Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury

Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.

Co se týče poskytování digitálních veřejných služeb, skončila mezi unijními státy tato země proslulá dálnicemi bez rychlostního omezení a inženýrstvím vyspělých technologií až pátá od konce. Vyplývá to z dat Evropské komise.

Podle červnové zprávy analytické společnosti Opensignal má Německo jedno z nejnižších skóre dostupnosti sítě 4G v Evropě. Zejména ve venkovských oblastech se miliony lidí nemohou až polovinu času vůbec připojit.

Na sáhodlouhém seznamu stížností, který vznikl z popudu dvou svazů, figuruje mimo jiné byrokracie spojená s budováním silnic a větrných elektráren.

Na studii se podílel také Institut německého hospodářství (IW). Jeho ředitel Michael Hüther konstatoval, že po letech, kdy Berlín dával do pořádku své veřejné finance, je na čase dát znovu do popředí investice, aby se podpořil růst ekonomiky.

Studie navrhuje jako řešení investiční fond, jehož pomocí by se obešlo ústavní omezení výše rozpočtového deficitu zavedené v roce 2009. Šlo by o autonomní téměř státní fond s vlastním dluhem.

"Obavy z nedostatku investic nás přivedly k tomu, že jsme dali hlavy dohromady," uvedl Dieter Kempf, který vede vlivné průmyslové lobby BDI. Výsledek studie, která měla obavy podložit vědecky, podle Kempfa ukazuje, že znepokojení je opodstatněné.

Zdroj: ČTK, Reuters, Opensignal

Čtěte více

• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.
• Studie: Evropské banky dál vykazují část zisků v daňových rájích
  Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Studie Fed: Trumpova cla platí Američané, ne Číňané
  Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.
• Studie Fedu o velkých amerických bankách
  Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to...
• Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD
  Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.
• Studie: Globální trh fúzí a akvizic pomalu ožívá
  Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
• Studie: Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen
  Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.
• Studie: Koronavirus výrazně zvýší počet firemních bankrotů
  Celosvětový počet firemních bankrotů se v letošním roce v důsledku koronaviru zvýší o 25 procent, což bude nejprudší tempo od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Ve své studii to předpovídá společnost Coface. Dříve počítala s nárůstem počtu bankrotů o pouhá dvě procenta.
• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky
  Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Studie: Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
  Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.
• Studie: Objem dividend letos ve světě vzroste skoro o 11 procent
  Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč). Předpovídá to studie, kterou dnes zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson. Celková částka vyplacená na dividendách by tak měla dosáhnout druhé nejvyšší úrovně v historii, upozornila agentura Bloomberg.
• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.
  Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.