Studie Fedu o velkých amerických bankách

Velké americké banky těží na finančních trzích i po poslední hluboké finanční krizi z toho, že jsou "příliš velké na to, aby padly". Ukázala to včera studie ekonomů americké centrální banky (Fed). Doložila tím tvrzení kritiků velkých bank, podle nichž mohou tyto instituce v případě potíží počítat s podporou vlády, což jim umožňuje levněji získávat kapitál a více riskovat, uvedla agentura Reuters.

Ze studie vypracované newyorskou pobočkou Fedu plyne, že největší a nejkomplexnější banky mají nižší náklady financování a náklady na provoz než menší instituce. Ekonomové Fedu rovněž doložili, že největší banky na sebe mohou brát vyšší rizika než menší. Na druhé straně studie uznává přínos velikosti bank z hlediska úspor nákladů, což má příznivý dopad na širokou dostupnost finančních služeb v USA.

"Doklady, které jsme v této studii předložili ohledně dodatečné slevy, kterou investoři nabízejí největším bankám, jsou nové a shodují se s názorem, že investoři vnímají největší banky v USA jako příliš velké na to, aby padly." uvedl ke studii viceprezident newyorského Fedu Joao Santos.

Studie sama výslovně neurčuje příčinu zvýhodnění velkých bank na trzích; to může být dáno už jen tím, že jsou kapitálově vybavenější a efektivnější než menší banky. Kritici ale od finanční krize poukazují na to, že v případě další finanční krize vlády navzdory všem pravidlům, které po krizi přijaly, budou takové banky znovu zachraňovat ze strachu, aby nepadl celý finanční systém.

Ke zvýhodnění největších bank nepřímo napomáhají i vlády, které od krize let 2007-2009 vypracovávají seznamy "systémově důležitých bank". Globální Výbor pro finanční stabilitu (FSB) od roku 2011 dokonce každoročně zveřejňuje přehled takovýchto institucí, jichž bylo loni 29. Podle pravidel globální regulace si tyto instituce budou muset vytvořit dodatečný kapitálový polštář, aby v případě další krize dokázaly absorbovat vysoké ztráty.

Ekonomové Fedu odhadují, že pět největších amerických bank má získávání nových financí levnější v průměru o 0,31 procentního bodu, což je údajně "statisticky významné". Závěry studie mohou přimět politiky a regulační úřady, aby dál zpřísnili podmínky pro největší finanční skupiny.

Finanční instituce ale argumentují tím, že reforma regulace finančního sektoru v USA z roku 2010 rizika plynoucí z přílišné velikosti bank dostatečně zmírnila. Skupina Clearing House, která seskupuje největší banky, loni vydala studii, podle níž je rozdíl v nákladech financování mezi velkými a malými bankami zanedbatelný.

Studie Fedu ale varuje před řešením, které by direktivně omezovalo velikost bank. To by podle ní narušilo úspory z rozsahu, díky nimž jsou bankovní služby levné pro většinu Američanů. Omezit výši bankovních aktiv na maximálně čtyři procenta hrubého domácího produktu, jak někteří navrhují, by neúrokové výdaje finančního sektoru zvýšilo každé čtvrtletí o dvě až čtyři miliardy dolarů, odhadují ekonomové Fedu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Fed, FSB, Clearing House

Čtěte více

• Studie: Číňané omezují investice v Evropě
  Číňané omezují investice v Evropě. V první polovině roku utratily čínské společnosti za nákup evropských firem nebo podílů v nich pouze 2,4 miliardy dolarů (asi 55,5 miliardy Kč). To je podle dnes zveřejněné studie poradenské společnosti Ernst & Young (EY), z níž cituje agentura DPA, meziročně o více než 80 procent méně. Čínský průmysl je v útlumu a na starém kontinentu čelí investoři z Číny rostoucí nedůvěře, píší autoři průzkumu.
• Studie: Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
  Průměrné roční výdaje Číny na zahraniční rozvojové projekty vykázaly za pět let od roku 2013 dramatický růst, který dosáhl 85 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Daleko tak překonaly výdaje Spojených států, Japonska a dalších velmocí. Vyplývá to ze studie americké výzkumné laboratoře AidData. Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.
• Studie: Čína zvýšila akvizice ve střední a východní Evropě
  Počet fúzí a akvizicí v rozvíjejících se zemích střední a východní Evropy v loňském roce klesl o 6,5 procenta na 1958 transakcí, což je nejméně za desetiletí. Výrazný nárůst však zaznamenala aktivita investorů z Číny, vyplývá podle agentury DPA ze studie advokátní kanceláře CMS.
• Studie: Čínské investice v USA loni prudce klesly
  Čínské investice ve Spojených státech v loňském roce prudce klesly kvůli zvyšujícímu se napětí mezi oběma zeměmi. Hodnota dohod oznámených v roce 2017 se snížila o více než 90 procent. Vyplývá to ze společné studie Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou a poradenské a konzultační firmy Rhodium Group.
• Studie: Dolarových milionářů loni bylo 22,8 milionu
  Počet dolarových milionářů se loni zvýšil o 5,1 procenta na 22,8 milionu. Podle studie World Wealth Report poradenské společnosti Capgemini je jich tak nejvíce od roku 1997, kdy údaje o nich začala vyhodnocovat. Majetek bohatých vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 86,8 bilionu dolarů (1,97 biliardy Kč). Pomohl mimo jiné růst akciových trhů, uvedla agentura DPA.
• Studie: ECB nákupem dluhopisů oslabila euro o zhruba 12 procent
  Rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) již delší dobu snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně, oslabily kurz eura vůči dolaru zhruba o 12 procent. Vyplývá to ze studie, kterou dnes ECB zveřejnila.
• Studie: EU potřebuje recyklovat, aby měla kovy na rozvoj ekologických projektů
  Evropská unie bude mít pravděpodobně nedostatek lithia, kovů vzácných zemin a dalších kovů nutných ke snížení emisí oxidu uhličitého. Recyklace by ale měla do roku 2040 pomoci tento nedostatek odstranit. Vyplývá to ze studie belgické univerzity KU Leuven vypracované pro průmyslovou skupinu Eurometaux.
• Studie: Evropská střední třída zaznamenala zhoršení životního standardu
  Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, jejíž závěry včera v Praze představila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 procent příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 procent.
• Studie: Evropské banky dál vykazují část zisků v daňových rájích
  Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Studie Fed: Trumpova cla platí Američané, ne Číňané
  Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.
• Studie: Globální miliardářská daň by mohla přinést až 250 miliard USD
  Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.
• Studie: Globální trh fúzí a akvizic pomalu ožívá
  Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
• Studie: Koronavirus povede v USA k rekordnímu uzavírání prodejen
  Maloobchodníci ve Spojených státech by v letošním roce mohli v důsledku koronavirové krize oznámit uzavření 20.000 až 25.000 prodejen. Vyplývá to podle serveru CNBC ze studie výzkumné společnosti Coresight Research. Znamenalo by to výrazné překonání rekordu z loňského roku, kdy maloobchodníci v USA ohlásili uzavření zhruba 9300 prodejen.
• Studie: Koronavirus výrazně zvýší počet firemních bankrotů
  Celosvětový počet firemních bankrotů se v letošním roce v důsledku koronaviru zvýší o 25 procent, což bude nejprudší tempo od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Ve své studii to předpovídá společnost Coface. Dříve počítala s nárůstem počtu bankrotů o pouhá dvě procenta.
• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
• Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury
  Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky
  Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.