa prozatím vypadne," píší autoři studie.

Zasaženy jsou hlavně menší dodavatelské firmy. Zatímco velké automobilové koncerny mohou přejít na výrobu elektromobilů, dodavatelé tuto možnost nemají.

Posledních deset let se přitom automobilový průmysl "vyvíjel výrazně lépe než zpracovatelský sektor jako celek", a výrazně tak přispíval k růstu německé ekonomiky. Ještě stále má na hrubém domácím produktu (HDP) Německa podíl téměř deset procent. Přímo a nepřímo odvětví zaměstnává 936.000 lidí.

V úterý se v sídle německého kancléřství v Berlíně sejdou zástupci automobilového průmyslu se členy spolkové vlády a zemských vlád. Kancléřka Angela Merkelová zatím odmítá požadavek podpořit "srdce průmyslu", jak tento sektor označil bavorský premiér Markus Söder, dalšími úlevami. Podle jejího vyjádření k nim není důvod, protože i výrobci aut se spalovacím motorem těží ze schváleného snížení daně z přidané hodnoty (DPH).

Zdroj: ČTK, Handelsblatt

Čtěte více

• Studie Fedu o velkých amerických bankách
  Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to...
• Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD
  Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.
• Studie: Globální trh fúzí a akvizic pomalu ožívá
  Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
• Studie: Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen
  Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.
• Studie: Koronavirus výrazně zvýší počet firemních bankrotů
  Celosvětový počet firemních bankrotů se v letošním roce v důsledku koronaviru zvýší o 25 procent, což bude nejprudší tempo od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Ve své studii to předpovídá společnost Coface. Dříve počítala s nárůstem počtu bankrotů o pouhá dvě procenta.
• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
• Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury
  Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
  Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.
• Studie: Objem dividend letos ve světě vzroste skoro o 11 procent
  Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč). Předpovídá to studie, kterou dnes zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson. Celková částka vyplacená na dividendách by tak měla dosáhnout druhé nejvyšší úrovně v historii, upozornila agentura Bloomberg.
• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.
  Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.
• Studie: Přímé investice z Číny do EU a Británie loni klesly téměř o polovinu
  Objem přímých investic z Číny do Evropské unie a Británie se v loňském roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč), a dostal se tak na nejnižší úroveň za deset let. Uvádí to německý institut pro čínská studia MERICS a newyorská výzkumná společnost Rhodium Group, na jejichž společnou práci dnes upozornila agentura DPA.
• Studie: Růst reálných mezd v EU je slabý
  Růst reálných mezd v Evropské unii je navzdory zlepšujícímu se stavu ekonomiky velmi slabý. V letošním roce by mohl zpomalit na pouhých 0,4 procenta z loňských 1,5 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila německá nadace Hans-Böckler-Stiftung. V České republice studie letos očekává zpomalení růstu reálných mezd na dvě procenta z loňských 3,2 procenta. Na Slovensku by měl růst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.
• Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem
  Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.