Studie: Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje

Průměrné roční výdaje Číny na zahraniční rozvojové projekty vykázaly za pět let od roku 2013 dramatický růst, který dosáhl 85 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Daleko tak překonaly výdaje Spojených států, Japonska a dalších velmocí. Vyplývá to ze studie americké výzkumné laboratoře AidData. Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.

Studie zhodnotila více než 13.400 projektů za 843 miliard USD, které se za posledních 20 let uskutečnily ve 165 zemích světa.

Čínské grantové a úvěrové aktivity jsou ale podle studie zahalené tajemstvím. Rozvojové projekty jsou také většinou financovány dluhem, než že by byly pomocí, a většina čínských zahraničních půjček se poskytuje za méně velkorysých podmínek než půjčky od tradičních věřitelů.

Zpráva přichází v době, kdy se skupina sedmi velkých průmyslových zemí G7 snaží iniciativě nové Hedvábné stezky čelit spuštěním vlastní verze infrastrukturních projektů pro rozvojový svět. Čínská iniciativa byla často kritizovaná kvůli nedostatečné transparentnosti, špatnému přístupu k životnímu prostředí, pracovním standardům a zatížení rozvojových zemí dluhy.

"Už nějakou dobu je známo, že Čína a Spojené státy jsou konkurenty ve výdajích v zahraničí. Nevědělo se ale, že od zavedení iniciativy nové Hedvábné stezky už Čína ve skutečnosti není soupeřem Spojených států, ale že nyní ve výdajích překonává Spojené státy i další mocnosti, a to v poměru dva ku jedné nebo více," řekl výkonný ředitel AidData Bradley Parks.

Mezi roky 2000 a 2012 průměrný roční závazek Pekingu k financování rozvojových projektů činil 32 miliard USD, v případě Washingtonu to bylo téměř 34 miliard USD. Za pět let od roku 2013 ale částka určená k financování zahraničních rozvojových projektů stoupla na 85,4 miliardy USD ročně, zatímco v případě USA činila 37 miliard USD a Japonska 25 miliard USD.

Oficiální rozvojová pomoc však v letech 2000 až 2017 činila v případě Číny jen 12 procent celkových poskytnutých prostředků. V případě USA to bylo 73 procent prostředků. Za oficiální rozvojovou pomoc se považují peníze poskytnuté ve formě grantů a zvýhodněných půjček.

Typická půjčka od Číny má úrok 4,2 procenta a dobu splatnosti kratší než deset let. Půjčky od zemí jako Německo, Francie a Japonsko mají úrok přes jedno procento a dobu splatnosti 28 let, upozornil Parks.

Zpráva také varuje před prudkým růstem "skrytého dluhu", který mají země s nízkými a středními příjmy vůči Číně. To odkazuje na dluh, který se nevykazuje ve státním rozpočtu, ale v budoucnu by se mohl stát závazkem, který bude splácet vláda. Tyto dluhy se hromadí, protože Čína dříve půjčovala hlavně vládám, nyní jsou ale čínské půjčky určené převážně státním podnikům, státním bankám, institucím v soukromém sektoru a dalším subjektům.

"Záludné na tom je, že všechny tyto dluhy se z velké části neobjevují v rozvahách vlád rozvojových zemí, ale většina z nich využívá určitého druhu ochrany proti nesplácení ze strany hostitelské vlády," upozornil Parks. Pokud soukromá společnost zkrachuje, pak se z jejího dluhu velmi rychle stane dluh státu.

