Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD

Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.

V současné době je efektivní osobní daň miliardářů často mnohem nižší než daň, kterou platí ostatní daňový poplatníci s mnohem nižšími příjmy. Miliardáři totiž mohou svůj majetek ukládat do fiktivních společností, které je chrání před daní z příjmu, uvedla organizace ve své zprávě o globálních daňových únicích.

Ve Spojených státech je osobní daň miliardářů téměř 0,5 procenta. Ve Francii, kde je jinak vysoké zdanění, je dokonce nulová, odhadla studie.

Rostoucí nerovnost v majetku v některých zemích vyvolává výzvy k tomu, aby nejbohatší občané nesli větší část daňového břemene, protože veřejné finance se dostávají do problémů kvůli stárnutí populace, obrovským finančním potřebám v souvislosti s bojem proti změnám klimatu a zděděnému dluhu z doby pandemie nemoci covid-19.

Rozpočet amerického prezidenta Joea Bidena na rok 2024 zahrnoval plán na minimální daň 25 procent pro nejbohatších 0,01 procenta obyvatel. Návrh však padl, protože zákonodárci ve Washingtonu jsou zaměstnáni otázkou financování federální vlády.

Koordinovaný mezinárodní tlak na miliardáře by mohl trvat roky. Skupina však poukázala na příklad úspěchu vlád při dohodách, které téměř ukončily bankovní tajemství a nadnárodním firmám omezily možnost přesouvat zisky do zemí s nízkým zdaněním.

Spuštění automatického sdílení informací o účtech v roce 2018 snížilo objem majetku drženého v daňových rájích třikrát, odhadla skupina. Dohoda mezi 140 zeměmi z roku 2021 omezila možnost nadnárodních společnosti snižovat daně účtováním zisků v zemích s nízkým zdaněním, protože od příštího roku stanovuje globální dolní hranici pro sazbu daně právnických osob na 15 procent.

"Něco, o čem si mnoho lidí myslelo, že je nemožné, nyní vidíme, že skutečně lze provést," řekl podle agentury Reuters ředitel skupiny Gabriel Zucman. "Dalším logickým krokem je aplikovat tuto myšlenku i na miliardáře, a nejen na nadnárodní společnosti," dodal.

I když konec bankovního tajemství a minimální daň z příjmu právnických osob ukončily desetiletí trvající soupeření mezi zeměmi v oblasti daňových sazeb, zůstává podle zprávy řada příležitostí ke snížení daňových účtů. Bohatí například stále častěji ukládají své peníze do nemovitostí místo účtů v daňových rájích. Firmy pak mohou využívat mezer u minimální daně z příjmu právnických osob. Vlády také stále více soutěží o investice prostřednictvím dotací, i když to je méně škodlivé pro jejich daňové základy než soupeření pouze v oblasti nízkých daňových sazeb, dodala organizace.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Studie: Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
  Průměrné roční výdaje Číny na zahraniční rozvojové projekty vykázaly za pět let od roku 2013 dramatický růst, který dosáhl 85 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Daleko tak překonaly výdaje Spojených států, Japonska a dalších velmocí. Vyplývá to ze studie americké výzkumné laboratoře AidData. Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.
• Studie: Čína zvýšila akvizice ve střední a východní Evropě
  Počet fúzí a akvizicí v rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy v loňském roce klesl o 6,5 procenta na 1958 transakcí, což je nejméně za desetiletí. Výrazný nárůst však zaznamenala aktivita investorů z Číny, vyplývá podle agentury DPA ze studie advokátní kanceláře CMS.
• Studie: Čínské investice v USA loni prudce klesly
  Čínské investice ve Spojených státech v loňském roce prudce klesly kvůli zvyšujícímu se napětí mezi oběma zeměmi. Hodnota dohod oznámených v roce 2017 se snížila o více než 90 procent. Vyplývá to ze společné studie Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou a poradenské a konzultační firmy Rhodium Group.
• Studie: Dolarových milionářů loni bylo 22,8 milionu
  Počet dolarových milionářů se loni zvýšil o 5,1 procenta na 22,8 milionu. Podle studie World Wealth Report poradenské společnosti Capgemini je jich tak nejvíce od roku 1997, kdy údaje o nich začala vyhodnocovat. Majetek bohatých vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 86,8 bilionu dolarů (1,97 biliardy Kč). Pomohl mimo jiné růst akciových trhů, uvedla agentura DPA.
• Studie: ECB nákupem dluhopisů oslabila euro o zhruba 12 procent
  Rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) již delší dobu snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně, oslabily kurz eura vůči dolaru zhruba o 12 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes ECB zveřejnila.
• Studie: EU potřebuje recyklovat, aby měla kovy na rozvoj ekologických projektů
  Evropská unie bude mít pravděpodobně nedostatek lithia, kovů vzácných zemin a dalších kovů nutných ke snížení emisí oxidu uhličitého. Recyklace by ale měla do roku 2040 pomoci tento nedostatek odstranit. Vyplývá to ze studie belgické univerzity KU Leuven vypracované pro průmyslovou skupinu Eurometaux.
• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.
• Studie: Evropské banky dál vykazují část zisků v daňových rájích
  Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Studie Fed: Trumpova cla platí Američané, ne Číňané
  Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.
• Studie Fedu o velkých amerických bankách
  Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to...
• Studie: Globální trh fúzí a akvizic pomalu ožívá
  Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
• Studie: Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen
  Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.
• Studie: Koronavirus výrazně zvýší počet firemních bankrotů
  Celosvětový počet firemních bankrotů se v letošním roce v důsledku koronaviru zvýší o 25 procent, což bude nejprudší tempo od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Ve své studii to předpovídá společnost Coface. Dříve počítala s nárůstem počtu bankrotů o pouhá dvě procenta.
• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
• Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury
  Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky
  Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Studie: Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
  Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.