Studie: EU potřebuje recyklovat, aby měla kovy na rozvoj ekologických projektů

Evropská unie bude mít pravděpodobně nedostatek lithia, kovů vzácných zemin a dalších kovů nutných ke snížení emisí oxidu uhličitého. Recyklace by ale měla do roku 2040 pomoci tento nedostatek odstranit. Vyplývá to ze studie belgické univerzity KU Leuven vypracované pro průmyslovou skupinu Eurometaux.

Globální transformace energetického sektoru podle studie pokračuje rychleji než rozvoj nových těžebních projektů. Problém je teď vážnější kvůli nedávným snahám EU snížit svou energetickou závislost na Rusku. Největší problémy by do roku 2035 mohly být u mědi, kobaltu, lithia, niklu a vzácných zemin.

Závazek EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2050 téměř na nulu bude vyžadovat velké množství kovů a minerálů k výrobě elektrických aut a větrných turbín. Podle studie bude EU do roku 2050 potřebovat 35krát více lithia a sedmkrát až 26krát více kovů vzácných zemin, které se používají v bateriích pro elektromobily a v motorech.

"Evropa se musí urychleně rozhodnout, jak překlene hrozící nedostatek dodávek primárních kovů," uvedla hlavní autorka studie Liesbet Grégoirová.

Produkce kovů v Číně a v Indii závislá na uhlí bude dominovat růstu globálních rafinačních kapacit u kovů nutných pro baterie a u kovů vzácných zemin. Evropa je také závislá na Rusku v dodávkách kovů, jako je hliník, nikl a měď, poznamenala agentura Reuters.

Recyklace pomůže zmírnit nedostatek, ale až od roku 2040, kdy bude dost materiálu z ojetých aut a dalších zastaralých zařízení, jako jsou větrné turbíny, uvádí studie. Do roku 2050 by tak 40 až 75 procent kovů nutných pro čistou energii v Evropě mohlo pocházet z recyklace, pokud se bude v Evropě nyní intenzivně investovat.

Evropské sdružení producentů kovů Eurometaux je zastřešujícím sdružením producentů neželezných kovů a firem zaměřených na recyklaci těchto kovů v Evropě.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Studie: Británie se kvůli brexitu stává uzavřenější ekonomikou
  Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
• Studie: Centrálním bankám se nepodaří zpomalit inflaci bez přispění vlád
  Centrálním bankám se nepodaří zkrotit inflaci a mohly by dokonce podpořit růst cen, pokud se do boje nezapojí i vlády obezřetnější rozpočtovou politikou. Vyplývá to ze studie zveřejněné na sympoziu centrálních bankéřů v USA.
• Studie: Clo po brexitu může firmy vyjít draho
  Zavedení pobrexitových celních kontrol by britské firmy mohlo přijít na více než čtyři miliardy liber (115 miliard Kč) ročně. Ve své dnes zveřejněné zprávě to vypočítala nezávislá organizace Institute for Government. Britskou vládu vyzvala, aby podnikům pomohla celní změny plánovat a dala jim co nejvíce času, aby se mohly přizpůsobit.
• Studie: Čína investuje výrazně více v Evropě než v USA
  Čína nyní směřuje své přímé zahraniční investice (FDI) mnohem více do Evropy než do Severní Ameriky: v Evropě investuje asi devětkrát více. Uvádí to zpráva nadnárodní právnické společnosti Baker Mackenzie. Nově oznámené čínské fúze a akvizice v Evropě činily v prvním pololetí letošního roku 22 miliard USD (488 miliard Kč), zatímco v Severní Americe jen 2,5 miliardy USD.
• Studie: Číňané omezují investice v Evropě
  Číňané omezují investice v Evropě. V první polovině roku utratily čínské společnosti za nákup evropských firem nebo podílů v nich pouze 2,4 miliardy dolarů (asi 55,5 miliardy Kč). To je podle dnes zveřejněné studie poradenské společnosti Ernst & Young (EY), z níž cituje agentura DPA, meziročně o více než 80 procent méně. Čínský průmysl je v útlumu a na starém kontinentu čelí investoři z Číny rostoucí nedůvěře, píší autoři průzkumu.
• Studie: Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
  Průměrné roční výdaje Číny na zahraniční rozvojové projekty vykázaly za pět let od roku 2013 dramatický růst, který dosáhl 85 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Daleko tak překonaly výdaje Spojených států, Japonska a dalších velmocí. Vyplývá to ze studie americké výzkumné laboratoře AidData. Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.
• Studie: Čína zvýšila akvizice ve střední a východní Evropě
  Počet fúzí a akvizicí v rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy v loňském roce klesl o 6,5 procenta na 1958 transakcí, což je nejméně za desetiletí. Výrazný nárůst však zaznamenala aktivita investorů z Číny, vyplývá podle agentury DPA ze studie advokátní kanceláře CMS.
• Studie: Čínské investice v USA loni prudce klesly
  Čínské investice ve Spojených státech v loňském roce prudce klesly kvůli zvyšujícímu se napětí mezi oběma zeměmi. Hodnota dohod oznámených v roce 2017 se snížila o více než 90 procent. Vyplývá to ze společné studie Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou a poradenské a konzultační firmy Rhodium Group.
• Studie: Dolarových milionářů loni bylo 22,8 milionu
  Počet dolarových milionářů se loni zvýšil o 5,1 procenta na 22,8 milionu. Podle studie World Wealth Report poradenské společnosti Capgemini je jich tak nejvíce od roku 1997, kdy údaje o nich začala vyhodnocovat. Majetek bohatých vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 86,8 bilionu dolarů (1,97 biliardy Kč). Pomohl mimo jiné růst akciových trhů, uvedla agentura DPA.
• Studie: ECB nákupem dluhopisů oslabila euro o zhruba 12 procent
  Rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) již delší dobu snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně, oslabily kurz eura vůči dolaru zhruba o 12 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes ECB zveřejnila.
• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.
• Studie: Evropské banky dál vykazují část zisků v daňových rájích
  Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Studie Fed: Trumpova cla platí Američané, ne Číňané
  Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.
• Studie Fedu o velkých amerických bankách
  Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to...
• Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD
  Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.
• Studie: Globální trh fúzí a akvizic pomalu ožívá
  Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
• Studie: Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen
  Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.
• Studie: Koronavirus výrazně zvýší počet firemních bankrotů
  Celosvětový počet firemních bankrotů se v letošním roce v důsledku koronaviru zvýší o 25 procent, což bude nejprudší tempo od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Ve své studii to předpovídá společnost Coface. Dříve počítala s nárůstem počtu bankrotů o pouhá dvě procenta.
• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.