Studie také zjistila, že 35 procent čínských infrastrukturních projektů se setkalo s velkými problémy při realizaci. Za ty považuje korupční skandály, porušování pracovních předpisů, ohrožení životního prostředí a protesty veřejnosti, upozornila agentura Kjódó.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Studená sprcha z realit potápí dolar
  Zatímco americká makroekonomická data byla v prvním polo...
• Studie A.T. Kearney o růstu ekonomik
  Po celosvětové finanční krizi dochází k postupné stabilizaci světového hospodářství a reálný růst globální...
• Studie: Brexit bude mít výrazné dopady na průmysl v regionech SRN
  Vystoupení Británie z Evropské unie bude mít výrazně nadproporční dopady na německý průmysl a německé řemeslníky. Vyplývá to ze studie Evropského výboru regionů, podle níž bude mezi padesáti nejvíce postiženými oblastmi 41 ve spolkové republice. O studii informují německá média skupiny Funke.
• Studie: Brexit může ohrozit tisíce míst v německém autoprůmyslu
  V německém automobilovém průmyslu by mohly zaniknout tisíce pracovních míst, pokud Británie v rámci odchodu z Evropské unie opustí také jednotný trh. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, o které dnes informovala agentura DPA.
• Studie: Brexit přijde Británii až na 1100 liber na osobu ročně
  Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová, bude Británii dlouhodobě stát 700 až 1100 liber (20.500 až 32.300 Kč) na osobu ročně. Do roku 2030 může země každoročně přijít o 100 miliard liber (2,9 bilionu Kč), a to je ekvivalent ztráty hospodářského výkonu Walesu. Tvrdí to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.
• Studie: Británie se kvůli brexitu stává uzavřenější ekonomikou
  Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
• Studie: Centrálním bankám se nepodaří zpomalit inflaci bez přispění vlád
  Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.
• Studie: Clo po brexitu může firmy vyjít draho
  Zavedení pobrexitových celních kontrol by britské firmy mohlo přijít na více než čtyři miliardy liber (115 miliard Kč) ročně. Ve své dnes zveřejněné zprávě to vypočítala nezávislá organizace Institute for Government. Britskou vládu vyzvala, aby podnikům pomohla celní změny plánovat a dala jim co nejvíce času, aby se mohly přizpůsobit.
• Studie: Čína investuje výrazně více v Evropě než v USA
  Čína nyní směřuje své přímé zahraniční investice (FDI) mnohem více do Evropy než do Severní Ameriky: v Evropě investuje asi devětkrát více. Uvádí to zpráva nadnárodní právnické společnosti Baker Mackenzie. Nově oznámené čínské fúze a akvizice v Evropě činily v prvním pololetí letošního roku 22 miliard USD (488 miliard Kč), zatímco v Severní Americe jen 2,5 miliardy USD.
• Studie: Číňané omezují investice v Evropě
  Číňané omezují investice v Evropě. V první polovině roku utratily čínské společnosti za nákup evropských firem nebo podílů v nich pouze 2,4 miliardy dolarů (asi 55,5 miliardy Kč). To je podle dnes zveřejněné studie poradenské společnosti Ernst & Young (EY), z níž cituje agentura DPA, meziročně o více než 80 procent méně. Čínský průmysl je v útlumu a na starém kontinentu čelí investoři z Číny rostoucí nedůvěře, píší autoři průzkumu.
• Studie: Čína zvýšila akvizice ve střední a východní Evropě
  Počet fúzí a akvizicí v rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy v loňském roce klesl o 6,5 procenta na 1958 transakcí, což je nejméně za desetiletí. Výrazný nárůst však zaznamenala aktivita investorů z Číny, vyplývá podle agentury DPA ze studie advokátní kanceláře CMS.
• Studie: Čínské investice v USA loni prudce klesly
  Čínské investice ve Spojených státech v loňském roce prudce klesly kvůli zvyšujícímu se napětí mezi oběma zeměmi. Hodnota dohod oznámených v roce 2017 se snížila o více než 90 procent. Vyplývá to ze společné studie Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou a poradenské a konzultační firmy Rhodium Group.
• Studie: Dolarových milionářů loni bylo 22,8 milionu
  Počet dolarových milionářů se loni zvýšil o 5,1 procenta na 22,8 milionu. Podle studie World Wealth Report poradenské společnosti Capgemini je jich tak nejvíce od roku 1997, kdy údaje o nich začala vyhodnocovat. Majetek bohatých vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 86,8 bilionu dolarů (1,97 biliardy Kč). Pomohl mimo jiné růst akciových trhů, uvedla agentura DPA.
• Studie: ECB nákupem dluhopisů oslabila euro o zhruba 12 procent
  Rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) již delší dobu snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně, oslabily kurz eura vůči dolaru zhruba o 12 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes ECB zveřejnila.
• Studie: EU potřebuje recyklovat, aby měla kovy na rozvoj ekologických projektů
  Evropská unie bude mít pravděpodobně nedostatek lithia, kovů vzácných zemin a dalších kovů nutných ke snížení emisí oxidu uhličitého. Recyklace by ale měla do roku 2040 pomoci tento nedostatek odstranit. Vyplývá to ze studie belgické univerzity KU Leuven vypracované pro průmyslovou skupinu Eurometaux.
• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.
• Studie: Evropské banky dál vykazují část zisků v daňových rájích
  Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Studie Fed: Trumpova cla platí Američané, ne Číňané
  Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.
• Studie Fedu o velkých amerických bankách
  Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to...
• Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD
  Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.