Studie: Centrálním bankám se nepodaří zpomalit inflaci bez přispění vlád

Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.

Vlády po celém světě v době pandemie nemoci covid-19 otevřely své pokladny, aby podpořily ekonomiky. Toto úsilí však přispělo k tomu, že inflace stoupla na nejvyšší úroveň za téměř půl století a zvýšilo se riziko, že rychlý růst cen zakoření.

Centrální banky nyní zvyšují úrokové sazby s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Nová studie však tvrdí, že kroky centrální banky nejsou v takovém případě rozhodující.

"Pokud zpřísnění měnové politiky není podpořeno očekáváním vhodných fiskálních úprav, vede zhoršení fiskální nerovnováhy k ještě vyšším inflačním tlakům," uvedli ve studii Francesco Bianchi z americké Univerzity Johnse Hopkinse a představitel chicagského Fedu Leonardo Melosi. V důsledku toho by podle nich vznikl začarovaný kruh rostoucích nominálních úrokových sazeb, zrychlující inflace, ekonomické stagnace a rostoucího zadlužení. V této situaci by zpřísnění měnové politiky ve skutečnosti podnítilo inflaci, aby se dále zvyšovala, a vyvolalo zhoubnou fiskální stagflaci, tedy stagnaci ekonomického růstu při vysoké inflaci.

Rozpočtový deficit USA má v letošním fiskálním roce činit více než jeden bilion USD (24,7 bilionu Kč), tedy 3,9 procent hrubého domácího produktu (HDP). V poměru k HDP tak zůstává rekordně vysoký a v příštím roce by se měl podle odhadů snížit jen nepatrně.

V eurozóně, kterou rovněž trápí vysoká inflace, bude letos schodek činit 3,8 procenta HDP a na této úrovni zůstane několik let. Ve čtvrtém čtvrtletí pak eurozóna zřejmě sklouzne do recese.

Podle studie přibližně polovina nedávného prudkého růstu inflace v USA byla způsobena fiskální politikou a menší důvěrou v to, že vláda bude provádět obezřetnou fiskální politiku. Zatímco některé centrální banky byly kritizovány za to, že problém inflace rozpoznaly příliš pozdě, studie tvrdí, že i dřívější zvýšení sazeb by bylo neúčinné.

Pokud by Fed postupoval se zvyšováním úroků rychleji, snížilo by to inflaci jen o jeden procentní bod, ale za cenu zpomalení ekonomiky o 3,4 procentního bodu, uvádí studie. Aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu, musí fiskální politika pracovat v tandemu s měnovou politikou a vláda musí zajistit, že místo nafukování dluhu sníží výdaje nebo zvýší daně.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Stříbro se vyšplhalo na 12leté maximum
  Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou.
• Stříbro vytváří formaci Hlava a ramena, čeká nás obrat trendu?
  Cena stříbra (XAG/USD) na 4hodinovém grafu vytváří formaci Hlava a ramena. Aby byla formace platná, tak je zapotřebí, aby došlo k jasnému průrazu vyznačené oblasti neckline směrem dolů. Dojde k průrazu linie neckline a změny trendu nebo na současných úrovních najdou znovu sílu býci a posílíme zpět k vyšším úrovním?
• Střídání růstů a poklesů na pražské burze pokračuje, dnes ubrala 0,22 procenta
  Střídání růstů a poklesů na pražské burze pokračuje. Dnes se index PX snížil o 0,22 procenta a zakončil na 1525,51 bodu. Dolů šly akcie Erste Bank i Komerční banky, mírně ztrácely také cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes k euru zakončila téměř beze změny, vůči dolaru oslabila.
• Studená sprcha pro japonský jen
  Japonský jen v pondělí dostal ránu, která se na měnových trzích prozatím ještě neprojevila. Hrubý domácí...
• Studená sprcha z realit potápí dolar
  Zatímco americká makroekonomická data byla v prvním polo...
• Studie A.T. Kearney o růstu ekonomik
  Po celosvětové finanční krizi dochází k postupné stabilizaci světového hospodářství a reálný růst globální...
• Studie: Brexit bude mít výrazné dopady na průmysl v regionech SRN
  Vystoupení Británie z Evropské unie bude mít výrazně nadproporční dopady na německý průmysl a německé řemeslníky. Vyplývá to ze studie Evropského výboru regionů, podle níž bude mezi padesáti nejvíce postiženými oblastmi 41 ve spolkové republice. O studii informují německá média skupiny Funke.
• Studie: Brexit může ohrozit tisíce míst v německém autoprůmyslu
  V německém automobilovém průmyslu by mohly zaniknout tisíce pracovních míst, pokud Británie v rámci odchodu z Evropské unie opustí také jednotný trh. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, o které dnes informovala agentura DPA.
• Studie: Brexit přijde Británii až na 1100 liber na osobu ročně
  Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová, bude Británii dlouhodobě stát 700 až 1100 liber (20.500 až 32.300 Kč) na osobu ročně. Do roku 2030 může země každoročně přijít o 100 miliard liber (2,9 bilionu Kč), a to je ekvivalent ztráty hospodářského výkonu Walesu. Tvrdí to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.
• Studie: Británie se kvůli brexitu stává uzavřenější ekonomikou
  Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
• Studie: Clo po brexitu může firmy vyjít draho
  Zavedení pobrexitových celních kontrol by britské firmy mohlo přijít na více než čtyři miliardy liber (115 miliard Kč) ročně. Ve své dnes zveřejněné zprávě to vypočítala nezávislá organizace Institute for Government. Britskou vládu vyzvala, aby podnikům pomohla celní změny plánovat a dala jim co nejvíce času, aby se mohly přizpůsobit.
• Studie: Čína investuje výrazně více v Evropě než v USA
  Čína nyní směřuje své přímé zahraniční investice (FDI) mnohem více do Evropy než do Severní Ameriky: v Evropě investuje asi devětkrát více. Uvádí to zpráva nadnárodní právnické společnosti Baker Mackenzie. Nově oznámené čínské fúze a akvizice v Evropě činily v prvním pololetí letošního roku 22 miliard USD (488 miliard Kč), zatímco v Severní Americe jen 2,5 miliardy USD.
• Studie: Číňané omezují investice v Evropě
  Číňané omezují investice v Evropě. V první polovině roku utratily čínské společnosti za nákup evropských firem nebo podílů v nich pouze 2,4 miliardy dolarů (asi 55,5 miliardy Kč). To je podle dnes zveřejněné studie poradenské společnosti Ernst & Young (EY), z níž cituje agentura DPA, meziročně o více než 80 procent méně. Čínský průmysl je v útlumu a na starém kontinentu čelí investoři z Číny rostoucí nedůvěře, píší autoři průzkumu.
• Studie: Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
  Průměrné roční výdaje Číny na zahraniční rozvojové projekty vykázaly za pět let od roku 2013 dramatický růst, který dosáhl 85 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Daleko tak překonaly výdaje Spojených států, Japonska a dalších velmocí. Vyplývá to ze studie americké výzkumné laboratoře AidData. Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.
• Studie: Čína zvýšila akvizice ve střední a východní Evropě
  Počet fúzí a akvizicí v rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy v loňském roce klesl o 6,5 procenta na 1958 transakcí, což je nejméně za desetiletí. Výrazný nárůst však zaznamenala aktivita investorů z Číny, vyplývá podle agentury DPA ze studie advokátní kanceláře CMS.
• Studie: Čínské investice v USA loni prudce klesly
  Čínské investice ve Spojených státech v loňském roce prudce klesly kvůli zvyšujícímu se napětí mezi oběma zeměmi. Hodnota dohod oznámených v roce 2017 se snížila o více než 90 procent. Vyplývá to ze společné studie Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou a poradenské a konzultační firmy Rhodium Group.
• Studie: Dolarových milionářů loni bylo 22,8 milionu
  Počet dolarových milionářů se loni zvýšil o 5,1 procenta na 22,8 milionu. Podle studie World Wealth Report poradenské společnosti Capgemini je jich tak nejvíce od roku 1997, kdy údaje o nich začala vyhodnocovat. Majetek bohatých vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 86,8 bilionu dolarů (1,97 biliardy Kč). Pomohl mimo jiné růst akciových trhů, uvedla agentura DPA.
• Studie: ECB nákupem dluhopisů oslabila euro o zhruba 12 procent
  Rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) již delší dobu snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně, oslabily kurz eura vůči dolaru zhruba o 12 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes ECB zveřejnila.
• Studie: EU potřebuje recyklovat, aby měla kovy na rozvoj ekologických projektů
  Evropská unie bude mít pravděpodobně nedostatek lithia, kovů vzácných zemin a dalších kovů nutných ke snížení emisí oxidu uhličitého. Recyklace by ale měla do roku 2040 pomoci tento nedostatek odstranit. Vyplývá to ze studie belgické univerzity KU Leuven vypracované pro průmyslovou skupinu Eurometaux.
• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.